Ve dnech 19. a 20. října 2016 se v hotelu Na Závisti v Kozojedech nedaleko Prahy uskutečnil dvoudenní kurz mezikulturních kompetencí pro knihovnice a knihovníky. Tato akce patří mezi pilotní projekty v rámci zapojení veřejných knihoven do naplňování Koncepce integrace cizinců a je výsledkem spolupráce Ministerstva vnitra ČR, Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR a spolku Slovo 21.

Přestože nebyla naplněna celková kapacita kurzu, sešla se zajímavá skupina lidí a každý jednotlivý účastník přispěl do diskuze svými zkušenostmi a svérázným pohledem na problematiku. Sedmičlenná skupina se skládala ze zástupců pražských i mimopražských institucí; městských, krajských i odborných knihoven. Dvoudenní forma kurzu nabídka prostor pro vzájemné seznámení a komorní debaty s kolegyněmi a kolegy, což bylo velmi pozitivně hodnoceno.

První den kurzu začal seznámením s lektorkou Jitkou Novákovou, vzájemným představením účastníků a jejich zkušeností s tématem a formulací jednotlivých bodů očekávané náplně kurzu. Mezi požadavky na obsah kurzu se objevila například problematika seznamování imigrantů s českou kulturou nebo prezentace možností pro propagaci knihoven a jejich akcí jak mezi migranty, tak směrem k dalším aktérům. Účastníky by také zajímalo, jak se cítí migranti v ČR, co očekávají od knihoven a jaké mají konkrétní příběhy. Dále byl vyjádřen zájem o témata: komunikace a její specifika v kontextu odlišných kultur a různých věkových skupin; prevence konfliktů a vhodné reakce na rasistické projevy. Očekávalo se také, že budou představeny konkrétní aktivity, které je možné využít v rámci interkulturního vzdělávání. Lektorka se snažila následující program uzpůsobit těmto požadavkům.

Po pauze následoval bod nazvaný „Křeslo pro hosta“. Pozvaná byla interkulturní pracovnice Viktoria Valeeva, která posluchačům přiblížila svou zkušenost migrantky z Ruska žijící v Praze, popsala pohled na knihovny a knihovnické povolání v zemi původu a na krátkých příbězích demonstrovala některé těžkosti, se kterými se imigranti musí potýkat. Paní Valeeva velmi ocenila možnosti občanské participace v ČR a množství pozitivních impulzů, které jí život v nové zemi dává. Pro praxi knihoven může být zajímavé zjistit, že pro rusky mluvící migranty jsou významným zdrojem praktických informací internetová fóra – pro propagaci knihovny a jejích akcí je tedy ideální získat kontakt na osobu, která má v takovém fóru dobré jméno. Další překvapivou informací bylo, že v některých lidech můžou bezplatné akce v knihovnách vyvolávat nedůvěru či obavy ze zneužití, jelikož se jedná o něco nového a neznámého.

[4]
Účastníci říjnového kurzu

V následujícím teoretickém bloku jsme se zabývali jednotlivými aspekty kultury. Došli jsme k závěru, že tyto aspekty mohou být znakem nějaké kultury, nelze je však automaticky přisuzovat jejím jednotlivým zástupcům. Můžeme se tedy spíše orientovat tím, že budeme vědět, ve kterých dimenzích se mohou objevovat kulturní odlišnosti. Jedná se například o vztah k autoritě, přístup k času a prostoru, orientaci na jednotlivce či na skupinu nebo různou úroveň respektu k pravidlům.

Navázali jsme krátkou aktivitou pro uvědomění si faktorů, které hrají roli při vytváření úsudku o jiných lidech. První den jsme zakončili hrou Ostrov, při které jsme si procvičili argumentaci.

Během krátké evaluace proběhlého dne vyšlo najevo, že účastníci byli s průběhem kurzu velmi spokojeni a debaty s kolegy jim přišly velmi přínosné. Jedna účastnice také zmínila, že i když se považuje za uvědomělou v tomto tématu, nechala se občas „napálit“, což ji vedlo k opětovné reflexi. Lektorka Jitka Nováková i organizátorka Denisa Horváthová vyjádřily překvapení nad charaktery zúčastněných a uznaly, že měly o zaměstnancích knihoven stereotypní představy.

Druhý den programu začal představením webové stránky Czechkid.cz, která je zajímavým zdrojem aktivit a informací při výuce multikulturní výchovy. Lektorka Dana Moree začala svůj blok aktivitou, která vede k uvědomění si toho, že většina nepříjemných situací a konfliktů vyvstává z lidských strachů a potřeb. Dále jsme se důkladně věnovali vztahům mezi osobou, strukturou a kulturou tak, jak je lektorka popsala i ve své knize Základy interkulturního soužití. Během obědové pauzy nám bylo neformálně představeno divadlo utlačovaných, konkrétně divadelní skupina 2na3 (http://dvenatreti.cz/index.html [5]). Před odjezdem jsme se ještě pustili do analýzy identity knihovnice či knihovníka a případných rozdílů mezi touto postavou a postavou ideální. K vyjádření současného a vysněného stavu bylo použito zpodobnění do hrdinů literárních či filmových děl, jejichž vlastnosti jsme společně probírali. Ukázalo se, že zaměstnanci knihoven mají pocit, že narážejí na velké množství bariér a na nedostatek uznání a pozitivního ohodnocení.

[6] [7]
Zleva: přednáška Dany Moree a skupinová aktivita řešení krizových situací

Oba dny byly protkány diskuzemi, zajímavými příspěvky lektorek a jednotlivých účastníků, sdílením osobních zkušeností a názorů. Zajímavou vsuvkou byly ale například i popisy kuriózních článků z historických periodik, které uváděla jedna z kolegyň.

Závěrečné evaluační dotazníky lze vyhodnotit velmi pozitivně. Na škále od 1 do 5 se ve všech hodnocených aspektech neobjevila horší známka než 2,5. Nejslabší v tomto ohledu bylo naplnění očekávání účastníků, kde se objevilo více dvojek. Ostatní body byly hodnoceny převážně jedničkami, ochota lektorek byla dokonce všemi označena nejlepší známkou. Každý z účastníků jmenoval konkrétní informace či znalosti, které během kurzu získal. Patřilo mezi ně zlepšení komunikačních dovedností a schopnosti řešit konflikty, praktické tipy na aktivity a hry, které lze využít při vzdělávání nebo techniky práce s vlastním přednastavením. Většina zúčastněných projevila zájem o další aktivity na poli interkulturního knihovnictví a zařadila se do emailové skupiny, která se této problematice věnuje.

Následný kurz proběhl 28. - 29. listopadu 2016 v penzionu Kadlecův Mlýn na okraji Brna a zúčastnilo se ho 10 kolegyň a kolegů převážně z moravských knihoven. Tentokrát se jako lektorky představily Jitka Nováková a Iveta Němečková, organizaci Slovo 21 zastupoval Josef Novák. Evaluace byly opět převážně pozitivní. Následovat bude vyhodnocení kurzu a navržení případných změn. Pokud se tento model ukáže jako úspěšný, budeme se snažit kurzy nabídnout i v příštím roce.

[8] [9]
Fotografie z listopadového kurzu v Brně