Ve středu 23. března 2016 se uskutečnila další z exkurzí pražské organizace SKIP, tentokrát v Knihovně geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Knihovna se nachází v sídle Přírodovědecké fakulty v historické budově na pražském Albertově.

Z historie knihovny

Podstatná část dnešní Knihovny geologie je tvořena fondem bývalého c.k. geologicko-paleontologického ústavu Německé univerzity z let 1877–1944 a fondem geologického ústavu české Karlovy univerzity, budovaný od jeho zřízení v r. 1920. V r. 1926 se stal ředitelem ústavu profesor Radim Kettner.

[4]
Odkaz prof. Kettnera je dodnes opečováván i prostřednictvím studovny, která nese jeho jméno

Radim Kettner byl skutečným zakladatelem moderní české geologické školy a vynikajícím pedagogem. V roce 1923 založil Československou společnost pro mineralogii a geologii a za svůj život napsal více než čtyři sta publikací. Vlastnil rozsáhlou odbornou knihovnu: část obsahující separáty a drobné tisky byla ihned přičleněna do fondu fakultní knihovny a po jeho smrti se stala majetkem knihovny i celá jeho sbírka monografií. V roce 1945 byla přičleněna mineralogická knihovna i se svým fondem. Po roce 1952 přinesla další zahraniční přírůstky rozsáhlá mezinárodní výměna časopisů s jinými odbornými univerzitními a muzejními knihovnami v zahraničí.

V pozdějším období se knihovna dále rozrůstala, vzhledem k nedostatku vlastních prostor a vzniku nových kateder byly vytvářeny další dílčí knihovny na jednotlivých katedrách a ústavech. Což bohužel vedlo k velké duplicitě fondu. V letech 1996 až 1997 knihovna získala nové úložné prostory s posuvnými regály a rozšířila své depozitáře a v r. 1998 byla zřízena samostatná studovna a čítárna časopisů. Od poč. r. 2000 došlo k centralizaci jednotlivých sbírek, fondy na katedrách byly podrobeny obsahové analýze a velká část fondu byla vyřazena. Zbylé fondy byly postupně sestěhovány. Knihovna začala s retrokatalogizací fondů v Alephu a od roku 2005 knihovna provádí automatizované výpůjčky.

[5] [6]
Vedoucí knihovny Barbora Molíková a účastníci exkurze

Světlá současnost po náročné rekonstrukci

Nyní fond Knihovny geologie obsahuje přibližně 193 000 svazků a zahrnuje tyto druhy dokumentů: časopisy a separáty, sborníky z konferencí, geologické mapy, monografie, učebnice a skripta, slovníky a encyklopedie, vysokoškolské kvalifikační práce (bakalářské, diplomové, rigorózní, kandidátské, doktorské, disertační a habilitační).

V letech 2014 až 2016 proběhla v knihovně náročná rekonstrukce. Rekonstrukce se dotkla volného výběru a studovny periodik, ale proběhly i další dílčí úpravy (malování, zpevnění stropů atd.). Rekonstrukce se povedla jak ke spokojenosti uživatelů tak i knihovnic. Podařilo se najít dodavatele nábytku a nechat vyrobit nové regály pro knihy ve volném výběru. Ty dokonale ladí s původním nábytkem. Kromě nově vybaveného volného výběru byla také nakoupena nová výpočetní technika pro uživatele. Knihovna se navíc může pochlubit novým systémem ochrany fondu RIFD od firmy Cosmotron. Co se týče personálního zajištění, knihovna má 3 zaměstnance. Studovna je zřízena v bývalé pracovně profesora Radima Kettnera, proto se také jmenuje Kettnerova studovna. Ve studovně se nyní nachází výstavka ilustrující stav knihovny před rekonstrukcí a po ní.

[7] [8] [9]
Moderní regály ve skladu, nový nábytek ve volném výběru a místo pro počítačové terminály – taková je současnost knihovny

Knihovna poskytuje pro vyučující, studenty i pro externí a odbornou veřejnost (podle statusu uživatelů) služby knihovnické, výpůjční, MVS a MMVS, reprografické, internet. Také je možné využít přístroj na kroužkovou vazbu. Ve volném výběru jsou knihy řazeny v jednotlivých sbírkách abecedně. U knih se používá tzv. “semafor“, což znamená: červené kolečko – nepůjčuje se absenčně, žluté – možnost výpůjčky na týden, zelené – na celý semestr, modré – až na měsíc.

Aby se tak rozsáhlý fond mohl dobře a rychle využívat, knihovna vlastní v suterénních prostorách dva depozitáře opatřené posuvnými regály. Starší má mechanicky ovládané posuvné regály, u nového se regály již ovládají automaticky. Protože samozřejmě fond stále přibývá, časem zřejmě přestanou stačit i tyto prostory.

Rozvoj komunikace se čtenáři v knihovně

Před knihovnou je nástěnka, kam je možné umístit své názory, náměty a připomínky směrem ke knihovně. Požadavky a přání jsou rozmanité, od touhy mít ve studovně pohovku, až po stížnosti na hluk a horko a prach. Některá přání jsou již splněna, např. křeslo či pohovka již svým čtenářům slouží – ve studovně je možné si odpočinout na veliké červené pohovce. U vchodu je rovněž malý knihovní box umožňující čtenářům vracet knihy, i když je knihovna zavřená.

[10] [11]
Vpravo: nástěnka s názory a přípomínkami; vpravo: jedna z nástěnek mapujících průběh rekostrukce