Konference o šedé literatuře a repozitářích v loňském roce oslavila své desáté výročí a Národní technická knihovna, která konferenci každý rok pořádá, nezapomněla na příznivce šedé literatury ani v roce 2018. Konferenci opět předcházel půldenní workshop, který vedli odborníci ze zahraničí – ředitel mezinárodní organizace pro šedou literaturu GreyNet Dominic Farace a Joachim Schöpfel, akademický pracovník z Univerzity v Lille ve Francii. Workshop byl věnován aktuálnímu trendu: práci s výzkumnými daty. Účastníci workshopu měli možnost se seznámit s pojmem "data papers". Právě ty mají za úkol popis datasetů zveřejněných online a usnadnění jejich následného vyhledávání. Organizace GreyNet vedla projekt, který měl za úkol vytvořit standardizovanou šablonu coby formulář pro popis dat a ověřit využitelnost vytváření „data papers“.

Ve středu 24. října na workshop navázal 11. ročník konference. Program byl tentokrát opravdu mezinárodní, se svými příspěvky vystoupili na konferenci hosté z Rakouska, Francie, Nizozemska, Belgie, a dokonce i z Alžírska.

Úvodní příspěvek Dobrici Saviće se zabýval tématem budoucnosti šedé literatury a změnami, které přináší umělá inteligence a její aplikace globálně do našich životů, ale především do procesu vytváření a zpracovávání šedé literatury. Na tuto přednášku navázala prezentace Pavly Hartmanové z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky (AVČR). Účastníci se dozvěděli o novém projektu Ústavu pro českou literaturu s názvem Český literární internet, který má za cíl zachycovat českou literární tvorbu vznikající online, zaznamenat ji v databázi a uchovat i tyto pomíjivé zdroje pro budoucí využití. Další přednášející, Martin Vávra, zakončil dopolední blok konference představením certifikovaného archivu pro výzkumná data z oblasti sociálních věd, který provozuje Sociologický ústav AVČR. Archiv je v provozu již 20 let a hlásí se k zásadám open access a FAIR principům.

[4]

Eliška Pavlásková se společně se Zdeňkem Vaškem věnovala projektu ARCLib (Foto: Michaela Vydrová)

Tři příspěvky z prvního odpoledního bloku náležely do akademické oblasti a zabývaly se vysokoškolskými závěrečnými pracemi a další šedou literaturou v univerzitním prostředí. Joachim Schöpfel se svou kolegyní Hélène Prost se věnovali starým závěrečným pracím a dizertacím, jejich archivaci a dostupnosti. Právní pohled na zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací podal Matěj Myška, jehož přednášku účastníci vyhodnotili v evaluaci jako nejpřínosnější z celého programu. Zajímavý průzkum v akademickém prostředí provedli kolegové z Alžírska. Zkoumali znalosti akademických pracovníků z Univerzity Constantine 2 o šedé literatuře a jejich postoj k těmto dokumentům. Ve své prezentaci popsali průběh a výsledky šetření a zdůraznili nutnost školení v oblasti šedé literatury, nejen pro studenty, ale zejména pro akademické pracovníky.

Na programu konference byly ještě další dva právní příspěvky. Jakub Míšek z Masarykovy univerzity v Brně objasnil problematiku práv pořizovatele databáze a úředních děl a Michal Koščík z téže instituce se zaměřil na právní rámec digitalizace dokumentů.

Poslední dvě přednášky byly věnovány dalšímu z aktuálních témat – dlouhodobé ochraně a uchovávání digitálních dat a dokumentů. Konference nabídla pohled na tuto problematiku a její řešení ze zahraničí – technologii LOCKSS, kterou představil Anthony Leroy, a na druhé straně příklad z České republiky - nově vyvíjené řešení LTP v rámci českého projektu ARCLib, který popsali Eliška Pavlásková a Zdeněk Vašek.

Konferenci celkově navštívilo 1O4 účastníků. Evaluace a další výstupy z konference jsou dostupné na webu služby NUŠL [5] pod licencemi Creative Commons. Příspěvky autorů opět vyjdou v recenzovaném sborníku. A než dočtete sborník, přípravy na 12. ročník konference už budou opět v plném proudu, zájemci si mohou poznamenat datum 17. října 2019.