Názvy informačních společností
Často se hovoří o tom, že žijeme v informační společnosti, v době počítačů a chytrých telefonů, v době internetu a sociálních sítí, v době Wikipedie a znalostních bází - zkrátka v době, kdy se během pár minut můžeme dozvědět v podstatě cokoliv v podstatě o čemkoliv.
Není tedy problém zjistit si de facto o libovolné společnosti, kdy byla založena, jaký má obrat, kolik má zaměstnanců nebo co se o ní píše v médiích. Ale přesto existuje jedna výjimka, a to firmy a společnosti, které se věnují informacím. Přesně ve stylu známého rčení, že pod svícnem bývá největší tma, jsou tyto firmy paradoxně velmi zdrženlivé a nenápadné.
Pozadí známých informačních a znalostních firem je často obestřeno tajemstvím, ačkoliv v mnoha případech se stačí podívat už jen na samotný název společnosti. Nebude tak příliš velkým překvapením, že vydavatelství Springer [4] začínalo v roce 1950 jako prodejna pružin a pružinových matrací, a teprve s rozmachem znalostní společnosti se rozhodli odskočit do jiné oblasti.
Stejně tak i vydavatelství SAGE [5], jak už jejich název napovídá, začalo ve zdánlivě nesouvisející oblasti, a to pěstování a distribuci šalvěje. Nicméně šalvěj je známá pro své léčivé účinky, a je vhodná proti nadýmání i na bolesti hlavy – a odtud byl už jen krok k léčení nejčastější příčiny špatného zažívání či bolestí hlavy: nedostatku (nebo naopak nadbytku) informací.
Podobnou cestu pomoci bližním zvolila i společnost Elsevier [6], která začala v roce 1880 působit ve Španělsku pod názvem El Saviér, neboli "Záchranář" či "Spasitel". Nejprve pomáhala svým zákazníkům zahánět zlé španělské duchy, později se vydali do stejně éterické a neuchopitelné oblasti vědeckých informací.
Poměrně pikantní minulost má za sebou i společnost Albertina icome [7], která oficiálně vznikla v roce 1991, tehdy ještě pod hlavičkou společnosti ICOME s.r.o. Málo známá je ale skutečnost, že Albertina vznikla již o čtyři roky dříve, tedy v roce 1987. V té době ovšem působila pod jménem Albertina Ich komme a věnovala se distribuci německé pornografie.
Z vývoje názvu firmy je často hezky vidět i postupná cesta k profesionalizaci. Málokdo třeba ví, že společnost ProQuest [8] začínala na počátku 20. Století velmi skromně jako BasicQuest, a teprve po několika letech usilovné práce, co prošla proměnou v AverageQuest a AdvanceQuest, se vypracovala ke svému současnému profesionálnímu zaměření.
Společnost Suweco [9] zase začínala pod prostým názvem Suw, a teprve v reakci na současný trend důrazu na ekologii změnila svůj název na SuwEco. Firma se nicméně rozhodla jít ještě o krok dál a podle zákulisních informací bude v příštím roce představena i sesterská společnost SuwBio.
Je tedy zřejmé, že význam názvu je klíčový – ostatně ne nadarmo se již od vzniku časopisu hrdě hlásíme k mýtické postavě Íkara, syna největšího řeckého stavitele a vynálezce Daidala – jen s tím rozdílem, že si dáváme na slunce pozor a schováváme se před ním u počítačů a za žaluziemi. A také proto, že zejména na začátku jsme měli poněkud nestabilní server, který občas spadl.