V pátek 11. listopadu 2016 se v Ballingově sále v prostorách Národní technické knihovny v Praze konal v pořadí již 7. ročník konference EFI, EFI 2016 (resp. 6. ročník, protože první ročník byl „nultý“).

Úvodní slovo si jako tradičně připravil ředitel NTK Martin Svoboda, který přivítal účastníky, představil program a v krátkosti poděkoval některým kolegům – například Sašovi Skenderiovi a Stephanie Krueger, díky kterým NTK více spolupracuje se středními a vysokými školami, či dr. Janu Bayerovi, který má na starosti výkazy, plány a další požadavky pro (podle slov pana Svobody) „úředního šimla“.

Program konference byl rozdělen do čtyř tematických bloků, přičemž tématem prvního byly „Vysoké školy, výzkum a vývoj“. Moderátorkou sekce byla Eva Dibuszová z Centra informačních služeb VŠCHT Praha.

Představení projektu CzechELib

S prvním příspěvkem konference vystoupil ředitel NTK Martin Svoboda, který představil projekt národního centra pro pořizování, správu a využívání elektronických informačních zdrojů, CzechELib.

Obecně řečeno, projekt CzechELib přinese společné nákupy EIZ a soustředění finančních prostředků do jednoho centra (tj. výhodnější podmínky), a tím i zvýšení výkonnosti a efektivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Proběhne tak de facto pilotní ověření centrálního modelu financování nákupu přístupů k EIZ; což je oblast, se kterou má NTK zkušenosti, protože od roku 2000 zajišťují nákup EIZ v celostátním měřítku.

Stojí za zmínku, že mezinárodní průmysl vydávání vědeckých časopisů je poměrně významný; ročně vychází cca 25.000 peer-reviewed časopisů, a v nich cca 1,5 milionu článků. Celkový obrat je cca 150 mld. Kč ročně.

Počátky projektu sahají do roku 2011, kde se objevil jeho první náčrt v koncepci rozvoje knihoven ČR pro roky 2011-2015 [4] (priorita 7). V roce 2012 bylo vydáno stanovisko Rady pro výzkum, vývoj a inovace [5] (RVVI) se záměrem vytvořit koncepční model finanční podpory EIZ. V roce 2016 byla definována národní strategie RIS3 [6] a proběhla dvojice „kulatých stolů“, kde byly definovány výchozí cíle a harmonogram – s tím, že projekt bude mít podporu na tři roky (50% pro běžné EIZ) a fungovat bude do 2022.

K podání projektové žádosti došlo 31. 10. 2016 s tím, že projekt oficiálně odstartoval v lednu 2017. Náklady projektu byly stanoveny na 1,3 miliardy Kč, přičemž na zřízení a provoz centra je vyčleněno 122 milionů, zatímco většina financí je určená pro samotné EIZ.

Zatímco projekt jako takový je dočasný, jeho hlavním výstupem bude nový útvar NTK, který by měl být již trvalý. A zatímco rok 2017 by měl být ve znamení zahájení a přípravných kroků (tj. jednání s dodavateli, hledání prostor, smlouvy atd.), centrum jako takové by mělo být v provozu v letech 2018-2022, přičemž do roku 2020 budou EIZ pořizovány s podporou z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) a do roku 2022 s podporou státního rozpočtu na podporu výzkumu, vývoje a inovací (SR VaVaI).

Plnou odpovědnost za projekt má (na základě rozhodnutí MŠMT o přenesení odpovědnosti z června 2016) Národní technická knihovna. Pro NTK to tedy bude výzva, nicméně jak pan Svoboda zmínil, „svět kolem NTK CzechELib potřebuje“. Co se týče názvu, NTK se inspirovala u podobného centra FinELib [7] ve Finsku.

Knihovní rada a budování fondu

Jako další vystoupil Jiří Jirát z Vysoké školy chemicko-technologické [8], který ve stručnosti pohovořil o duální roli NTK a představil Radu NTK. NTK totiž funguje jak jako akademická knihovna, tak i jako knihovna národní – což je zajímavé z hlediska cílových skupin (akademická knihovna je určena pro zaměstnance a studenty bez ohledu na občanství, veřejná národní je pro všechny občany ČR) i z hlediska rozpočtu (vlastní vs. státní rozp.).

NTK má k dispozici poměrně přesné údaje ohledně své skladby klientů (návštěvníci kampusu tvoří celkem cca 2/3, nejvíce je studentů z ČVUT; veřejnost tvoří asi 17%), ale statistiky nám neřeknou všechno. Část fondu například není využívána – ale nevíme, jestli je fond špatně sestaven, nebo jen není v ČR poptávka.

Aby knihovna získala nějaký „reálný vhled“ do získaných dat vznikla tzv. „knihovní rada NTK“, kde jsou zástupci různých fakult ČVUT, pracovníci NTK, ÚOOCH i VŠCHT a jejichž cílem je navrhovat akviziční plán EIZ a fungovat jako poradní sbor při průběžném „řezu fondem“ (tj. vyřazování zastaralé literatury atd.).

Fondu NTK se věnovala také Anna Motejlková (nyní Anna Keclíková), která ve svém příspěvku představila „Strategii budování a správy integrovaného fondu NTK a partnerský institucí“.

Co se týče fondu NTK, fond obsahuje 600.000 knih, 10.000 titulů časopisů, 70.000 elektronických knih, 50.000 elektronických časopisů, speciální on-line zdroje a digitální sbírku cca 490.000 objektů (naskenované stránky, mapy atd.). Hlavním cílem strategie (pro roky 2013-2019) je definovat, jak optimálně rozvíjet fond knihovny, zajistit informační potřeby uživatelů, a připravit základní metodiku pro integrovanou knihovnu.

Strategie má 4 části: charakteristiku fondu, doplňování fondu, správu fondu a zpřístupňování fondu, přičemž k doplňování fondu dochází na základě podnětů uživatelů, knihovníků, či knihovní rady a správa fondu zahrnuje aktualizaci, revizi, ochranu a vyřazování. Do dalších let čeká NTK především vypracovat novou strategii zpřístupnění, navázat bližší spolupráci s radou NTK a zpracovat obsahovou prověrku fondu.

Od webových stránek ke Kampusu Dejvice

Na pódium Ballingova sálu se poté ještě jednou vrátil Jiří Jirát z VŠCHT Praha, který si společně s Jiřím Poláchem z Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB AV ČR) připravili příspěvek „Nejasná zpráva o startu webu (ChemTK)“, který pojednával o nových webových stránkách knihovny ÚOCHB.

Přistoupení ÚOCHB do integrované knihovny ChemTK [9] přineslo i některé výzvy spočívající v rozdílných typech uživatelů a potřeb jednotlivých institucí (NTK, VŠCHT a ÚOCHB - tj. knihovny, vysoké školy a výzkumného ústavu). Jednou z otázek, kterou museli vyřešit, bylo například to, kam povedou linky u zdrojů, které mají obě (nebo všechny tři) instituce. Dvojité/trojité linky typu odkaz1 odkaz2 nevypadaly moc dobře, a tvůrci nakonec zvolili řešení, kdy se po kliknutí otevře se boxík s možností výběru (byť je to o „klik“ navíc).

Co se týče webu, základní strukturu tvoří tři sloupečky; zdroje (specifické pro ChemTK), společné aktuality a společné rychlé odkazy. Hlavním principem bylo nic neduplikovat (web ChemTK např. nepřebírá žádné info z webu NTK), což mimo jiné umožnilo vyčištění rychlých odkazů a ve výsledku i kratší homepage. Naopak zatím (k datu konání konference) chyběla anglická verze, linkovací server (SFX), a discovery systém.

Poslední příspěvek prvního bloku si připravil Milan Šindelář, vedoucí oddělení komunikace NTK a zástupce Pracovní skupiny Kampus Dejvice, který v poeticky nazvaném příspěvku „historické souvislosti aneb žijeme v časoprostoru, i když Vesmíru samotnému je to možná šumafuk“ pohovořil o historii a současnosti Kampusu.

Nejprve přišla na řadu krátká historie – od roku 1717, kdy byla vydána zakládací listina knihovny vysokých škol technických, přes rozdělení na český a německý polytechnický ústav za Rakouska-Uherska v roce 1869, zřízení Českého vysokého učení technického v roce 1920, zpřístupnění veřejnosti (a zrušení německé VŠT) v roce 1945, či změnu názvu z Knihovny vysokých škol technických na Státní technickou knihovnu v 60. letech, až po slavné datum 9. září 2009, kdy se STK přejmenovala na NTK a přestěhovala se do Dejvic.

Co se týče samotného kampusu, jeho historie sahá do roku 1911, kdy bylo rozhodnuto o vzniku areálu ČVUT v Dejvicích v rámci tzv. Engelova plánu. Ve 30. letech nicméně došlo kvůli hospodářské krizi a světové válce k zastavení stavby a v 50. letech byla vypsána nová soutěže. Klíčovou událostí byl ale opět rok 2009.

Za zmínku také stojí, že k historicky prvnímu setkání nejvyšších představitelů základních institucí (tj. NTK, ČVUT, VŠCHT, UK atd.), na základě kterého vzniklo memorandum o společném zájmu [10], došlo až v roce 2015. Příjemným bonusem také bylo, že zatímco např. propagace fondů EU stála čtvrt miliardy, ale povědomí nezvýšila [11]; povědomí o kampusu Dejvice se rozšířilo v podstatě samo a s nulovými náklady na propagaci.

Postřehy uživatelů a partnerů

Po krátké přestávce přišel na řadu 2. tematický blok s názvem „Postřehy uživatelů a partnerů“, jehož moderátorem byl Sasha Skenderija, vedoucí odboru pro uživatelskou podporu NTK.

Jako první v této sekci vystoupil Martin Fusek, který pohovořil o Ústavu organické chemie a biochemie, kde pracuje jako zástupce ředitele pro strategický rozvoj. ÚOCHB je součástí Akademie věd, má cca 670 zaměstnanců a 200 studentů a realizuje základní výzkum. V letech 2010-2016 prošel ústav rekonstrukcí; kromě výstavby nové budovy prošly rekonstrukcí také stávající budovy – a také organizační struktura.

Co se týče knihovny ÚOCHB, ta byla původně především papírová (s využitím externího skladu) – v roce 2013 měla 10 zaměstnanců, 2 km tištěných stran a vyznačovala se minimální automatizací. Původní plán předpokládal obsazení celého patra nové budovy B (cca 1.000 m2) – ale pak dostali pracovníci ÚOCHB nápad: vstoupit do ChemTK – což se (přes odpor vedení knihovny; ale zato díky podpoře NTK a vedení ÚOCHB) také podařilo. Výsledkem bylo ušetřené místo (tj. de facto celé patro) a 6 pracovních míst.

Jako další vystoupili Milan Jirásek a Jan Zeman, kteří představili „SciWrite Workshop“ aneb kurz vědeckého psaní. Jeho počátky sahají do roku 2014, kdy vznikl jako série workshopů pod vedením Stephanie Krueger (s cca 20 účastníky). Již v roce 2015 nicméně následoval pilotní běh a nyní se jedná již o plnohodnotný semestrální kurz (13x za semestr 2 hodiny týdně) s cca 40 účastníky za semestr.

Cílem kurzu je zlepšit jazykové a stylistické dovednosti v přípravě kvalitních dizertačních prací, představit nástroje pro vyhledávání informaci, předat účastníkům informace o publikačním procesu a recenzním řízení, a zmínit mj. i zásady publikační etiky. Kurzu se zatím zúčastnilo 140 účastníků ze všech fakult ČVUT.

O další postřehy se podělili Eva Lang a Hannes Rechberger, kteří pohovořili o spolupráci NTK a Österreichisches Gymnasium Prag [12]. Jedná se o šestileté gymnázium, ve kterém první dva roky probíhá výuka v češtině (plus 8 hodin němčiny týdně) a další 4 roky jsou již skoro všechny předměty v němčině. Cílem je připravit studenty na rakouskou maturitu, přičemž její součástí je tzv. „pre-scientific paper“ – a právě NTK má nejen zdroje (i v angličtině a němčině), ale současně dokáže žákům nabídnout i další pomoc.

Výsledkem spolupráce je předmět „svět práce a společenské vědy“ (SPSV), v rámci kterého NTK organizuje dva workshopy: úvod do knihoven a rešerší na konci 4. ročníku a samostatný výzkum s využitím digitálních databází a na začátku 5. ročníku. Letos navíc přišla na řadu i novinka – učitelský workshop o databázích.

Zkušenosti vědecko-výzkumných pracovníků a doktorandů

Poslední příspěvek druhé sekce si připravili Pavel Tesárek, Anna Kučerová a Tomáš Koubský v pásmu kratších příspěvku na společné téma „Zkušenosti vědecko-výzkumných pracovníků a doktorandů“.

Jako první vystoupil Pavel Tesárek z katedry mechaniky na ČVUT, který připomenul, že součástí vědecko-výzkumné činnosti je také činnost publikační, přičemž důležité jsou zejména články impaktované. Proto i on se svými kolegy jeden takový připravil (konkrétně článek o cementových kompozitech) a zaslal ho k posouzení a recenznímu řízení – kde jim bylo ale doporučeno, že by bylo potřeba zlepšit úroveň angličtiny.

Před panem Tesárkem a jeho týmem tak byly dvě možnosti: buď využít profesionálních překladatelů, nebo využijí služeb NTK, konkrétně dr. Stephanie Krueger. Autoři se nakonec pro NTK, což přineslo řadu výhod: vstřícný přístup, zpětnou vazbu od rodilé mluvčí, osobní vysvětlení chyb – a pomoc byla v neposlední řadě zdarma. Článek byl nakonec vydán, dostal se i do Scopusu, a dr. Krueger poděkovali v poděkování.

Pana Tesárka vystřídala Anna Kučerová z katedry mechaniky, která se také přišla podělit o zkušenosti s „English editing services“ v podání dr. Stephanie Krueger. A opět ocenila nejen zlepšení formální úrovně textu, ale i osobní konzultace, časovou flexibilitu, a milý, vstřícný a trpělivý osobní přístup.

Posledním děkujícím byl Tomáš Koubský z fakulty jaderné a fyzikálně-inženýrské, který pracuje na velkém evropském projektu s mezinárodní spoluprácí, kde je – jak už to tak bývá – nutné komunikovat v angličtině. A ačkoliv není problém se domluvit, o něco horší je publikovat. V krátkosti tedy pohovořil o svých zkušenostech s již zmiňovaným kurzem Scientific Writing, který nebyl jen o výuce jazyka, ale i o organizaci práce – a opět ocenil zejména vstřícnost lektorů a možnost u nich získat i další pomoc.

Činnosti a projekty I.

Poslední dva bloky (které od sebe dělila jen krátká přestávka) měly společný název „Činnosti a projekty“. Moderátorkou první části byla Jitka Marhoulová, vedoucí Oddělení budování fondu NTK.

První příspěvek této sekce si připravili Pavlína Tvrdá a Jiří Henzl, kteří představili nové konzultační služby NTK. V roce 2016 proběhla v NTK studie informačního chování studentů, kde se (vesměs podle očekávání) ukázalo, že knihovnu studenti využívají zejména jako studijní místo a prostor, kde tráví čas – ale současně se projevilo malé povědomí o informačních zdrojích.

Pracovníci NTK proto připravili individuální konzultace, hromadné workshopy i služby pro doktorandy a výzkumné pracovníky. V roce 2016 takto proběhlo 56 konzultací s tím, že mezi pracovníky probíhaly i metakonzultace (konzultace o probíhajících konzultacích). Odezva byla pozitivní, protože NTK má informace (zdroje), know-how (zkušenosti) a nabízí peer-to-peer přístup. Například pro školy připravují prezentace na míru a snaží se spíše zaujmout, než učit a poučovat. Jako „case-studies“ zmínili např. workshop pro Waldsdorfské lyceum (závěrečná esej) a workshop pro Rakouské gymnázium (před-vědecká práce).

Jako další vystoupili Marcela Ouzká z oddělení meziknihovních služeb a Jan Pokorný z technického oddělení, kteří představili Virtuální polytechnickou knihovnu [13] (VPK), jakožto národní platformu pro sdílení a dodávání zdrojů v rámci Centrálního portálu knihoven (CPK). Konkrétně hovořili o aktuálním projektu s cílem navázat na VPK a přetvořit ji tak, aby zajišťovala i MVS a EDD (tj. meziknihovní výpůjční služby a elektronické dodávání dokumentů), přičemž důraz byl kladen na samoobslužnost a integraci s CPK.

Aktuálně jsou v řešení např. autorsko-právní otázky (smlouvy, poplatky), proces ověřování (dostupnost dokumentů, identity uživatelů, slučování kont), napojení na CPK, či zdroje dat pro DDS. Na rok 2017 je plánované programování a implementace, design UI a UX, migrace stávajícího VPK a spuštění systému.

Jako další vystoupil Jan Kolátor a Daniel Mareček z oddělení ICT služeb s „rychlou prezentací o změně, které jste si doufejme nevšimli“, neboli o přechodu na systém VuFind 3.0 (z poslední verze 2.3.1. z roku 2015).

Již předchozí verze přinesla řadu zajímavých funkcí, například integraci citačních manažerů, bublinkovou nápovědu, či práci s fasetami; verze 3.0 navíc přinesla citelné provozní zrychlení (např. načítání fondu o cca půl vteřiny), vylepšené tagování, podobné jednotky (related), cachování do lokální databáze, export dat v citačním formátu RIS, či rozšířené možnosti kombinovaného vyhledávání. Bonusem je i anglická verze PSH.

Pro zajímavost, backend NTK aktuálně pracuje se třemi servery (produkční, testovací a experimentální) a současná dostupnost katalogu se pohybuje kolem 98-99%, což je na úrovni komerčních cloudových služeb.

Poslední příspěvek před krátkou přestávkou si připravil Daniel Staněk, který pohovořil o nástrojích, které v NTK používá IT tým, aby byla IT správa co nejefektivnější. Konkrétně se jednalo o systém Adminátor, který usnadňuje řešení síťových problémů (umožňuje sjednocení dat na jednom místě a konfiguraci v reálném čase), Vykukátor, který nabízí vizualizací dat z Manažerského informačního systému (např. čas příchodu lidí), či Balingátor, který nabízí ovládání Ballingova sálu (např. vstupy obrazovek, ovládání světel atd.).

Jako bonus pan Staněk zmínil i interaktivní pískoviště [14], které je k dispozici v hale služeb ve 2. patře a funguje jako zajímavá ukázka rozšířené reality. Je interaktivní, hravé a barevné – a velmi oblíbené mezi návštěvníky.

Činnosti a projekty II.

Čtvrtý a poslední blok listopadové konference EFI pokračoval v tématu „Činnosti a projekty“, jen s tím rozdílem, že tentokrát byl moderátorem Petr Nouza z Referátu informačních služeb NTK.

Poslední projektovou sekci zahájila Iva Horová, vedoucí odboru pro informační management, která jednak představila svůj odbor, který má na starosti všechny procesy kromě služeb (tj. např. akvizici, strategii fondu, revizi či digitální knihovnu) a současně i novou koncepci vzdělávání v NTK (kterému se odbor také věnuje).

Nová koncepce byla potřeba jednak proto, že se v NTK chtějí neustále zlepšovat, ale i proto, že absolventi často nejsou připraveni na praxi a v knihovně často  potřebují i úplně nové profese. Projekt se proto věnoval určení cílových skupin a typů vzdělání pro jejich potřeby (kompetenční minimum, specializované vzdělávání atd.) s tím, že se nejednalo jen o znalosti procesů a služeb NTK, ale i o jazykové dovednosti, soft skills atd.

Paní Horovou vystřídala Petra Pejšová, vedoucí oddělení „Digitální NTK“, která představila Národní úložiště šedé literatury [15] (NÚŠL) a krátce pohovořila o jeho historii. Úložiště aktuálně obsahuje cca 455.000 záznamů, kam patří např. vysokoškolské práce, firemní literatura, konferenční materiály, zprávy, či certifikované metodiky. Mezi producenty patří výzkumné instituce, ústavy Akademie věd, vysoké školy, knihovny, galerie, muzea, státní správa i neziskovky. Od roku 2016 sem patří i osobní archivy.

Paní Pejšová také v krátkosti zmínila situaci kolem certifikovaných metodik, které se do NÚŠL ukládají na příkaz ministra kultury z roku 2014. Někteří totiž do úložiště nevkládali samotnou metodiku, ale jen link na vlastní umístění – tj. nebyla zajištěna dlouhodobá archivace. V NTK to proto začali řešit s odborem výzkumu a vývoje, přičemž NÚŠL čtvrtletně kontroluje, jestli mají všechny metodiky, a pracovnice na odboru pak vyzvou instituce, aby tuto povinnost splnily. Spolupráce s odborem také napomáhá propagaci NTK a NÚŠL.

Jako další vystoupila Tereza Halusková, vedoucí referátu historického fondu, která historický fond nejprve představila (aktuálně je v něm cca 25.000 jednotek) a pohovořila o jeho katalogizaci. V roce 2015 byl totiž vypsán v rámci programu VISK 5 (veřejné informační služby knihoven) projekt RETROKON (Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR), protože situace nebyla ideální: záznamy byly nekompletní, byla tam přebytečná pole i absentující jednotky (např. z více dílů).

Cílem projektu bylo zkatalogizovat 13.000 knihovních jednotek (konkrétně monografie z let 1801-1920, tj. vzácné tisky), čemuž se věnovalo 8 externích a 3 interní zaměstnanci. Jednotky prošly jmennou i věcnou katalogizací a byly zkatalogizovány podle pravidel RDA. Do dalších let v NTK plánují dokatalogizovat zbývající část fondu (zejména časopisy), zpřístupnění celého fondu a případně i cyklus přednášek pro veřejnost.

Další prezentující byla Petra Procházková, která pohovořila o nedávné přestavbě studovny časopisů a badatelny historického fondu. Důvodem byly jednak nevyhovující prostory (ve studovně časopisů pracovníci neviděli na návštěvníky a badatelna byla úplně jinde) a jednak v posledních letech došlo k proměně fondu, resp. k výrazné redukci nákupu tištěných časopisů (ze 1.600 jednotek v roce 2009 na cca 670 v roce 2016).

Výsledkem rekonstrukce (v červenci až září 2016) byla nová multifunkční studovna časopisů, ve které je k dispozici vyšší počet studijních míst, více počítačů a došlo i k přesunutí pracovníků blíže klientům. Studovna je také nově spojená s badatelnou a vše je tedy pro návštěvníky na jednom místě.

Akce pro veřejnost

Poslední dvojice příspěvků se věnovala pro veřejnost asi nejzajímavějšímu tématu: představení konferencí, výstav a dalších akcí v NTK, tj. v parteru knihovny, v Galerii NTK a v Ballingově sále.

Jako první vystoupila Jitka Heřmanová z referátu krátkodobých pronájmů, která zmínila, že konferenční služby v NTK jsou kapacitně na maximu (jak prostor, tak tříčlenného referátu). Zmínila také, že v roce 2015 se v NTK konalo 496 akcí včetně 31 velkých konferenci, 13 koncertů, 11 filmových projekcí, 6 veřejných debat a přednášek a 20 výstav – a čísla za rok 2016 jsou velmi podobná (447 akcí za prvních 9 měsíců).

Mezi hlavní partnery akcí patří např. VŠCHT, ČVUT, ÚOCHB, CESNET, British Council a i několikkomerčních klientů. Mezi zajímavé akce patřily např. štafetový závod Cross Campus [16], zapojení do akcí jako Pražská muzejní noc [17] či Noc literatury [18], či říjnový Food Film Festival [19]. Jako speciální „perličky“ paní Heřmanová zmínila např. projektové symposium [20] ze 17. března 2016, které začínalo v 6 hodin a připravovali ho od 4 hodin ráno; či naopak konference na téma Sustainable Cities [21], kde byl celý sál zaplněný i v půl deváté večer.

Obecně tedy platí, že o akce v NTK je velký zájem, ačkoliv na reklamu dali 0 Kč – úplně stačily informace na webu a zejména pak osobní doporučení mezi spolupracujícími partnery a organizátory.

Paní Heřmanovou následně vystřídal výtvarný umělec Milan Mikuláštík, který od roku 2009 pracuje jako kurátor Galerie NTK [22], kterou ve svém příspěvku v krátkosti představil. Obecně platí, že mezi hlavní tematické okruhy patří vztah umění a vědy a techniky, výstavy o architektuře, výstavy na téma „kultivace občanské společnosti“, výstavy studentů uměleckých škol a něco, co pan Mikuláštík označuje slovy „kritická rekonstrukce systému umění“, tj. práce zabývající se samotným světem umění.

Mezi realizované akce patřila např. skupinová výstava Xenofilia [23], výstava architekta Karla Zdeňka Límana [24] (osobní architekt rumunského krále, známý mj. přestavbou hradu Peleș [25] v Karpatech), výstava geometrické malby GEO EGO [26], japonské kaligrafie Bílý sníh, černá stopa [27] či post-internetového umění Generation Smart [28], výstava Bydleme zdravě [29] věnovaná pasivnímu bydlení, hra Being Faust [30] ve spolupráci s Goethe-Institutem, festival Cafe Neu Romance [31], výstava soch Ztracená forma [32] či obrazů Shaped canvas [33], putovní výstava Chodit je IN [34], či výstava Česká věda bojující s viry [35] v rámci Týdnů vědy k výročí profesora Holého.

V době konání konference EFI probíhala v galerii např. výstava kustodů Side Job [36], výstava Paměť tváře / Tváře paměti [37] věnovaná tématu totálního nasazení, výstava v rámci mentoringového programu Ženy a věda [38] a výstava Smíření 2016 [39] věnovaná tématu odsunu sudetských Němců. Na rok 2017 se také připravoval další ročník Cafe Neu Romance, ale ten byl bohužel nakonec zrušen [40].

Závěrem

V závěru konference ještě jednou vystoupil ředitel NTK Martin Svoboda s krátkým shrnutím třetího ročníku udržitelnosti projektu EFI a po krátké závěrečné diskusi listopadová konference skončila. Pro úplnost ještě doplním, že v institucionálním depozitáři NTK jsou k dispozici prezentace a záznamy [41] většiny příspěvků.