Již patnáctý ročník Konference evropských knihovnických konsorcií ICOLC probíhal ve dnech 13. až 16. října 2013 v litevském hlavním městě Vilniusu. Pořadatelem konference bylo litevské konsorcium vědeckých knihoven LMBA [5]  a Univerzitní knihovna ve Vilniusu [6].

Konference se konala převážně v nové budově Univerzitní knihovny – Scholary Communication and Information Centre, [7] která zahájila provoz v únoru 2013 a která plně odpovídá moderním prostorovým požadavkům pro studenty/uživatele a zároveň nabízí široké spektrum nových služeb (volný výběr, studijní zóny, individuální studovny, apod.).

Na jednání konference přijelo 67 zástupců 16 evropských konsorcií a představitelé konsorcií z USA, Kanady, Japonska a Jižní Afriky. Účastníků bylo oproti předchozím rokům méně, bohužel se projevila finanční krize, a to zejména v Řecku, Španělsku, Itálii a Portugalsku.

[8] [9] [10]
Budova nové knihovny a studijní prostory

Konsorcia dotčena ekonomickou krizí

Konference měla 3 stěžejní témata – informace z konsorcií, open access a elektronické knihy. Součástí konference byla také prezentace společnosti American Institute of Physics, producenta databáze 17 nejdůležitějších titulů z fyziky a více než 1 500 konferenčních sborníků.

Úvodní blok přednášek byl věnován obchodní politice vydavatelů elektronických informačních zdrojů a porovnání situace v Evropě, Asii, Severní a Jižní Americe. O aktuální situaci, především o vyrovnávání se s finanční krizí, informovali zástupci konsorcií z Turecka (Tuba Akbayturk), Norska (Kjell Tjensvoll), Litvy (Emilija Banionyté) a Holandska (Nol Verhagen). Došlo k ukončení některých licenčních smluv (Turecko, Norsko), problematické je také čerpání peněz z fondů Evropské unie (Litva), diskutovány jsou meziroční nárůsty cen a problematika obsahu databází v souvislosti s tituly open access (Holandsko).

Ekonomická krize zasáhla také do řešení francouzského projektu ISTEX [11], zaměřeného na vytvoření národní digitální knihovny. Na rok 2013 byl pro francouzské akademické knihovny snížen rozpočet o 9%. Severské země se dohodly na velmi úzké vzájemné spolupráci, na společném postupu při vyjednávání licencí a sdílení zkušeností. Intenzivně se věnují sledováním statistik využívání databází až k jednotlivým titulům a vyhodnocování ceny článků. Zástupce Velké Británie Liam Earney informoval o přípravě rozšíření znalostní databáze britských knihoven (Knowledge Base) na Global Open Knowledge Base (GOKb [12]). Tato databáze by měla obsahovat informace o dostupných knihovních jednotkách, konsorciích a licencích, otevřených repozitářích a elektronických zdrojích. V současné době jsou řešeny problémy se strukturou dat, duplicitami a požadavky na sdílení služby.

Velmi zajímavá byla přednáška zástupkyně bavorského konsorcia Hildegard Schäffer, kde se v současné době zabývají problematikou přehodnocení a znovu stanovení výše konsorcionálních poplatků pro různé typy knihoven. O procesu výběru a hodnocení discovery systému informovala zástupkyně portugalského konsorcia Teresa Costa.

[13] [14] [15]
Studijní prostory, úložné boxy, individuální studovna

První maďarská účast představila tamní podmínky

Poprvé se evropské konference ICOLC zúčastnil zástupce maďarského konsorcia Zoltán Páll. Maďarské konsorcium [16] pracuje při Maďarské akademie věd. Na získávání a zpřístupňování elektronických informačních zdrojů existuje v Maďarsku národní program, regulovaný přímo vládou. V současné době mají uzavřeny licenční smlouvy na 22 databází, členy konsorcia jsou kromě Akademie věd se 16 institucemi také vysokoškolské a univerzitní knihovny a další knihovny např. muzeí, nemocnic apod. V kanceláři konsorcia pracuje 6 zaměstnanců. V rámci informací o konsorciích a jejich projektech byl také zmíněn program VaVpI v České republice.

Blok přednášek zaměřený na volný přístup (open access) byl zahájen zprávou vypracovanou Evropskou komisí za roky 2004-11. Byly sledovány články dostupné jako open access v různých oborech, podle očekávání došlo k průměrnému nárůstu z 38% na 44%. Problematika open access je mnohdy řešena v různých projektech i s podporou Evropské unie (např. Francie), řeší se otázky platby a jejich výše autorům, záležitosti „green“ a „gold“ open access. Očekává se nárůst v publikování vědeckých článků především ze strany autorů z Číny a Indie.

[17] [18] [19]
Přestože se konference konala převážně v nové budově knihovny, účastníci setkání se zašli podívat i do budovy staré

Přístup k e-knihám

Projekty na přístup k elektronickým knihám přestavilo finské konsorcium (Arja Tulieneemi), které do projektu zařadilo elektronické knihy ve finštině a švédštině. Deset titulů bylo pro veřejné knihovny, kterých se přihlásilo 264 a 7 titulů bylo vybráno pro 23 odborných technicky zaměřených institucí. Využívání však bylo nižší, než se očekávalo.

Podobně byl zaměřený projekt na elektronické knihy ve Velké Británii (Lorraine Estelle) - pro 5 odborných knihoven bylo od 7 vydavatelů zakoupeno 118 eknih, avšak 49 titulů nebylo vůbec využito. Cena nákupu multilicence na eknihy byla sice nižší, ale s vydavateli bylo velice složité vyjednávání. Balíčky eknih vybrané na základě tendru mají na 3 roky k dispozici také ve skotských knihovnách (Richard Parsons). Ve Francii (Sebastien Respingue-Perrin) je pro podporu rozvoje a nabídky eknih sníženo od r. 2012 DPH pro elektronické knihy z 19,6% na 5,5%.

Velmi přínosná byla diskuse účastníků konference k jednotlivým tématům, výměna zkušeností a získání podnětů ke zkvalitnění a rozvoji služeb pro uživatele.