Jubilejní dvacátý ročník konference Inforum se konal 27.-28. 5. 2014 již tradičně v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze. Oproti předchozím ročníkům došlo ke zkrácení o jeden den, což rozhodně celé akci prospělo. Zatímco v minulých letech bylo patrné, že organizátoři program sestavovali jen velmi těžce, při pohledu na letošní agendu jsem byl mile překvapen množstvím zajímavých témat, zejména v učebně D. Začněme ale od začátku.

[4] [5]
Stalo se vítanou tradicí, že úvod konference je ve znamení zábavného představení. Letos pořadatelé sáhli pro inspiraci do Hvězdných válek.

Mottem letošního ročníku bylo Inspirovat, být inspirován a toto heslo skvěle vystihl hned první zahraniční přednášející Dave Pattern z University of Huddersfield. Přednáška s názvem Knihovny: "Hodné, zlé a ošklivé" byla zaměřena zejména na knihovny, UX (User experience) a design služeb. Zajímavá byla část, ve které autor srovnával složité fungování knihovních systémů s jednoduchým vyhledáváním v Googlu. Knihovny by se měly zamyslet nad tím, jestli jsou jejich služby jednoduché, použitelné a dávají uživateli ten správný prožitek, který si bude chtít zopakovat dalšími návštěvami.

Autor se zabýval i samotnou profesí knihovníka, což mě oslovilo asi nejvíce a donutilo mě opět přemýšlet o tom, kdo je knihovník a jaká je jeho role ve společnosti. Dave je bezesporu velmi inspirujícím odborníkem a docela rád bych si prošel jeho prezentaci a příspěvek ve sborníku konference [6]. Na webu zatím nejsou k dispozici, proto zájemce mohu odkázat alespoň na rozhovor [7] pro Rádio Libra a na autorův blog [8].

[9] [10]
Dave Pattern z University of Huddersfield ve Velké Británii; v pravo sedí výkonný ředitel AiP Vladimír Karen

Pomocné vědy informační jako suma kompetencí

Odpoledne ve Venclovského aule bylo věnováno především přednáškám od producentů systémů a vydavatelů. Bohužel zajímavější druhou část o e-knihách jsem musel vynechat, protože se kryla se sekcí s názvem Věda a knihovníci: musíme si pomáhat. Hned v jejím úvodu připomněl doc. Špála, že publikační činnost je základní součástí vědy a případné náklady spojené s publikováním jsou uznatelnými výdaji jakéhokoliv výzkumu. Vyzdvihl důležitost neformálního vzdělávání (invisible college), například ve formě setkávání a zákulisních diskuzí na konferencích.

Zamýšlel se také nad otázkou, zda může knihovník učit něco, co nevystudoval. Řešení spatřuje v dvouoborovém studiu, tedy v kombinaci ISK s jiným oborem. Ze svých zkušeností vím, že k nám do kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) se hlásí stále více studentů z jiných oborů, případě studují náš obor společně s dalším, takže tato úvaha není úplně  scestná. S ohlasem se setkalo i zavedení pojmu pomocné vědy informační, který by měl pokrývat oblasti jako vyhledávání a práce s literaturou, kvalita zdrojů, psaní odborných prací, znalosti jak a kde publikovat, jak správně prezentovat dosažené výsledky, nástroje pro hodnocení vědy apod. Jde o kompetence, které by absolventi oboru ISK měli skvěle ovládat a měli by je dokázat předávat i ostatním. Některé akademické knihovny toto již využívají zejména při výuce svých studentů, zvláště pak doktorských. Nezřídka mají vlastní portály na podporu vědy (např. portál Podpora vědy [11] na ČVUT v Praze).

[12] [13]
Vlevo: docent Milan Špála; vpravo: moderátorka sekce Eva Lesenková

Chybí české případové studie

Další přednášející Radka Římanová se věnovala vymezení role knihoven v 21. století. Vycházela přitom ze svých zkušeností při psaní dizertace na stejné téma. Autorka připomněla, že poznatky z informační vědy se často nejprve aplikují a ověřují v knihovnách. Knihovny by se tak měly stát místem pro výzkumy. Změny v knihovnách se sice dějí: zavádějí se nové služby (např. biblioboxy, e-knihy), ale knihovny nevyhodnocují pravidelně, jak se mění, případně ne tak často, jak by bylo potřeba. V Česku téměř chybí případové studie. V závěru přednášky byly zmíněny tři skupiny služeb, které se dle autorčiny analýzy jeví jako perspektivní:

• služby nad informačními zdroji a systémy znalostí – stále dominantní služby, transformace do virtuálního prostředí, digitalizace, zapojení knihoven do publikačního procesu
• komunitní služby – princip skupinového poskytování služeb, prostory knihovny/studoven
• podpora celoživotního vzdělávání – práce se systémy a službami, důraz na kritické myšlení

Téma je velmi dobře zpracováno také v příspěvku [14] ve sborníku.

[15] [16]
Radka Římanová (vlevo během svého příspěvku; vpravo mezi posluchači)

Na budoucnost českých knihovnických odborných periodik se zaměřila Renáta Salátová z Národní knihovny ČR, která v přednášce zúročila své zkušenosti výkonné redaktorky v časopisu KNIHOVNA – knihovnická revue. Přes historii českých knihovnických odborných periodik jsme se dostali až k jejich současnosti a budoucnosti. V ČR je dnes 23 knihovnických periodik a je otázkou, zda přežijí v takovém počtu a zda jich není příliš mnoho. Těžko se například hledají kvalitní autoři. Na druhou stranu je patrná velká rozmanitost v tématech a formách časopisů.

Renáta Salátová vidí velký problém v malé schopnosti autorů publikovat na odborné úrovni. Špatná je podle ní práce se zdroji, objevují se případy plagiátorství a nesprávného citování. Problémem je také stylistika a časté pravopisné chyby. Řešením může být větší důraz na podporu publikování (např. výuka psaní, práce se zdroji apod.). V následné diskuzi pak Radka Římanová zmínila nutnost publikovat v angličtině do renomovaných zahraničních časopisů, protože jen tak se naše problémy a řešení dostanou „do světa“.

[17] [18]
Vlevo: Renáta Salátová; vpravo: návštěvníci konference v posluchárně D

Jak se lze bránit zániku knihovny

Druhý den jsem se rozhodl pokračovat v posluchárně D. V první přednášce se Jiří Drozda podělil se svými zkušenostmi s implementací open source softwaru Invenio [19] v Knihovně Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (VÚGTK). Knihovně před časem hrozil zánik, proto se rozhodla přeměnit v moderního poskytovatele informačních služeb, přičemž se zaměřuje na rozsah, kvalitu a dostupnost informací. Důležitým krokem byla integrace všech informačních zdrojů do systému Invenio, na kterém se podílela také Národní technická knihovna (NTK) v Praze. Velmi mě zaujalo použití QR kódů pro zjišťování dalších informací o knize. Knihovna Na Křižovatce [20], jejímž jsem garantem, se chce v zimním semestru pokusit o vybudování databáze informací o své beletrii a tyto informace zpřístupňovat právě pomocí QR kódů umístěných na knihách, proto pro mě bylo nasazení QR kódů v Knihovně VÚGTK inspirací. Pokud by někdo jiný řešil něco podobného, rádi s ním navážeme spolupráci.

Velká očekávání jsem měl u přednášky Lenky Němečkové z Českého vysokého učení technického (ČVUT), která v ní uplatnila své zkušenosti s implementací a správou identifikátoru DOI na ČVUT a elektronickým publikováním. Zaujala mě zejména služba CrossRef Cited-by Linking [21], která umožňuje zjistit citovanost dokumentů v elektronickém prostředí. Určitě by bylo zajímavé, kdyby se tato služba uplatnila také v tuzemských odborných časopisech.

Michal Černý mluvil o informačních systémech ve vzdělávání a o využití dat z těchto systémů pro zlepšování kvality výuky. Podle Michala je důležitá pravidelná evaluace získaných znalostí, díky čemuž lze zjistit, co se ve výuce (ne)povedlo a také je možné získat zpětnou vazbu na styl výuky lektora. Data lze získávat přes Learning management system (LMS – výukový systém) , skenováním testů, propojením s účty uživatelů v knihovnách nebo se sociálními sítěmi. V této souvislosti mě napadají etické otázky, možné zneužití dat, problém ochrany soukromí, zkreslení a chybná interpretace dat a jejich případné úniky, které je nutné vyřešit. V přednášce byly dále vysvětleny pojmy diferencované, personalizované a adaptivní učení. Více se o těchto pojmech lze dočíst v autorově rozsáhlém příspěvku [22] ve sborníku, personalizovanému učení se také věnuje rozhovor [23] na Rádiu Libra.

[24] [25] [26]
Zleva: Jiří Drozda, Lenka Němečková, Michal Černý (zdroj: Rádio Libra)

Mapa fondu jako nedocenitelný pomocník

Těšil jsem se i na příspěvek Lukáše Budínského z Univerzity T. Bati ve Zlíně, který měl představit dvě mobilní aplikace zaměřené na čtenáře – Mapa fondu a mKatalog UTB. Pro aplikaci Mapa fondu, která usnadňuje orientaci v knihovním fondu, byla využita služba Stackmap.com [27], jejíž implementace trvala osm měsíců.

mKatalog UTB [28] byl vytvořen na zakázku externí firmou za dva měsíce. I když byla implementace delší, než knihovna očekávala, jsou s ní spokojeni jak knihovníci, tak uživatelé. Osobně nerozumím jediné věci: Proč nebyla aplikace mKatalog nominována na Cenu Inforum? Byla by totiž jasným favoritem.

V posterové sekci mě nejvíce zaujal příspěvek Kamila Matuly, který v něm představil svůj začínající výzkum zaměřený na problematiku mobilního přístupu k e-zdrojům [29]. Zkušenosti s testováním služeb knihoven prostřednictvím zpětné vazby [30] prezentoval za tým ODEZVA [31] Michal Klajban. Tento nekomerční projekt vznikl na KISK FF MU. V současnosti pomáhá knihovnám se sběrem zpětné vazby a pořádá konzultace a workshopy na uvedené téma. K dispozici je také rozhovor [32] na Rádiu Libra.

[33] [34] [35]
Zleva: Lukáš Budínský, Michal Klajban a Kamil Matula u svého posteru

Závěr

Zajímavých příspěvků na konferenci bylo samozřejmě ještě více. Peter Gilliver z Oxford University Press například hovořil o minulosti, současnosti a budoucnosti Oxford English Dictionary. Petra Šťastná z Národní knihovny České republiky představila projekt NapNak [36] s videonávody pro uživatele pro práci ve vybraných databázích. Jedna celá sekce byla věnovaná i elektronickým informačním zdrojům a elektronickým knihám a hovořilo se zde o nových obchodních modelech pro e-knihy, o způsobech akvizice e-knih či o současné situaci na trhu s českými e-knihami. A na závěr prvního dne konference nechyběl ani tradiční Infomejdan.

[37] [38] [39] [40] [41]
Zleva: Peter Gilliver, Vencovského aula, Petra Šťastná, Jiří Pavlík a zahájení Infomejdanu

Jak jsem napsal již v úvodu, zkrácení konference pomohlo ke zvýšení kvality; nicméně stále vidím prostor k dalšímu zlepšování. Rozhodně by bylo na místě zamyslet se nad podobou komerčních prezentací, která je v mnoha případech jen přehlídkou nových služeb a přidaných časopisů do databází. Daleko zajímavější by byly praktické ukázky využití jednotlivých produktů a služeb. Obdobně bych uvítal ještě více zkušeností kolegů a příkladů dobré praxe z jiných knihoven. Snad se takové praktické inspirace dočkáme již v dalším ročníku konference, která by měla proběhnout opět v květnu příštího roku.

[42] [43] [44] [45] [46]
Zleva: Posterová sekce, občerstvení na konferenci a úterní Infomejdan