Asociace IAMSLIC [4] (International Association of Aquatic and Marine Science Libraries and Information Centers) sdružuje knihovny a informační střediska institucí zabývajících se výzkumem vod, oceánologií, ichtyologií, hydrobiologií, rybářstvím apod. Součástí celosvětové asociace IAMSLIC je i sdružení EURASLIC [5] (European Association of Aquatic and Marine Science Libraries and Information Centers), které působí jako evropská regionální skupina IAMSLIC. Pobočka Akademické knihovny Jihočeské univerzity při Fakultě rybářství a ochrany vod (dále FROV) je členem obou sdružení.

[6]
Skupinové foto účastníků konference

41st IAMSLIC Annual Conference pořádaná Asociací IAMSLIC v Římě v sídle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se zúčastnilo kolem 80 informačních specialistů a knihovníků z celého světa. FAO hostila konferenci opět po deseti letech v termínu od 7. do 11. září 2015 a místem konání byl Iran Room ve druhém patře budovy B, která je součástí komplexu šesti budov sídla FAO v centru Říma nedaleko Circa Massima. Hlavním tématem konference bylo „Blue Growth“ (modrý růst) – motivované inovace v informačním managementu výzkumu vod a rybářství. Program konference byl nabitý a pestrý. Přednášky a příspěvky byly rozděleny do následujících sekcí:

• Projects
• Vendors & Posters
• Open Source
• Blue Growth FAO Invited Speakers
• Fishing for Information Panel
• Linked Repositories – Theme of the Day
• Diversity in Practice

V rámci konference proběhla i zasedání First IAMSLIC Business Meeting a Second Executive Board Meeting. Jako členka evropské sekce asociace jsem se v pondělí zúčastnila Euraslic Business Meeting, kde byli jmenováni noví členové výkonného výboru a přednesena zpráva prezidenta. Členové z jednotlivých zemí si volí národního reprezentanta EURASLIC, který působí jako zprostředkovatel mezi EURASLIC a dalšími národními asociacemi a institucemi. Česká republika zatím národního reprezentanta nemá.

Úterní odpoledne bylo věnováno prezentaci posterů. Posterová sekce byla precizně zorganizovaná. Samotné prohlídce posterů předcházely pětiminutové příspěvky autorů v konferenční místnosti. Následoval přesun do knihovny FAO, kde byly postery vystaveny. K těm, které mě nejvíce zaujaly, patřil poster Elitsy Petrovy s názvem Sustainable information management by the Library of the Institut of Fish Resources-Varna, Bulgaria. V knihovně pracují 2 specialistky, vzděláním zooložky, knihovna je podobná knihovně FROV a otevřela se nám velmi reálná možnost spolupráce.

Carolina Monti z Institute of Limnology „Dr. Raúl Ringuelet“ v Buenos Aires představila vtipné shrnutí 10 kroků, které by měl udělat začínající knihovník po převzetí zanedbané knihovny. Poster nesl název: Keep calm and be a Librarian!: 10 steps to startup a specialized library (The case of an aquatic science library). Vedle zorientování se ve zdrojích a fondech Carolina zdůraznila i poznání uživatelů, cílové skupiny a síťování.

Vztahem čtenáře a knihovníka se zabývala i Malgorzata Grabowska-Popow z Gdyňského National Marine Fisheries Research Institute. Autorka zpracovala typologii čtenářů (uživatelů) s uvedením, jak k nim má přistupovat knihovník. Poster nesl titulek: Blue economy means also ekology. Let us develop a blue communication between librarians and readership.

David Lubin Memorial Library

Knihovna FAO nazvaná David Lubin Memorial Library [7] byla založena roku 1952. Uchovává a zprostředkovává více než milion dokumentů. Sbírka časopisů obsahuje kolem 13 tisíc titulů, z nichž 1450 je elektronických. Jádrem knihovní sbírky jsou dokumenty a publikace z produkce FAO doplněné o speciální kolekce jako např. sbírka z rybářství a lesnictví či sbírky historických dokumentů IIA Institutional Memory.

Vybrané příspěvky

Na konferenci zaznělo 26 odborných příspěvků. Hlavními řečníky byli specialisté z FAO referující o Blue Growth. Další příspěvky vycházely z praxe jednotlivých knihoven a knihovníků. Vybírám tři, které mě nejvíce zaujaly a čtvrtý zaměřený na prostředí univerzitní knihovny:

Recent Development in European Copyright – Introducing TDM into Copyright Regulations

Marcel Brannemann – Alfred Wegener Institute Helmholz Centre for Polar and Marine Research, Bremerhaven (Brémy, Německo)

Po několikaletém stagnování Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES [8]  ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti dochází k její revizi. Nová nařízení značně ovlivní užití získávání textů a dat „text a data mining“ pro vědecké účely. V prosinci 2014 Evropská knihovnická asociace povolala 25 expertů, aby sepsali The Hague Declaration on Knowledge Discovery in the Digital Age [9]. Finální verze byla přijata v květnu 2015 (http://thehaguedeclaration.com/ [10]). Zajímavou studií na dané téma je zpráva od Julie Redy (Reda Report [11]).

Doctor-Doc: An Open Source Tool to Handle Literature Request

Christina Fromm – Media Unit, Leibniz Center for Tropical Marine Ecology, Bremen

Olivia Dehr – Leibniz Institute for Baltic Sea Research, Rostock Warnemuende

Doctor-Doc je nástroj s otevřeným zdrojovým kódem pro usnadnění vyřízení požadavků na knihovnu. Knihovny v Německu, Rakousku a Švýcarsku používají Doctor-Doc [12] jako alternativu k SFX zejména k vyřizování meziknihovní výpůjční služby. Systém je kompatibilní s OpenURL, PubMed IDs, SICI-numbers a dalšími běžně používanými identifikátory. Systém je vícejazyčný (eng, ger, fre) a umožňuje jako ovládací tlačítko nastavit logo dané knihovny. Doctor-Doc umí generovat statistiky požadavků, což může být užitečné pro akviziční politiku knihovny. Knihovny zabývající se mořským výzkumem v Německu prostřednictvím tohoto systému spolupracují.

Corporate Librarianship in Terms of the ODINECET Group (EURASLIC)

Kateryna Kulakova – Southern Scientific Research Institute of Fisheries and Oceanography (YugNIRO), Krym

Olga Akimova – Institute of Biology of the Southern Seas, Krym

Irina Krasenkova – All-Russian Research Institute of Fisheries and Oceanography (VNIRO), Moskva

Příspěvek o spolupráci knihoven z oblasti Ruska, Ukrajiny a zemí bývalého Sovětského svazu v oblasti informační podpory mořského a rybářského výzkumu. Knihovny v rámci skupiny ODINECET budují a spravují dva institucionální repozitáře – IBSS (Sevastopol, Krym) a RuFIR (VNIRO, Moskva) a jeden korporátní repozitář CEEMaR e-Repository [13] zaštítěný mezivládní oceánografickou komisí UNESCO (IODE [14]). Do projektu je aktuálně zapojeno 18 knihoven z 5 zemí střední a východní Evropy.

Grow Your Knowledge Through Sustainable Collection Assessment

Michelle Leonard – University of Florida, Marston Science Library, Florida

Základem každé knihovny je její fond. Michelle Leonard představila hlavní cíle hodnocení a budování živého a pro uživatele užitečného fondu:

• stanovení si, kdo je uživatelem knihovny a jaké jsou jeho informační potřeby
• zhodnocení stávajícího fondu knihovny
• pochopení a využití technik a nástrojů k hodnocení fondu, shromažďování statistik (ze souborných katalogů, OA repozitářů, databází…)
• tvorba průzkumů spokojenosti uživatelů s fondem knihovny
• tvorba zpráv o fondu pro uživatele a správce
• vypracovat si politiku budování fondu pro zaměstnance knihovny
• určit si spolehlivé open access zdroje a rozšířit tak fond knihovny
• propagovat (brand & market) fond a podporovat výzkum uživatelů

Závěr

Účast na konferenci IAMSLIC/EURASLIC mi přinesla řadu nových podnětů a úhlů pohledu na informační podporu rybářského výzkumu na celém světě. Již samotné porovnání přístupů, úrovní a podmínek v jednotlivých zemích je zajímavým zjištěním. Zaujalo mě, jak kolegové ze Spojených států lpí na odlišování funkce knihovník a informační či data manažer, který spravuje digitální repozitář. Knihovny ve střední a východní Evropě na rozdíl od nich pracují na tvorbě elektronických katalogů a digitální repozitáře budují v konsorciích za finanční podpory UNESCO a FAO. Knihovny v rozvojových zemích bedlivě sledují vývoj v oboru, ale jak jeden z přednášejících uvedl, chybějí jim prostředky na technologie. Českým knihovnám se nabízí možnost využívat otevřené informační zdroje [15] budované v rámci IAMSLIC a možnost zapojit se do jejich budování a správy.

Vedle konferenčních příspěvků oceňuji i možnost navázání kontaktů s kolegy z oblasti, v níž v České republice nemáme hojné zastoupení. Přispěly k tomu i úvodní síťovací setkání na střeše budovy FAO a čtvrteční banket. Vzhledem k rodinné atmosféře mezi členy asociace, kteří se navzájem znají, jsem byla jako nová členka velice vlídně přijata do IAMSLIC komunity.

Poděkování

Zahraniční cesta byla podpořena z prostředků Fondu pro podporu zahraničních cest Asociace knihoven vysokých škol a z prostředků Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Závěrečná poznámka: Text je upravenou verzí zprávy ze zahraniční cesty zveřejněné na webu Asociace knihoven vysokých škol.