Ve dnech 21. – 26. července se konal již 15. ročník mezinárodní vědecké konference „Human Computer Interaction International“ neboli HCII 2013, tentokráte v Las Vegas, ve státě Nevada, v USA. V prostorách jednoho z nejznámějších hotelů, „Mirage“, se shromáždilo přes 2300 účastníků. Celkově zde bylo publikováno 303 posterů a 1666 příspěvků.

Účastníci konference zastupovali nejen vědecko-výzkumná témata z oblasti počítačové vědy, ale také mezikulturní (cross-culture) design, interakční design, informační systémy, či odvětví zdravotnictví, obrany nebo energetiky. V neposlední řadě na této konferenci vystoupili kromě vědecko-výzkumných pracovníků a doktorandských studentů také zástupci firem a vládních agentur.

[5] [6]
Domovem konference se stal kongresový hotel The Mirage v Las Vegas. Na zahájení byste hledali místo k sezení jen velmi těžce.

K zahájení konference

Konferenci zahajovala přednáška Hiroshi Ishiiho z Massachussetského technologického institutu (MIT) nazvaná Porazit gravitaci: Umění hmatatelných bitů (Defy Gravity: The Art of Tangible Bits). V ní představil svoji vizi hmatatelných bitů, ke které se dostává skrze umělecký přístup. Narozdíl od HCI a designérského výzkumu, který se zaměřuje na uživatelské potřeby, praktické aplikace a vyhodnocení použitelnosti, je vize hmatatelných bitů poháněna koncepty. A to proto, že současné technologie zastarají do roka, dnešní aplikace budou nahrazeny do deseti let, ale podle Ishiiho opravdové vize přetrvají možná i stovky let. Posláním projektu Tangible Bits je tvořit bezešvá rozhraní mezi lidmi, digitálními informacemi a fyzickým prostředím tak, že digitální informace dostanou fyzickou formu, čímž s nimi lze zacházet a vnímat je přímo. Cílem je tak vymýšlet nová média pro umělecké vyjádření, ale i pro vědecké bádání. Tyto nové designové koncepty mají využívat potenciál lidských smyslů a schopností tak, jak se vyvinuly díky interakci s fyzickým světem, ale i díky “komputační reflexi” podpořené reakcí systému v reálném čase a digitální zpětné vazby. Ishii během přednášky prezentoval všechny dosavadní projekty interakčního designu vycházející z principů hmatatelných bitů, které postupem času vystavil mj. na Ars Electronica, Centre Pompidou, Victoria and Albert Museum, Venice Biennale, ArtFutura. Obdobná přednáška je dostupná také zde [7].

[8]
Snímek z přednášky Hiroshi Ishiiho

K tematickým sekcím konference

Hlavní událost zaštiťovala na 10 doprovodných mezinárodních konferencí. Zúčastnili jsme se jedné z nich, druhého ročníku Design, User Experience and Usability (DUXU) zaštítěnou předsedajícím Aaronem Marcusem, dlouholetým konzultantem a přednášejícím v oboru uživatelského prožitku (UX). V rámci DUXU vedl Jan Brejcha paralelní sekci přednášek nazvanou Semiotics, Language, Interaction.

[9]
Konference byla příležitostí pro setkávání kapacit v oboru. Zleva: Roman Danylak, Jiří Bystřický, Aaron Marcus, Jan Brejcha, Katrin Vodrážková.

Do této sekce přijala pozvání i zakladatelka sémiotického inženýrství Clarisse Sieckenius De Souza, která představila principy výzkumu rozvíjeného na Pontifikální katolické univerzitě v Riu de Janeiru. O její práci jsme na Ikarovi již psali [10] . Druhou přednášející byla Kumiko Tanaka-Ishii z Univerzity v Kjúšú, která představila koncept sémiotiky prázdnoty srovnávající Východní a Západní pojetí prázdna a jeho uplatnění v umění. Třetím přednášejícím byl Jiří Bystřický z Katolické teologické fakulty UK s příspěvkem o techno-imaginaci a implicitním vědění, kde na průřezu přelomových uměleckých děl ukázal proměnu použití světla a s tím související změnu myšlení. Na uměleckou notu navázal Roman Danylak z Technologické univerzity v Sydney se sémiotickou analýzou gest a emocí v multimediálních instalacích, následovaný bratry Arashem a Roozbehem Faroughovými s přednáškou o poezii designu, a Gabrielem Schaffzinem s reflexí informačního designu nových sociálních hnutí.V rámci konference vzbudila sémiotická sekce velmi pozitivní ohlas, a proto se plánuje s jejím zařazením opět napřesrok.

K pojmu HCI a historii HCI International

HCI je vědecká oblast zkoumající interakci mezi člověkem (tzn. uživatelem) a počítačem. Interakce člověk – počítač je klíčovým prvkem počítačové, resp. informační vědy. Interakci člověka a počítače lze ovšem propojit s různými oblastmi. Filosofie a inovace HCI vychází původně ze tří složek: chování a procesování počítače, informační systémy a aplikace počítačové techniky. Velký vliv na problematiku HCI má kromě technologické stránky také psychologie a lidský faktor. S definicí a charakterem oboru HCI se pojí také původ a počátky této mezinárodní vědecké konference HCI International. Jejím průkopníkem se stal prof. Gavriel Salvendy (mezi jeho působiště patří Purdue University, USA, a Tsinghua University, Čína). Ve dnech 18. - 20. srpna roku 1984 se uskutečnila první americko-japonská konference k oboru Human-Computer Interaction, a to v Honolulu na Havaji v USA. Mezinárodní setkání HCI International se koná společně s řadou přidružených podkonferencí v rámci jedné registrace.

[11]
Gavriel Salvendy, zakladatel HCI International a věděcký poradce HCII 2013 během plenárního zahájení konference

Cílem setkání je zpřístupnit mezinárodní fórum pro diseminaci a výměnu soudobých vědeckých informací na úrovni teorie, obecných a aplikovaných oblastech v HCI, lidského rozhraní a managementu informací, univerzálního přístupu, inženýrské psychologie, kognitivní ergonomie, virtuální, rozšířené a smíšené reality či mezikulturního designu. Stranou nezůstává sociální komputace, sociální média, rozšířená kognice, digitální modelování lidí a aplikace ve zdravotnictví a bezpečnosti. Důležitými oblastmi jsou nepochybně i ergonomie a správa rizik, design, uživatelský prožitek a použitelnost, distribuovaná, ambientní a všudypřítomná interakce, lidské aspekty informační bezpečnosti, soukromí a důvěry, HCI v podnikání, učení a technologie pro spolupráci. Tuto výměnu poznatků zajišťují různé typy komunikace na konferenci, jako jsou plenární prezentace, paralelní sekce, prezentace posterů, tutoriály, výstavy, apod. 

Od r. 1984 bylo zorganizováno patnáct ročníků konference HCI International. Ta letošní přilákala více jak 2300 účastníků z 62 zemí, kteří představovali nejen výzkumná a akademické pracoviště, ale i průmysl. Počínaje rokem 2014 bude HCII konána každoročně. Letos se v Las Vegas setkali referenti z celého světa – převážně z Ameriky, Číny, Japonska, Austrálie, Brazílie, Singapuru, Německa či Itálie. Cílem konference bylo především propojení rozmanitých atraktivních témat a různých hledisek ve vztahu člověka, robota, techniky, umění a designu. Letošní konference byla organizována řeckými pořadateli. Další související konference proběhnou v letošním a příštím roce v Torontu a v Polsku.

Na tuto mezinárodní vědeckou konferenci naváže v příštím roce 16. konference pod názvem „HCII 2014“, která se uskuteční na řeckém ostrově Kréta, v resortu a kongresovém centru Creta Maris, Heraklion, ve dnech 22 - 27. června 2014. Již nyní probíhá registrace nových účastníků a termíny pro zasílání abstraktů k příspěvkům. Více informací naleznete na: http://www.hcii2014.org/submissions.php [12].

Město nebo poušť?

Las Vegas nabízí široké možnosti jak pro business, zábavu a hazardní hry, tak i cestování do přilehlých oblastí (např. Arizona, Kalifornie, Los Angeles). Láká návštěvníky architektonickými replikami v podobě historických budov a památek (např. Benátky a jízda na gondolách, paláce v Římě, Eiffelova věž, z nově plánovaných staveb dále zejména replika londýnského „London Eye“ nebo našeho takzvaného „Ruského kola“) i pestrou nabídkou velkolepých hudebních a divadelních představení (především hudebně-taneční a artistický řetězec Cirque du Soleil, nebo „Michael Jackson show).

[13]
Noční Las Vegas Boulevard

Arizona: Grand Canyon

A protože nejen konferencemi je živ člověk, využili jsme příležitosti a vydali se i na poznávací cestu po okolí. Největší z kaňonů na světě – Grand Canyon, se nachází v severní části státu Arizona. Tento národní park je státem chráněné území a nabízí pro veřejnost několik okruhů včetně okružní jízdy helikoptérou nebo lodí. Nejzajímavější je základní okruh, který si každý návštěvník může projít sám a načerpat tu pravou atmosféru, vyfotit se přímo ve středu dění u skalnatého kaňonu nebo indiánských příbytků (kmene Hopi) či ve westernovém městečku s rančem a projet se v kočáře. Jako doplněk je možné navštívit „Skywalk“, což je specifická rozhledna se skleněným dnem.

Kalifornie: Poušť Mojave

Mohavská poušť (Mojave Desert, nebo také Mohave) je písčito-kamenité území, které se rozprostírá ve východní části státu Kalifornie. Původně bylo obýváno indiánským kmenem označeným Mohave. Typickou flóru tvoří speciální stromy, zvané Joshua Tree. Vzhledem k tomu, že tato oblast není hornatá, je často zaplavená místními dešti, kdy voda podemele zem, a pro příjezdové cesty je nezbytné udržovat terén neustále v suchu. Roční srážky činí zhruba 45 až 130 mm. Dochází také k místním písečným bouřím. Cestou do pouště je možné spatřit mimo jiné solární elektrárny a technická řešení pro přítoky vody.