Letošní seminář IVIG 2014 (informační vzdělávání a informační gramotnost) nesl podtitul “Zaostřeno na doktorandy a začínající vědecké pracovníky”. Zabýval se problematikou vzdělávání doktorandů a mladých vědeckých pracovníků, prezentoval dosavadní zkušenosti v této oblasti a nastínil možnosti dalšího vývoje.

Zkušenosti se vzděláváním doktorandů

Po krátkém úvodním slovu předsedkyně komise IVIG Lenky Bělohoubkové přednesla Jane Secker [5] z LSE (London School of Economics and Political Science) příspěvek o zkušenostech se vzděláváním doktorandů na LSE. Nastínila vlastní přístup k informační gramotnosti (dále také jako zkratka IG) a vyzdvihla její význam při vzdělávání doktorandů. Zamyslela se také nad rolí knihovníků v těchto aktivitách, popsala jednotlivé kurzy a zmínila možnosti jejich evaluace.

Petra Dědičová [6] představila kurz informační gramotnosti, který probíhá od akademického roku 2012/2013 na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií na VUT v Brně. Nesoustředí se pouze na vyhledávání zdrojů, ale i na sestavení odborného textu. Předmětem je hodnocení vědy a výzkumu, patentové databáze, problematika open access a citační analýzy. V současné době probíhá formou blended learningu a týká se i různých forem propagace výzkumných výstupů na sociálních sítích.

Další příspěvek o výuce IG na 1. Lékařské fakultě UK v Praze přednesl místo Hany Skálové David Horváth [7]. Výstupem kurzu je zpracování rešerše. Studenti se zabývají rešeršními strategiemi, pracují v rozhraní jednotlivých oborových databází a učí se formulovat rešeršní dotazy s použitím logických operátorů. V současné době se uvažuje o otevření e-learningových kurzů pro odbornou veřejnost.

Blanka Jankovská [8] ve svém příspěvku představila nový koncept informačně-vzdělávacích seminářů pro doktorandy na Univerzitě Pardubice. Pohovořila o tom, jakým způsobem oslovovali studenty, o tématech jednotlivých seminářů a také evaluaci studentů.

Kristýna Paulová [9] čerpala ze svých zkušeností, nabytých na České zemědělské univerzitě v Praze. Objasnila, proč by se na doktorandy mělo informační vzdělávání zaměřovat. Jedná se totiž o studenty a vyučující v jednom, kteří jsou ochotní se vzdělávat a zároveň mají možnost působit na studenty svých předmětů. Je potřeba je přesvědčit , že jim tyto kurzy mohou ušetřit čas a že informační profesionálové mohou nabídnout zpracování časově náročných rešerší, a to zdarma. Náplní kurzů je například výuka prezentačních dovedností. Mezi preferované metody patří technika myšlenkových map či kritické myšlení. Fáze vztahu doktorandů k informačním pracovníkům by měly být v ideálním případě následující: „nepotřebuji je“, „jsou užiteční“, „jsou nepostradatelní“ a „mohou si diktovat podmínky“.

Příspěvek Marty Zizienové [10] představil specifika vzdělávání dospělých. Posluchači se dozvěděli, jaké jsou fyziologické a psychické předpoklady učení, či bariéry a metody výuky. Učení by mělo být hlavně praktické – vhodné je tedy projektové vyučování, diskuse, stáže, zážitková pedagogika apod. Důležité je časté poskytování zpětné vazby studentovi. Na rozdíl od mladších studentů, kteří pochybují o schopnostech učitele, dospělí spíše nevěří sobě.

Jarmila Potomková [11] pokračovala představením konkrétních kurzů, realizujících se na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Jednalo se například o předmět Medicína založená na důkazu. Hlavními body obsahu kurzu jsou znalosti, zahrnující úvod do problematiky, představení stěžejních osobností a vývoj názorů a dovednosti, mezi něž patří umění položit otázku, práce s informačními zdroji a kritická interpretace vyhledaných důkazů. Výuka probíhá formou blended learningu, e-learningová část je nabízena v LMS Moodle.

Milan Špála [12] ve své přednášce nejprve ukotvil téma vzdělávání doktorandů v zákoně o vysokých školách a představil publikaci Evy Bratkové, sloužící jako manuál pro práci v knihovnických databázích, a citační příručku Jiřího Kratochvíla. Dále zdůraznil důležitost vztahu mezi knihovníky a vědeckými pracovníky. Podle něj by měl být knihovník také absolventem studia vědy, v jejíchž informačních zdrojích pomáhá druhým orientovat se a účelně jich využívat. Upozornil také, že myšlenka informační výuky doktorandů není nijak nová, na Lékařské fakultě podobný kurz probíhal již ve školním roce 1998/1999.

Kurzy informační gramotnosti na ČVUT mají dlouhou tradici. Se vzděláváním studentů začali již v roce 1992, kdy se zaměřovali na vyhledávání v síťových zdrojích. Věra Pilecká [13] pohovořila o vzniku a vývoji těchto kurzů a současných kurzech a tématech, která jsou ve výuce probírána. Kromě toho zmínila také způsoby propagace a poukázala na úkoly, ve kterých doktorandi nejvíce chybují.

Jan Zima [14] posluchače seznámil s Kurzem základů vědecké práce pro doktorandy v rámci AV ČR. Cílem tohoto kurzu je představit doktorandům základní principy prezentace výsledků vědecké práce a pomoci jim získat další znalosti, které jsou důležité v rámci vlastní vědecké přípravy. Kurz je obecné povahy, nezabíhá do detailů daného vědního oboru, trvá týden a účastní se ho 25 – 50 doktorandů. Výstupem je získání certifikátu. Jedním z pozitiv kurzu je vzájemné obohacování a ovlivňování doktorandů svými zkušenostmi z různých oborů.

Činnosti doktorandů jsou různorodé, stejně tak možnosti knihovny, jak jim pomoci. Alena Doláková [15] ve svém příspěvku vyzdvihla důležité okamžiky doktorského studia, poukázala na možné překážky, na které mohou doktorandi v průběhu studia a vlastní vědecké práce narazit, a na příkladu knihovny VŠE ukázala, jak se do tohoto koloběhu může knihovna aktivně zapojit nejen speciálními kurzy IG, ale i pomocí individuálních konzultací.

Letošní seminář zakončila Pavlína Mazáčová [16] svým příspěvkem o praxi informačního vzdělávání doktorandů v rámci Centra informačního vzdělávání (CEINVE) na KISK FF MU. Definovala pojem informační gramotnosti a specifika informačního vzdělávání na Masarykově univerzitě. Mimo jiné také poukázala na skutečnost, že informačně vzdělávací aktivity přesahují tradičně koncipované vzdělávání a dávají tak prostor rozvoji dalších gramotností a kompletních kompetencí doktorandů v rámci jejich vědeckých činností.

Výsledky letošního semináře IVIG shrnula Blanka Jankovská [17] ve své prezentaci v rámci konference Bibliotheca academica 2014, která se konala 14. a 15. října v Kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.