Od 21. září 2017 do 31. března 2018 probíhala v hale číslo 40 v Holešovické tržnici v Praze mezinárodní putovní výstava věnovaná počítačovým hrám, GAME ON. Podle slov pořadatelů z londýnského kulturního a vzdělávacího centra Barbican [4] se jednalo o největší a nejúspěšnější výstavu o historii her a herních zařízení, kterou dosud navštívilo více než 3,5 milionu lidí ve více než 30 světových metropolích.

Zajímavým aspektem výstavy [5] nebyla jen její velikost, ale také míra interaktivity. Na výstavní ploše o velikosti cca 2.000 m2 bylo k dispozici více než 150 her a herních zařízení, od videoherních arkád (do kterých se dříve házely drobné), přes celou řadu konzolí, handheldů a osobních počítačů, až po nejnovější technologie, jako je např. systém pro virtuální realitu HTC VIVE. A téměř na všech těchto zařízeních bylo možné reálně „hrát“.

[6] [7] [8]
Zleva: výstava GAME ON v Holešovicích, úvodní text výstavy, odpočinková část v přízemí

Výstava byla řazena primárně chronologicky, nicméně na začátku jí předcházela ještě speciální „bonusová“ sekce věnovaná českým hrám a českým počítačům – a to od „českého herního pravěku“ až do současnosti. Vystaven byl například mikropočítač Ondra, elektronická hra Logitronik, či mikropočítač Didaktik Gama; zmínku si zasloužily také první počítačové hry Františka Fuky či programovací jazyk Karel.

[9] [10] [11]
Zleva: informační panel o českých hrách, ukázka historických mikropočítačů, papírový model kokpitu stíhacího letounu v životní velikosti

V krátké cestě po české herní historii samozřejmě nechyběly ani mezinárodně velmi úspěšné české hry, jako Mafia, Vietcong či Arma, roztomilé adventury Samorost, Machinarium či Botanicula studia Amanita, úspěšná vzdělávací hra Československo 38-89 či nedávný herní hit, historické RPG Kingdom Come: Deliverance. Nechyběla ale ani zmínka o herních časopisech (Level, Score, Excalibur) o „kopírování“ her, překladech atd.

[12] [13] [14]
Zleva: plakáty a upomínkové předměty ze hry Mafia; trička, plyšové figurky a další upomínkové předměty ke hrám ArmA, Machinarium a Botanicula

Poté již začala hlavní část výstavy, která byla koncipovaná jako cesta herní historií, přibližně od 50. a 60. let minulého století až do současnosti. První „hratelnou“ hrou (hned po vstupu na výstavu) byl legendární Pong z roku 1972. Celá první část výstavy se nicméně věnovala především již zmiňovaným arkádám, přičemž mezi ty nejznámější patří například Spacewar!, Space Invaders, Asteroids, Pac-Man, či Centipede.

[15] [16] [17]
Zleva: Computer Space, první komerční arkáda, pohled do arkádové sekce výstavy a hry Golden Tee Golf a Centipede

Od 70. let se začaly objevovat i první domácí herní konzole. Tou první byla Magnavox Oddysey z roku 1972 a další brzy následovaly – Atari VCS a později např. Atari 2600 či 7800, Sega Megadrive a Genesis, Nintendo NES a SNES, či Commodore 64. Současně se začaly objevovat i první počítače, jako například Sinclair ZX Spectrum či Apple Macintosh – a samozřejmě i osobní počítače se systémem DOS a (později) Windows.

[18] [19] [20]
Vlevo: ukázka některých historických konzolí; vpravo: Brown Box, předchůdce první domácí konzole (popisek a foto)

Na přelomu 80. a 90. let hovoříme o tzv. „válce konzolí“, zejména mezi společnostmi Sega a Nintendo, zatímco pokračoval rychlý vývoj technologií a konzole procházely jednotlivými generacemi (8, 16, 32 a 64-bitů). V současné době patří mezi největší „konzolové“ hráče společnost Sony a její konzole PlayStation, Microsoft s konzolí Xbox a Nintendo a jeho konzole Wii, Wii U a Switch a populární handheldy řady Game-Boy.

[21] [22] [23]
Zleva: pohled do konzolové sekce výstavy, konzole Microsoft Xbox a Nintento GameCube, první domácí konzole Magnavox Oddysey

Obsah výstavy ale nebyl striktně jen „historický“, ale výstava obsahovala i části (a informační panely) věnované například vývoji a marketingu her, hernímu designu, herním žánrům, hernímu ratingu, nebo třeba herním periferiím, od klávesnic, myší, volantů a joysticků, až po kytary, soupravy na bicí, či brýle pro virtuální realitu. Nechyběly ani historické zajímavosti jako herní rukavice Powerglowe či kamera EyeToy.

[24] [25] [26]
Zleva: videohry 80. a 90. let, ukázka designu příběhu hry GTA, Nintendo Powerglowe

Další části byly věnované například kapesním hrám a „handheldům“, multiplayerovým hrám a MMORPG, fenoménu Pokémonů, jednoduchým hrám a elektronickým hračkám pro děti, herním časopisům, herní hudbě, nebo například propojení her a filmů (viz např. Tomb Raider, Resident Evil či Silent Hill).

[27] [28] [29]
Zleva: figurky, hry a další "merchandising" týkající se Pokémonů, ukázka starých herních časopisů, výstava vybraných handheldů

V závěrečné části se výstava dostala k současnosti a budoucnosti, která spočívá zejména v moderních počítačích a konzolích poslední generace, které nabízejí (nebo se o to alespoň snaží) hraní v rozlišení 4K při rychlosti minimálně 60 fps (snímků za sekundu). V posledních letech zároveň dochází k rozmachu virtuální a rozšířené reality, přičemž s rozšířenou realitou aktuálně pracují zejména smartphony (důraz na AR klade zejména Apple) a stereoskopickou virtuální realitu nabízí např. helma Oculus Rift a systém HTC VIVE.

[30] [31] [32]
Zleva: ovládání bojového mecha ve hře Steel Battalion, závodní hra s volantem a třemi monitory, ukázka stereoskopického 3D systému HTC VIVE

Jak už asi vyplývá z celého článku, výstava byla, podle mého názoru, velmi povedená, a důraz na interaktivitu byl jen ku prospěchu věci – i když se (poměrně pochopitelně) mohlo stát, že byly někde fronty, dvě tři zařízení mohla být mimo provoz, nebo bylo potřeba tu a tam dobít ovladače.

Celkový dojem z výstavy GAME ON byl ale každopádně velmi pozitivní. Jednalo se o skutečně asi o největší a nejucelenější výstavu věnovanou herní historii a mnoha dalším aspektům. A úvodní „česká“ sekce byla velmi příjemný bonus. Pokud se GAME ON do Čech ještě někdy vrátí, mohu návštěvu vřele doporučit.