V pražském hotelu Clarion se ve středu 27. a ve čtvrtek 28. listopadu 2013 konala konference Medtel 2013. Hlavním pořadatelem konference byla obecně prospěšná společnost Medtel [4] ve spolupráci s IMA s.r.o. – Identifikační systémy [5] za podpory společnosti CompuGroup Medical, Světové zdravotnické organizace – Kancelář WHO v České republice, České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Technologického centra AV ČR. Organizační zajištění pak měla na starosti paní Milena Zeithamlová z agentury Action M.

Dvoudenní konference Medtel [6] byla rozdělena do 5 sekcí a představila různé pohledy na elektronizaci zdravotnictví, zavádění informačních technologií do zdravotnictví a koncept eHealth. Přednášejícími byli odborníci ze soukromého sektoru i státních institucí, ale také zahraniční odborníci z evropských zemí, kde úspěšně probíhá elektronizace zdravotnictví, a především ze Světové zdravotnické organizace, která z velké části určuje vývoj v této oblasti. První tři sekce byly na programu ve středu 27. listopadu. Čtvrtá a pátá pak uzavíraly čtvrteční program konference. Hlavním moderátorem byl Jiří Ochozka z obecně prospěšné společnosti Medtel.

[7] [8] [9]
Zleva: Hotel Clarion, návštěvníci konference Medtel a úvodní slovo Jiřího Ochozky

První sekce Systémy e-zdravotnictví v praxi ambulantních a praktických ordinací se věnovala především problematice praktického používání informačních systémů ve zdravotnictví. Sekci A moderovali Petr Struk a Vladimír Přikryl.

Prvním příspěvkem konference byla Elektronická preskripce od Pavla Březovského, ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv [10]. Byl zde popsán funkční základ a procesy informačního systému, práce s identitami a způsob fungování celého systému. Jedná se o dílčí část elektronizace zdravotnictví, která bude platit v České republice od 1. 1. 2015.

Následující příspěvky popisovaly produkty a řešení společnosti CompuGroup Medical [11]. eHealth koncepce CompuGroup Medical – sen nebo skutečnost? byl název příspěvku Vladimíra Přikryla, generální ředitel CompuGroup Medical CZ a SK. Autor se zde zabýval obecnými otázkami konceptu eHeatlh a vysvětloval možné řešení, které firma nabízí prostřednictvím jejich produktů. Důvody pro elektronizaci zdravotnictví jsou především stárnutí populace a zvyšování nákladů na zdravotní péči. To vede k nutnosti zefektivnit celý systém, čehož se docílí zavedením prvků konceptu eHealth.

Jan Hlaváček s příspěvkem Elektronizace v rukou lékařů popsal produkty firmy CompuGroup Medical, které nabízejí pro praktické lékaře, zubaře a další zdravotnické zařízení. Věnoval se také obecné rovině strategie zavádění informačních systémů a požadavkům lékařů na tyto systémy. Nejpodstatnější faktory pro lékaře je transparentnost, důvěryhodnost, realizovatelnost, udržitelnost a efektivnost nákladů společně se smysluplností zavedení systému jak pro lékaře, tak i pro pacienta. Na něj navázal Ondřej Zeman, sales manažer CompuGroup Medical s příspěvkem Elektronická výměna dat ve zdravotnictví, který popsal způsoby komunikace laboratorních výsledků a záznamů pacientů mezi produkty firmy a ostatními produkty vyskytujícími se na trhu.

Aleš Novák, praktický lékař, představil ve svém příspěvku Elektronická výměna dat v praxi možnosti a praktické zkušenosti s používáním informačního systému firmy CompuGroup Medical v elektronické komunikaci s ostatními praktickými lékaři, ambulantními lékaři a zdravotnickými zařízeními.

[12] [13] [14]
Zleva: Pavel Březovský, Jan Hlaváček a Aleš Novák

Další příspěvky z této sekce byly Online ordinace je tu Jakuba Gulyáse, Jak rychle, bezpečně a efektivně komunikovat s pacienty Ivany Kučerové a Elektronicky asistovaná primární péče Jaroslava Jansy.

Sekci B: Asistivní technologie ve zdravotnictví moderovali Lenka Lhotská a Tomáš Trpišovský. Prvním příspěvkem této sekce nesl název Osobní přenosné přístroje - teorie a praxe autorek Lenky Lhotské a Olgy Štěpánkové z ČVUT [15] v Praze. Následující příspěvek Petera Pharowa z Fraunhoferu IDMT [16] Gamifikace - použití osobních přístrojů a jejich možnosti pro aplikace v {e-, m-, p-} Health vysvětlovat využití sociálních sítí při používání např. mobilního telefonu jako nástroje pro přístup k osobním datům o zdravotním stavu pacienta.

Praktickou ukázkou využití technologie pro sledování ukazatelů ohrožující zdraví představil Jiří Havlík z firmy IMA s.r.o. [5] v příspěvku Nanoelektronika pro mobilní systémy AAL Systems: monitorování kvality vzduchu. Obecnou rovinu této problematiky naopak popsal v příspěvku Senzory, aktuátory a sítě senzorů pro eHealth Nor Asbjorn Hovsto.

Jiří Ochozka se ujal moderování sekce C: eHealth v kontextu evropské a mezinárodní spolupráce. Začátek této sekce patřil příspěvku Judity Kinkorové z Technologického centra AV ČR [17] eHealth v novém rámcovém programu Horizont 2020 [18] na roky 2014-2020. Jednalo se o představení nové politiky a programů Evropské unie, které reagují na demografické změny v Evropě. Dochází totiž ke změně paradigmatu nahlížení na zdraví, kdy se přesouvá důraz z léčby na prevenci a kvalitnější diagnostiku právě za pomoci informačních technologií. K tomu je důležitý faktor zkvalitnění gramotnosti samotných pacientů. Podstatným rysem nového rámcového programu Horizont 2020 je také zaměření na podporu aktivního zdravého stárnutí.

Další příspěvek Ladislava Švece z Centra mezistátních úhrad Řešení EESSI (Electronic Exchange of Social Security Information [19]) v České republice popisoval národní řešení v elektronické komunikace mezi evropskými pojišťovnami a portálové aplikace pro zdravotní pojišťovny, Centrum mezinárodních úhrad a připravované propojení i na Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Současnou poptávku po mobilních platformách a řešení firmy IBM představil v příspěvku Mobilní aplikace ve zdravotnictví Borislav Borissov.

[20] [21] [22]
Zleva: Vladimír Přikryl a Clayton Hamilton, Peter Pharow a Borislav Borissov z IBM

Následující příspěvky prezentovaly zkušenosti v zavádění konceptu eHealth v evropských zemích. Šlo o následující příspěvky eHealth v Rakousku – záměry a skutečnost od Johannes Kandutsch, francouzskou zkušenost v příspěvku Elektronická výměna dat ve zdravotnictví od Noela Nadera, eHealth a programy telemedicíny v Itálii a středomoří od Francesca Sicurella a příspěvek Maďara Pála Simona ICT řešení ve zdravotnictví Osobní péče (pHealth): Možnosti a očekávání.

První čtvrteční blok příspěvků sekce D: Standardy v NIS, kterou moderovali Martin Zeman a Milan Jansa zahrnovala přednášky Hynka Kružíka a Miroslava Zámečníka z České společnosti zdravotnické informatiky a vědeckých informací [23] České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně na téma Nové koncepty v národním standardu pro přenos zdravotnických dat, Libora Seidla a Daniela Krsička z 1. Lékařské Fakulty Univerzity Karlovy [24] na téma Standardy a metody – hnací síla udržitelných inovací a přednášku Kamila Ehrenbergera, Evy Chmelové a Daniela Mičánka ze společnosti Medical Systems a. s. [25] na téma Zkušenosti s využitím DASTA formátu při integraci informačních systémů v řetězci nemocnic Agel.

Moderátory Sekce E: Podpora veřejného zdraví – WHO byly Petr Struk a Jiří Holub. Jako první promluvil Clayton Hamilton ze Světové zdravotnické organizace [26] na téma Zdravotní informace pro podporu zdravotní politiky. Představil ve zkratce řadu dokumentů Světové zdravotnické organizace, jako např. The European Health Report 2012 [27] nebo National eHealth Strategy Toolkit [28], které nabízí data, návody a doporučení pro posun konceptu eHealth a vytváření národních strategií.

Předposlední příspěvek celé konference se vztahoval také ke Světové zdravotnické organizaci. Miroslav Zvolský a Jan Hrabec v příspěvku Prezentace vybraných specifických ukazatelů nemocnosti prostřednictvím nástroje InstantAtlas představili tento software od společnosti GeoWise [29], jenž využívá právě Světová zdravotnická organizace. Ta umožnila využívat Ústavu zdravotnických informací a statistik [30] díky bezplatné licenci k zpracování a srovnání dat z národních registrů a zpřístupnění aktuálních údajů a analýz.

Na úplný závěr konference zazněl příspěvek Dlouhodobé uchování a online zpřístupnění odborných zdravotnických informací v Národní lékařské knihovně [31] od Heleny Bouzkové, ředitelky Národní lékařské knihovny. NLK se snaží mimo jiné v současné době o vybudování digitální knihovny přes rozhraní systému Summon [32] od producenta ProQuest [33].

[34] [35] [36]
Zleva: Johannes Kandutsch, Francesco Sicurello, diskuse po skončení prezentace a přestávka na občerstvení