Podle zprávy Agentury OSN pro uprchlíky muselo v roce 2014 své domovy z důvodů válek, konfliktů či pronásledování opustit až 59,5 milionu lidí, což je nejvíce v historii. Významný podíl na tomto čísle mají ti, kteří odešli z domova, ale zůstali v dané zemi. K největšímu nárůstu v oblasti mezinárodní nedobrovolné migrace došlo v Evropě, a to až o 51 %. V roce 2014 hledalo v Evropě útočiště 6,7 milionů nuceně vysídlených lidí. K tomuto nárůstu významně přispívá konflikt na Ukrajině a rekordní počet uprchlíků, kteří do Evropy připlouvají přes Středozemní moře. Nejvíce uprchlíků na světě aktuálně přebývá v Turecku. Alarmující je dlouhodobé trvání válečných konfliktů, které znemožňuje návrat uprchlíků do země původu. Důležitým faktorem je také skutečnost, že více než polovinu všech běženců tvoří děti.[1]

Na situaci reagují také knihovny a knihovnické svazy z různých zemí světa. Některé instituce už přišly s nabídkou služeb migrantům a uprchlíkům dříve, jiné podnikly kroky na základě vyhodnocení lokální situace. Některé knihovny připravily jednorázové akce, jiné přijaly dlouhodobá opatření. Rozdílné je také zaměření - cílem je buď podpora uprchlíků po příchodu do nové země, nebo informování široké veřejnosti o situaci. Oba tyto směry jsou podstatné. Nabídka je vždy přizpůsobena místní situaci a konkrétním potřebám. Některé příklady dobré praxe tak mohou být převzaty na mezinárodní úrovni, jiná opatření by byla v kontextu situace v dané lokalitě naprosto irelevantní. V tomto textu nejde o úplný výčet takových aktivit, ale o příklady z různých evropských knihoven.

Veřejná prohlášení a sdílení zkušeností

Veřejná prohlášení vítající uprchlíky v knihovnách vydalo hned několik knihovnických organizací. Například text organizace European Bureau of Library, Information and Documentation Associations (EBLIDA) ze září 2015 na téma postoje veřejných knihoven v Evropě k uprchlické krizi připomíná zvyklost evropských knihoven přivítat každého návštěvníka bez ohledu na jeho etnický původ. Poznamenává, že knihovny uprchlíkům přicházejícím do evropských zemí mohou nabídnout velké množství aktivit, a to jak pro děti, tak i pro dospělé, nabízejí přístup k informacím a vzdělávání. EBLIDA chápe znepokojení některých zemí ohledně uprchlické krize, ale věří, že právě evropské knihovny by měly působit jako základna pro demokratické smýšlení a být bezpečným místem pro sociální začleňování. V souvislosti s aktuální situací jako dobrý příklad uvádí prohlášení Dánska. Dánská knihovnická asociace (Danish Library Association) prohlašuje, že dánské knihovny jsou připraveny přivítat nové uživatele a že knihovníci udělají vše pro to, aby se uprchlíci ve všech knihovnách cítili příjemně a bezpečně. Každý je v dánských knihovnách vítán.[2]

[4]
Otevřený postoj knihoven vystihuje i heslo kampaně "Refugees welcome" (zdroj: eblida.org [5])

Podobné prohlášení vydali také knihovníci pobaltských států. Na desátém kongresu pobaltských knihoven bylo knihovnickými asociacemi Litvy, Estonska a Lotyšska vytvořeno společné prohlášení, které deklaruje otevřenost knihoven pro uprchlíky a prosazuje následující opatření:

• čerpat z dobré praxe v jiných evropských zemích, které mají s uprchlíky větší zkušenosti,
• vytvářet a plánovat dobře načasované a promyšlené nabídky pro uprchlíky, při tom brát ohled na jejich specifické potřeby,
• rozvinout poradenské a konzultační služby pro uprchlíky, pomoci jim v orientaci ve společnosti a sociálních službách,
• pomoci uprchlíkům v získání potřebných jazykových znalostí,
• specifickou pozornost věnovat dětem, pomoci jim překonat trauma ze změny prostředí,
• šířit mezi lokální komunitou informace o životní realitě uprchlíků, jejich kultuře a důvodech jejich migrace,
• otevřít knihovny jako místa dialogu a úvah, která podporují soudržnost komunity.

Zároveň vyzývají k uznání role knihoven při tvorbě integračních plánů pro lokální komunity.[3]

Ve Velké Británii bylo prohlášení vydáno dvěma významnými knihovnickými spolky (The Society of Chief Librarians a the Association of Senior Children’s and Education Librarians). Kde jsou shrnuty možnosti, které mají knihovny při poskytování služeb uprchlíkům. Patří mezi ně mimo jiné bezplatný přístup k počítačům a internetu, bezplatný přístup k jazykovým učebním materiálům a informování o lokálních vzdělávacích, zdravotnických a sociálních službách.[4] Na tento text navázalo sdružení The Network, které má za cíl odbourávání sociální exkluze v britských knihovnách, archivech, muzeích a galeriích. Ve svém textu nazvaném „Jak může kulturní sektor podpořit uprchlíky?“ doporučuje přehodnocení stávajících pracovních postupů, rozšíření v oblasti poskytování informací a zdrojů, nabízí příklady úspěšných akcí a aktivit, upozorňuje na sociální vliv kulturních institucí a na možnost využití historických informací a kulturního dědictví pro reflexi současné situace.[5]

Organizace IFLA reaguje na uprchlickou krizi dokumentem „Responding! Public libraries and refugees“, ve kterém představuje příklady aktivit a zkušenosti z různých evropských knihoven.[6]

Jedno číslo rakouského odborného časopisu Knihovnické perspektivy (Büchereiperspektiven) bylo věnováno speciálně tématu knihovnických služeb pro uprchlíky[7]. Podobně bylo letošní čtvrté číslo německého odborného časopisu Forum Bibliothek und Information věnováno tématu inkluze a integrace.[8]

Služby pro uprchlíky

Překlady informací o knihovnách

Mezi opatření evropských knihoven patří zveřejnění základních informací o knihovně v různých jazykových verzích a to včetně jazyků, kterými hovoří významná část uprchlíků. Příkladem zde můžou být přeložené informace finské Městské knihovny Tampere[6] nebo překlady univerzálního textu knihovního řádu do dvaceti jazyků tak, jak ho nabízí Rakouský knihovnický svaz[9]. Stejný svaz nabídl pro knihovny plakát s uvítáním ve třiceti jazycích.[10]

Městská knihovna Brémy (Stadtbibliothek Bremen) pořádá ve spolupráci s dobrovolníky prohlídky knihovny pro uprchlíky. Je při nich kladen důraz na vysvětlení fungování veřejného knihovnictví tak, aby bylo vše pro nové návštěvníky srozumitelné[11]. Brožury a letáky v různých jazycích nabízí také síť knihoven na předměstí Paříže Plaine commune, kde žijí lidé 134 národností[6].

Registrace zdarma

Některé knihovny nabídly žadatelům o azyl registraci zdarma. Patří mezi ně veřejné knihovny v Berlíně (Verbund Öffentlicher Bibliotheken Berlin), které nabízí tříměsíční registraci zdarma s možností prodloužení. Tato nabídka je doprovázena informačními letáky v různých jazycích[12]. Knihovny Hamburku (Bücherhallen Hamburg) nabízí pro uprchlíky, kteří zatím nemají vyřízené potřebné doklady, uživatelskou kartu, jejíž pořízení je financováno dárci. S touto kartou si mohou její držitelé vypůjčit elektronická média, připojit se na Internet nebo číst noviny a časopisy z celého světa[13]. V Městské knihovně Brémy (Stadtbibliothek Bremen) nabízí jak registraci pro přístup k elektronickým zdrojům, pro kterou není nutné udání žádných osobních údajů, tak bezplatnou registraci dětí i dospělých uprchlíků. Zároveň knihovna poskytuje také speciální registraci zdarma pro dobrovolníky pracující s uprchlíky[14]. Knihovna Humboldtovy Univerzity nabízí nejen bezplatný přístup ke všem svým službám, ale také možnost navštěvovat přednášky a semináře[6].

Jazykové a integrační kurzy

Veřejná informační knihovna v Paříži (Bibliothèque publique d’information) nabízí dlouhodobě konverzační hodiny ve francouzštině. Osvojení nového jazyka je podporováno i dalšími formami, jako je promítání filmů ve francouzštině s titulky, semináře v muzeu umění nebo program propojující migranty ve dvou frankofonních zemích (Francii a Kanadě)[6].

Pařížskou pobočku pojmenovanou po bývalém českém prezidentovi - Knihovnu Václava Havla (Bibliothèque Václav Havel) - navštěvují především imigranti a žadatelé o azyl z Afghánistánu a Iráku. V nabídce knihovny jsou kurzy gramotnosti v perštině[6].

Nejen pro uprchlíky jsou určeny kurzy „Dialog v němčině“ (Dialog in Deutsch) nabízené sítí knihoven v Hamburku (Bücherhalle Hamburg), díky pomoci přibližně dvou stovek dobrovolníků kurzy v roce 2014 navštívilo až 26 000 účastníků[15]. Finančně byly tyto kurzy podpořeny například z kampaně „Refugees welcome” (Uprchlíci vítáni), kdy byla prodávána trička a mikiny potištěné tímto heslem[16]. Podobné konverzační kurzy nabízí i knihovny v jiných zemích, např. knihovna v Nottinghamu[17].

[6]
Žadatel o azyl z Kamerunu se v berlínské knihovně připravuje na zkoušku z němčiny (Foto: Kateřina Nekolová, 2009)

Nabídky pro obyvatele uprchlických zařízení

Městská knihovna Brémy (Stadtbibliothek Bremen) připravila po konzultaci s odborníky kufříky určené do přechodných ubytovacích zařízení pro uprchlíky. Kufříky obsahují 40 až 50 jednotek pořízených přímo pro tuto příležitost. Mezi nimi jsou dvojjazyčné publikace, dětské knihy, průvodce po Brémách, jazykové učebnice a slovníky nebo deskové hry.[14]

V Norimberku vznikl již v roce 2012 dobrovolnický projekt, díky kterému vznikla takzvaná Azylotéka (Asylothek) v místním ubytovacím zařízení pro uprchlíky. Aktivisté tak díky darům zřídili knihovnu bez státní či městské finanční podpory, peníze jsou naopak získávány například uspořádáním benefičního koncertu. Tato aktivita získala řadu významných ocenění a to například od Ministerstva pro vzdělání a vědu, dostala se také mezi finalisty cen za angažovanost.[18]

Podobně vznikla díky neziskové organizaci IBBY (The International Board on Books for Young People) knihovna na ostrově Lampedusa, který je známý velkým množstvím migrantů, kteří zde hledají útočiště při cestě do Evropy. V projektu se organizace zaměřuje na obrázkové knihy bez písemného doprovodu, které mohou univerzálně posloužit všem jazykovým skupinám.[19]

V blízkosti francouzského města Calais není oficiální uprchlický tábor, ale vzniklo tam stanové městečko obývané migranty. Díky práci zaujatých dobrovolníků, v čele s pedagožkou Mary Jones, zde vznikla neformální knihovna nazvaná Knihy džunglí (Jungle books/Livres de la jungle).[20]

V Městské knihovně Essen (Stadtbibliothek Essen) vyhlásili sbírku knih, audiovizuálních médií a her pro uprchlíky. V knihovně jsou vyhrazeny police, kde lidé mohou média nechávat.[21] 

Dětský bibliobus Veřejné knihovny Stockholm (Stockholms stadsbibliotek) zajíždí také do uprchlických zařízení, aby zde nabízel informace a publikace v různých jazycích. Knihovníci, ovládající více jazyků, tam také pořádají akce v angličtině, arabštině a dalších jazycích.[6]

Pro děti z uprchlického zařízení v Magdeburgu proběhl v tamní městské knihovně projekt podporující kreativitu a vypravěčské schopnosti. Zúčastnilo se ho přibližně 20 zájemců ve věku 6 až 14 let, jejich úkolem bylo do krabice od bot posbírat informace o jejich zemi původu, historii vlastní rodiny a nové domovské zemi. Podle věku a jazykových znalostí měli účastníci k dispozici výtvarné či psací potřeby. Vyhledány byly pro každého účastníka vhodné další zdroje jako knihy, filmy nebo hudební nahrávky, které byly na závěr prezentovány společně s výtvory účastníků. Na vernisáž přišli do knihovny rodiče i další přátelé. Výstava v knihovně trvala několik týdnů.[22]

Nezisková organizace Knihovny bez hranic (Libraries without borders), která vznikla ve Francii v roce 2007, nabízí mimo jiné také mobilní soubor kufříků Ideas Box, který se v pár desítkách minut může proměnit v moderně vybavenou knihovnu. Cílem designu je funkčnost a praktičnost v podmínkách uprchlických táborů. [23]

[7]
Mobilní knihovna Ideas Box (zdroj: librarieswithoutborders.org [8])

Spolupráce a zapojení do existujících projektů

Další možností je navázání spolupráce s již fungujícími organizacemi či začlenění do projektu jiných institucí. V Lipsku funguje model opatrovnictví pro uprchlíky v rámci projektu „Vítejte v Lipsku” (Ankommen in Leipzig. Paten für Flüchtlinge). Lipská městská knihovna (Leipziger Städtische Bibliotheken) projekt podporuje a pravidelně informuje průvodce uprchlíků o možnosti využívání služeb knihovny a cíleně je zve na své akce.[6]

Pařížská Veřejná informační knihovna (Bibliothèque publique d’information) spolupracuje s organizací pro pomoc uprchlíkům (Terre d'Asile), která knihovně zprostředkovala jazykově bohatě vybaveného mediátora nabízejícího sociální, právní a administrativní poradenství.[6]

Zvyšování povědomí u veřejnosti

Doporučená četba

V centrální knihovně v Hamburku připravili pro přelom roku 2015 a 2016 výstavku odborných knih, románů, filmů i elektronických zdrojů k tématu migrace. Doplněna bude o prezentaci fotografií dětí a dospívajících, kteří po útěku ze své rodné země našli azyl právě v Hamburku a dostali možnost vyfotografovat město, ve kterém se nově zabydlují. Seznam dostupných médií k tématu je uveřejněn také na webových stránkách knihovny[24]. Mezi tematickými seznamy, které knihovna na svých stránkách pravidelně zveřejňuje, najdeme také soupis s názvem „Daleko od domova: příběhy o útěku a migraci”, kde jsou vypsány doporučené tituly pro děti a mládež seznamující s tímto vážným tématem formou odpovídající věku čtenářů[25]. Podobně najdeme na blogu knihoven v Hampshire seznam dětských knih s uprchlickou tématikou[26].

V pařížské Knihovně Václava Havla se uskutečnila akce, která se věnovala výběru her s tématem migrace.[27]

Výstavy

Německý svaz knihovníků připravil seznam sedmi putovních výstav k uprchlické tématice [28]. Například v Městské knihovně v Magdeburgu (Stadtbibliothek Magdeburg) tak byla k vidění výstava představující ve fotografiích život uprchlíků v Sasku-Anhaltsku[22]. Výstavu fotografií o migraci s názvem „Toto je teď náš domov” (This is our home now) uspořádali také v knihovně v anglickém Bedfordu[29].

Živá knihovna

Při odbourávání předsudků se osvědčil mezinárodní formát nazvaný Živá knihovna. Jedná se o akci, kde si zájemci mohou na základě výběru z katalogu místo knih vypůjčit živé lidi. Ti jsou jim pak po vymezený čas ochotni vyprávět svůj osobní příběh či odpovídat na otázky. Dialogy mohou probíhat mezi jednotlivci či v malých skupinách. Městské knihovny v Lipsku (Leipziger Städtische Bibliotheken) využily této možnosti, aby představily na osobní úrovni osud člověka narozeného v uprchlickém táboře, migranty z jiných kontinentů, uprchlíky ze Sýrie či Íránu, ale i pár, který odešel z bývalé NDR nebo manželskou dvojici v důchodovém věku, která pomáhá na dobrovolné bázi uprchlíkům v novém prostředí.[30]

Závěr

Z uvedených příkladů je evidentní, že evropské knihovny se v oblasti poskytování služeb uprchlíkům a informování o jejich životech aktivně angažují a mohou poskytnout českým knihovnám cenné zkušenosti. Velkým zdrojem inspirace mohou být aktivity knihoven našich německy mluvících sousedů. I další země nabízí zajímavé příklady akcí a opatření, která reagují na změny ve struktuře obyvatel i na aktuální politickou situaci.

Služby přímo pro nově příchozí uprchlíky se zaměřují především na podporu při osvojení jazyka a orientaci v novém prostředí, případně na přístup k informačním zdrojům. Knihovny zvou uprchlíky do svých prostor nebo je naopak vyhledávají v pobytových zařízeních. V některých případech je zvláštní pozornost věnována dětem, které za sebou mají velmi stresovou situaci a včasný rozvoj jazykových znalostí je nutný pro jejich další vzdělávání.

Na druhou stranu se knihovny zaměřují také na svou původní lokální komunitu a zprostředkovávají jí informace o situaci uprchlíků. Využívají k tomu různé formy neformálního vzdělávání, umění i dialogu. Knihovny také mohou využívat svých bohatých knižních fondů, které obsahují jak odborné informace, tak osobní příběhy a popisy. Veřejné knihovny mají v této situaci výjimečnou roli jako instituce otevřené všem věkovým kategoriím, lidem různých sociálních vrstev i myšlenkových proudů, které nejsou zatíženy sledováním určitých politických či ekonomických zájmů. Důležitým faktorem je také společenský dopad knihovnických aktivit, kdy je jasně dána najevo připravenost na přijetí nově příchozích, pochopení pro diverzitu, přátelský postoj a podpora lidí v tíživé životní situaci.

Literatura:

1. World at War: UNHCR Global Trends Forced Dispacement in 2014. 2015. UNHCR [online]. Geneva [cit. 2015-12-09]. Dostupné z: http://www.unhcr.org/556725e69.html [9]
2. Press Release: Public Libraries in Europe Welcome Refugees. EBLIDA [online]. 2015, 2015-09-21 [cit. 2015-11-21]. Dostupné z: http://www.eblida.org/news/press-release-public-libraries-in-europe-welcome-refugees.html [5]
3. Statement of Librarians of Baltic States on Library Services for Refugees. 2015. LBB [online]. Riga, 2015-10-13 [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://www.bibliotekari.lv/?p=633 [10]
4. ELFORD, Elizabeth. 2015. Library leaders across England and Wales confirm the welcome offered to refugees and asylum seekers from public libraries. SCL [online]. 2015-09-25 [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://goscl.com/library-leaders-across-england-and-wales-confirm-the-welcome-offered-to-refugees-and-asylum-seekers-from-public-libraries/ [11]
5. How can the cultural sector support refugees? 2015. The Network [online]. 2015-12-02 [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: www.seapn.org.uk/post/how-can-the-cultural-sector-support-refugees [12]
6. IFLA. PUBLIC LIBRARIES SECTION. 2015. Responding! Public libraries and refugees. Dostupné také z: http://www.ifla.org/files/assets/public-libraries/publications/library_service_to_refugees_0.pdf [13]
7. Büchereiperspektiven [online]. Büchereiverband Österreich, 2015, 2015-11-21, 15(3) [cit. 2015-11-21]. ISSN 1607-7172. Dostupné z: https://www.bvoe.at/epaper/3_15/#p=I [14]
8. BuB: Forum Bibliothek und Information [online]. 2015. Reutlingen: Berufsverband Information Bibliothek e.V., 67(4) [cit. 2015-12-07]. ISSN 1869-1137. Dostupné z: http://b-u-b.de/wp-content/uploads/2015-04.pdf [15]
9. Benutzungsordnung in 20 Sprachen. Büchereiverband Österreichs [online]. Österreichs: Büchereiverband Österreichs, 2015 [cit. 2015-11-21]. Dostupné z: https://www.bvoe.at/themen/grenzenlos_lesen/benutzungsordnung [16]
10. Willkommen plakat [online]. Büchereiverband Österreichs, 2015 [cit. 2015-11-21]. Dostupné z: https://www.bvoe.at/sites/default/files/attachments/bvoe15-willkommen-plakat-rz.pdf [17]
11. SCHMEDEMANN, Britta. [online]. In: Stadtbibliothek Bremen, 2015-11-22 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.bibliotheksportal.de/fileadmin/user_upload/content/themen/kunden/interkulturell/dateien/Bremen_Projektbeschreibung_v2.pdf [18]
12. Bibliotheken geben Benutzerausweise an Flüchtlinge aus. Berlin.de [online]. 2015, 2015-09-11 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https://www.berlin.de/sen/kultur/aktuelles/pressemitteilungen/2015/pressemitteilung.364028.php [19]
13. Spendenaktion: Bücherhallen Hamburg und Partner sagen "Willkommen". Buecherhallen Hamburg [online]. Hamburg, 2015, 18.09.2015 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https://www.buecherhallen.de/blog-spendenaktion-mit-offenen-armen [20]
14. SCHMEDEMANN, Britta. Die Stadtbibliothek Bremen engagiert sich in Flüchtlingsunterkünften [online]. In: Stadtbibliothek Bremen [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.bibliotheksportal.de/fileadmin/user_upload/content/themen/kunden/interkulturell/dateien/Bremen_Projektbeschreibung_v2.pdf [18]
15. Dialog in Deutsch. Bucherhallen Hamburg [online]. Hamburg, 2015 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.buecherhallen.de/ehrenamt-dialog-in-deutsch [21]
16. Bücherhallen Hamburg: „Refugees welcome“ – Flüchtlinge sind willkommen. Bibliotheksportal.de [online]. Hamburg [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.bibliotheksportal.de/fileadmin/user_upload/content/themen/kunden/interkulturell/dateien/Projektbeispiel_Hamburg.pdf [22]
17. Library Clubs and Events: Conversation Groups and Language Café. 2015. Nottingham City Council [online]. Nottingham [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://www.nottinghamcity.gov.uk/libraryclubs#Conversation [23]
18. Die Nürnberger Asylothek [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://asylothek.blogspot.de/ [24]
19. Silent Books. IBBY [online]. Basel: The International Board on Books for Young People [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://www.ibby.org/1329.0.html [25]
20. BAUSELLS, Marta. 2015. Calais migrant camp gets makeshift library – and it needs more books. The Guardian [online]. 2015-08-24 [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/books/2015/aug/24/calais-migrant-camp-gets-makeshift-library-and-it-needs-more-books [26]
21. Spendenaufruf: Wer hilft mit? Stadtbibliothek [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.stadtbibliothek-essen.de/sbbtke_angebote/spendenaufruf.de.html [27]
22. SCHMIDT, Miriam. Wanderausstellung „Geduldet - Flüchtlinge in Sachsen-Anhalt“. In: Bibliotheksportal.de [online]. Stadtbibliothek Magdeburg, 2015, 2015-11-22 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.bibliotheksportal.de/fileadmin/user_upload/content/themen/kunden/interkulturell/dateien/Magdeburg_Stadtbibliothek_Projektbeschreibungen.pdf [28]
23. The Ideas Box. 2015. Libraries Without Borders [online]. Washington [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://www.librarieswithoutborders.org/index.php/news-and-events/lwb-news/item/291-the-ideas-box-a-portable-multi-media-kit-for-emergency-humanitarian-situations [29]
24. Themenraum "Migration". 2015. Bücherhallen Hamburg [online]. Hamburg [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://www.buecherhallen.de/zentralbibliothek-termine-migration-22102015 [30]
25. Fern der Heimat. 2015. Bücherhallen Hamburg [online]. Hamburg [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://www.buecherhallen.de/ml-kinderliteratur-fern-der-heimat-2015 [31]
26. Refugees. 2015. Hantsweb [online]. Hampshire, 2015-06-16 [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://blogs.hants.gov.uk/libraries/refugees/ [32]
27. Jeux et Migrations. 2015. Mairie de Paris [online]. Paris [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://quefaire.paris.fr/fiche/116904_jeux_et_migrations [33]
28. STÖHR, Elena. Wanderausstellungen zur Flüchtlingsthematik. In: Kompetenznetzwerk für Bibliotheken [online]. 2015, 2015-11-22 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.bibliotheksportal.de/fileadmin/user_upload/content/themen/kunden/interkulturell/dateien/Bibliotheksportal_Wanderausstellungen.pdf [34]
29. This is our home now. 2015. Bedford. Dostupné také z: http://www.seapn.org.uk/uploads/files/This-is-our-home-now.pdf [35]
30. Lebende Bücher. 2015. Leipziger Städtische Bibliotheken [online]. Leipzig [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://stadtbibliothek.leipzig.de/lesen-und-lernen/lebende-buecher [36]

Závěrečná poznámka: Tento výstup vznikl v rámci projektu »Služby pro imigranty ve veřejných knihovnách ČR« č. 278615 řešeného v letech 2015-2016 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prostředků Grantové agentury UK.