Letošní výroční seminář IVIG 2013 (informační vzdělávání a informační gramotnost) nesl podtitul Retrospektivy a perspektivy. Zrekapituloval dosavadní aktivity v oblasti informační gramotnosti a zároveň nastínil možnosti dalšího vývoje.

Informační gramotnost a IVIG

První blok semináře se týkal teoretických základů informační gramotnosti, spolupráce a výzkumů. Jako první vystoupil Jan Zikuška z brněnského KISKu, který zdůraznil význam modelů a standardů informační gramotnosti, jejichž znalost a aplikace jsou nezbytné pro všechny knihovníky, kteří se zabývají informačním vzděláváním svých uživatelů. V krátkosti představil vlastní model informační gramotnosti využívaný na MU a jeho aplikaci při e-learningových kurzech v praxi. Ve své prezentaci dále zmínil též projekt CEINVE (Centrum informačního vzdělávání: rozvoj informační gramotnosti na Masarykově univerzitě) a jeho cíle.

[6] [7] [8]
Seminář byl obohacen retrospektivní výstavou, chutným občerstvením i cvičením, do kterého se zapojili všichni účastníci

Následovala Michaela Dombrovská, která pohovořila o modelu informační gramotnosti, se kterým pracuje Komise IVIG už více než deset let. Poukázala na skutečnost, že se model neustále vyvíjí a zohledňuje nejnovější trendy a to jak v oblasti informační gramotnosti, tak v oblasti tvorby politik. Zmínila též vztahy modelu k ostatním přístupům v oblasti informační gramotnosti a možnosti jeho aplikovatelnosti při vzdělávání nezaměstnaných apod.

Informační gramotnost i pro lékaře

Druhý blok se zabýval formami a obsahem výuky v průběhu let. Kateřina Hajduková se podělila o své zkušenosti s výukou informační gramotnosti na 2. lékařské fakultě UK. Představila konkrétní kurzy na podporu informační gramotnosti pro různé obory na 2. LF, které v rámci řádné výuky garantuje knihovna a zdůraznila specifika informačních služeb současných uživatelů vysokoškolských knihoven.

Pokračovala Michaela Dombrovská, která promluvila o užitečnosti sociálních sítí při vzdělávání studentů, především pak Facebooku, který aplikuje při vlastní výuce na ÚISKU. Jan Skůpa se s námi podělil o rady, jak zvládnout malé i velké skupiny studentů, dále jak zdokonalit e-learningovou výuku informační gramotnosti a jakým interaktivním způsobem testovat uživatele v rámci kurzů např. prostřednictvím autotestů, bookcashingu, křížovek apod.

Dagmar Chytková přednesla příspěvek o práci na e-learningových kurzech zaměřených na informační gramotnost. Nastínila vývoj obsahu e-kurzů a představila nejen tradiční témata těchto kurzů (např. definování tématu, jak hledat, kde hledat informace…), ale i témata netradiční (kreativní techniky při práci s informacemi, informační sebeřízení…). Poté účastníky semináře seznámila s formou vyučovaných kurzů. Kromě e-learningové formy výuky zmínila také blended learning a výukové workshopy.

Základem je chuť se vzdělávat

Přednášky 3. bloku se zabývaly tématem sebevzdělávání knihovníků a zlepšením jejich pedagogických dovedností. Téma uvedla přednáška Lenky Bělohoubkové, která představila zásadní statistická data týkající se vzdělávání knihovníků. Jednalo se zejména o porovnání výsledků opakovaných výzkumů komise IVIG, které významným způsobem mapují dosavadní vývoj ve vzdělávání knihovníků a vzájemné souvislosti.

Další přednáška představila konkrétní praktickou zkušenost Aleny Dolákové, která se věnuje problematice citací a pravidelně o nich přednáší na seminářích CIKS na VŠE. Vysvětlila, jak se sama vzdělává a zdokonaluje v přednášení. Také se věnovala tomu, jak je důležitá zpětná vazba a praktická zkušenost a jak na jejich základě můžeme přednášky přizpůsobit a zlepšit.

V následující přednášce nás Iva Zadražilová seznámila s výsledky projektu NAKLIV. Jádro projektu spočívalo v propojení komunity lektorů informační gramotnosti a zajištění vzdělávacích seminářů, jejichž cílovou skupinou byli právě VŠ knihovníci. Tyto semináře umožnily účastníkům rozšíření lektorských a pedagogických dovedností a získání nových zkušeností, které využijí ve své práci.

Na přednášku Ivy Zadražilové navázala Kateřina Hajduková svým příspěvkem o osobní zkušenosti absolvování několika kurzů NAKLIV a získání certifikátu lektor informačního vzdělávání. Jako osobně přínosné zdůraznila zejména získání zkušeností z pozice studenta nebo konkrétně nové poznatky o práci s LMS Moodle.

Závěrem třetí bloku byla přednáška Petry Hornochové, která se zúčastnila workshopu UNESCO “Training the Trainers in Information Literacy”. Petra Hornochová zhodnotila obsah semináře a shrnula jeho celkový přínos. Na základě této zkušenosti vytyčila několik důležitých bodů pro VŠ knihovníky: porozumění teorii informační gramotnosti, sledování vývoje, porozumění potřebám své VŠ, spolupráce s učiteli a také důležitost vzájemného propojení obsahu a formy přednášek.

Nejdůležitější body pro následujících 10 let

Obsahem čtvrtého bloku přednášek byly představy přednášejících o budoucím vývoji informačního vzdělávání. Jakub Štogr představil technologické novinky a koncepci tzv. digitálních odznaků, což jsou obrázky obsahující metadata. Souvisí s osobním prostředím učení, jehož hlavní myšlenkou je orientace na osobu v rámci celoživotního vzdělávání.

Následoval příspěvek Blanky Jankovské, která se zúčastnila konference o informační gramotnosti LILAC 2013. Zaměřila se na přednášku Alana Carberyho, jehož projev na ni velmi zapůsobil a představoval velkou motivaci pro další práci. Alan v pedagogické práci zdůrazňuje především reflexi a sebereflexi a s nimi spojenou zpětnou vazbu. Jako další měla vystoupit Veronika Peslerová s příspěvkem o budoucnosti sekce IVU SDRUK. Ze zdravotních důvodů se však bohužel nemohla semináře zúčastnit.

Dalším řečníkem byl již podruhé Jan Zikuška, který představil sedm klíčových oblastí, kterým by měli informační pracovníci věnovat pozornost v následujících 10 letech. Konkrétně to jsou: lidé, technologie, hry, individualita, sociální média, neformální výuka a diverzita témat.

Závěrečný příspěvek semináře přednesla Hana Landová. Přednášející se zamyslela nad vizemi a možnými trendy v oblasti informační gramotnosti. Náš běžný život v informační společnosti neustále prostupují situace a témata spojená s informacemi (např. analýza, vyhledávání, hodnocení informací). Mezi oblasti, které i v budoucnu ovlivní formování obsahu informačního vzdělávání, patří také např. práce s uživateli se specifickými potřebami, propagace aktivit, mezinárodní spolupráce a revize standardů informační gramotnosti.

Jedenáctý bilanční ročník semináře IVIG skončil, příští rok se budeme těšit na nová témata a setkání opět na UK v Jinonicích (25. 9. 2014).