V sobotu 8. dubna se ve Vědeckotechnickém parku v Plzni konal Plzeňský Barcamp. Akce se zde uskutečnila již po čtvrté. Díky zapáleným a obětavým organizátorům Barcamp pokračuje v zavedené tradici a stále více nabývá na popularitě. Jedná se o neformální konferenci, na kterou se řečníci hlásí sami a návštěvníci v předstihu hlasují o tom, jaká přednáška je více zajímá.

Jednou z hlavních zásad Barcampu je volný vstup, nutností je pouze včasná registrace. Letošní ročník konference čítal dvě desítky prezentací ve třech přednáškových sálech, které navštívilo okolo čtyř set účastníků. Plzeňský Barcamp jsem navštívil v rámci předmětu Účast na konferencích pod záštitou Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

První přednáška, které jsem byl svědkem, se zabývala tvorbou a editací Google map a komunity dobrovolníků, kteří se nazývají Local Guides. Prezentující, Zdeněk Horák, je zakladatelem neoficiální československé komunity Local Guides a pomáhá firmám a podnikatelům zviditelnit se v prostředí Google map. Zdeňkovým největším úspěchem je rebranding a ověření poboček a bankomatů MONETA Money Bank, čímž dosáhl dostatečného levelu, aby mohl být jedním ze 75 účastníků LGSummit16 v San Franciscu. Přednáška byla věnována spíše sebeprezentaci. Téma je obsáhlé, a tak nezasvěceným čtenářům, kteří by měli zájem o další informace, doporučuji zjistit více na webových stránkách [4] Zdeňka Horáka nebo na celosvětovém fóru Local Guides Connect [5].

Častý host Barcampů a specialista na UX design, Milan Mrskoč, hovořil na téma návrhů nových webů, přesněji: „Čtečka first aneb jak přemýšlet u návrhu (responsivního) webu.“ Autor prezentace dlouhodobě prosazuje názor, že webové stránky by se měly navrhovat nejprve pro prostředí mobilních telefonů. Pokud začínáme stránky vytvářet zprvu pro desktopovou verzi, můžeme se dopustit mnoha chyb, které se projeví v zobrazování obsahu na menších zařízeních. Dalším argumentem je vzrůstající trend počtu přístupů z mobilních telefonů a tabletů. V neposlední řadě je důležité dbát na nevidomé uživatele, kteří jsou odkázáni na čtečky webových stránek.

Ve skutečnosti Milan Mrskoč hovořil o návrhu webu, u kterého myslíme nejprve na čtečky webových stránek. Obsah, který čtečky převádějí, musí odpovídat správné hierarchii a rozložení textu na stránkách. Začneme-li při návrhu webu zobrazením pro mobilní telefony, budeme skládat text přesně v pořadí, v jakém ho zpracovává čtečka webu. Základem je určit i rozměry definující jednotlivé zařízení. Standard zatím žádný neexistuje. Milan pracuje s rozměry pro mobilní telefon v rozmezí 320 až 640 pixelů, 641 až 800 pixelů reprezentuje tablety případně phablety a varianta pro desktopy 801 až 1000 a více pixelů.

[6]
Milan Mrskoč

„Pokud je nutné volit pouze jednu platformu návrhu webu, přikláním se ke strategii Mobile Only, tedy vytvořit webovou prezentaci pouze pro mobilní telefony a u větších zařízení dojde pouze ke grafickému zvětšení a rozšíření obsahu, což nepůsobí až tak zle a integrita pro čtečky zůstane zachována,“ shrnul Milan Mrskoč.

Václav Martinovský si připravil blok o problematice HTTPS a zabezpečení webu. Řeč byla o zabezpečeném přenosu dat TLS/SSL a jeho využití. Protokol HTTPS pro zabezpečenou komunikaci zajišťuje autentizaci, důvěrnost přenášených dat a integritu. Václav především varoval před nezabezpečenými Wi-Fi sítěmi a možnosti odposlechu citlivých dat, jako jsou hesla, telefonní čísla, adresy, platební karty a jiné.

Protokol HTTPS je nejen bezpečnější, ale má také pozitivní dopad na optimalizaci vyhledávání a vyšší důvěryhodnost z hlediska uživatelů. Na přednášce nechyběl popis, jak zabezpečený web rozeznat od nezabezpečeného. Informaci o bezpečném protokolu nalezneme přímo v prohlížečích, nejčastěji zobrazují ikonu visacího zámku v adresním řádku. Dnes si můžeme vybrat platný certifikát od certifikační autority, která je důvěryhodná napříč operačními systémy a prohlížeči. Před vystavením certifikátu se ověřuje, že žadatel má nějaký vztah k doméně, pro kterou vystavení zabezpečovacího protokolu žádá.

[7]
Václav Martinovský

Pan Martinovský také dodal, že všechny aktuálně nabízené certifikáty poskytují stejnou úroveň šifrování. Většina vydavatelů certifikátů požaduje pravidelný poplatek, ale některé certifikáty lze získat i zdarma a se stejnou spolehlivostí. Na závěr přednášky Václav zmínil několik důvěryhodných poskytovatelů zabezpečení webu, například Certum, PositiveSSL, Comodo, GlobalSign, RapidSSL, GeoTrust, Symantec. Zajímavou možností je také ověření správného nastavení certifikátu na https://www.ssllabs.com/ssltest/ [8].

Přednáškový blok o firemní kultuře představil Martin Jarčík: „Ani ten nejlepší proces nespraví pochroumanou firemní kulturu.“ Martin je agilní kouč a jak sám o sobě tvrdí, je jednou nohou mezi programátory a druhou v businessu a poslední roky ho baví sledování vlivu kulturních změn v organizacích na způsob práce a motivace lidí.

Svěřil se především se svými zkušenostmi se společností Socialbakers, která nabízí moderní způsoby řízení, naprostou volnost pracovních postupů a dosahování cílů. Osobní svoboda je ve firmě tak velká, že není vůbec určen počet dnů dovolené, jelikož zaměstnanci si mohou vzít volno kdy chtějí, ale požadavkem je dokončení úkolů. Martin přiblížil příklady různých firemních prostředí. Například společnost Netflix reagovala v minulosti na změnu trhu tím, že najala nejlepší lidi v oboru a od nich si nechala poradit, jakým směrem se dále ubírat. Zaměstnanci mají absolutní důvěru a nejdůležitějším heslem společnosti je: „Jednej v zájmu firmy.“

[9]
Martin Jarčík

Dalším vzorkem je Facebook, ten za první rok své existence získal přes milion uživatelů. Motto organizace je v duchu co nejrychlejšího zprovozňování služeb, které se doladí až postupem času a automatizování všeho, co automatizovat lze. Mnoho nedokonalých prvků již Facebook vypustil na svou síť, paradoxně to neuškodilo, a naopak si získali ještě větší popularitu. Posledním příkladem byl Amazon, cílevědomá firma s tvrdými zásadami a požadavky. Zaměstnanci se vzájemně hodnotí a kontrolují, prostředí není zrovna přátelské, mít však v životopise zapsaného zaměstnavatele Amazon, je velmi prestižní záležitostí otevírající mnoho zajímavých možností na trhu práce.

Daniela Nytru lze označit již za barcampovou celebritu. Častý účastník neformálních konferencí, velký marketingový specialista a zakladatel jednoduchého prodejního systému SimpleShop.cz. V Plzni se Daniel prezentoval přednáškou, ve které předal několik svých jednoduchých tipů na zvýšení návštěvnosti webu. Daniel je také známý orientací na kvalitní emailing, proto doporučuje pečlivě vést databázi kontaktů, dbát na oslovení odběratelů nebo napsat přání k narozeninám a významným dnům v roce.

[10]
Daniel Nytra

Další radou je sledovat konkurenci, učit se od ní a zjistit co nejvíce údajů například na ahrefs.com [11]. Publikujte kvalitní obsah. Pochopte, jak funguje Google Analytics. Pamatujte, že každá stránka má pouze jeden cíl. „Nesnažte se návštěvníky zmást,“ upřesnil Daniel a pokračoval, „úvodní stránka musí návštěvníka ukotvit, kategorie rychle nasměrují k produktu, stránka produktu má za cíl přimět k nákupu a statické stránky musí obsahovat relevantní informace.“

Plzeňský Barcamp se velmi vydařil, na chodbách, na schodech i před budovou Vědeckotechnického parku bylo slyšet šumění diskuse. Přátelská a komunikativní atmosféra vytváří největší hodnotu těchto setkání. Velké poděkování bych rád věnoval pořadatelskému týmu, který ihned po skončení akce oznamoval na svém webu, že se již chystá na pátý Plzeňský Barcamp. Jeho návštěvu vřele doporučuji; stejně jako návštěvu webových stránek plzenskybarcamp.cz [12], kde jsou k dispozici informace o přednáškách, prezentace i videa.