Změny v tradičním modelu publikování vědeckých informací se postupně prosazují nejen v každodenním životě knihoven. Odborníci se jednak zajímají o výběr titulů vhodných k publikování výsledků své výzkumné činnosti, jednak více dbají i o obsah a podmínky licenčních smluv, které publikování článků umožňují. Bezpochyby se tomu děje i na základě pravidelných aktivit zaměřených na podporu otevřeného přístupu. Podrobněji jsou tyto aktivity prezentovány např. na českých webových stránkách [4] věnovaných problematice a popularizaci otevřeného přístupu.

Také společnost Ex Libris, která se snaží knihovnám dávat k dispozici co nejlepší nástroje pro poskytování služeb a uspokojování potřeb svých uživatelů, věnuje v posledních měsících tématu otevřeného přístupu zvýšenou pozornost, jak o tom svědčí i jejich publikační aktivita v podzimním čísle firemního zpravodaje [5] – podrobněji viz příspěvky Christine Stohn a Jenny Walker.

Přirozeně se nabízí otázka, jak mohou softwarové firmy a knihovny efektivně přispět k dalšímu šíření otevřeného přístupu? Rád Vám stručně představím dva konkrétní způsoby, které jsou jednoduché a ve kterých si knihovna zachovává aktivní roli informačního prostředníka ve znalostní společnosti.

První příklad: registrace institucionálních sbírek s otevřeným obsahem v indexu Primo Central

Na začátku února byla publikována tisková zpráva Ex Libris [6] se zajímavou nabídkou spolupráce. Libovolná instituce, která spravuje vědecký repozitář s otevřeným obsahem, jej může navrhnout jako přírůstek pro centrální index odborných informací [7], který Ex Libris nabízí v rámci discovery systému Primo i mimo něj. Taková instituce nemusí být zákazníkem Ex Libris a nic za přidání svého repozitáře do indexu Primo Central neplatí. Prakticky to znamená viditelnost Vašeho obsahu pro cca 1 milion vyhledávacích dotazů denně, které index Primo Central průměrně registruje.

Uvedená nabídka řadu knihoven zaujala a byla předmětem aktivních diskusí v elektronických konferencích i na sociálních sítích. Od svého publikování projevilo zájem o zařazení do indexu Primo Central téměř 90 různých institucí, což lze považovat za značný úspěch. Rovněž nás velice těší, že k nim patří i 4 čeští zástupci z akademického prostředí, z nichž repozitář Vysoké školy ekonomické s otevřeným obsahem byl do indexu Primo Central zařazen již na začátku měsíce dubna. K dalším již zpřístupněným evropským repozitářům patří:

• DiVA - Academic Archive Online (Uppsala University Library)
• Dokumentenserver der FU Berlin (Freie Universitat Berlin)
• DSpace@Cambridge [8] (University of Cambridge)
• Edinburgh Research Archive (University of Edinburgh)
• Ghent University Academic Bibliography (Ghent University)
• Manchester eScholar (Manchester University)
• ORBi (Open Repository and Bibliography) (University of Liège)
• Swinburne ImageBank (Swinburne University of Technology)
• UBIRA ePapers a eTheses (University of Birmingham)

Pokud tedy máte ve svém repozitáři odborný obsah, který je alespoň zčásti volně dostupný, můžete se blíže s touto aktivitou seznámit v českém překladu tiskové zprávy [9] a zaregistrovat jej prostřednictvím jednoduchého formuláře:

[10]

Registrační formulář k přidání institucionálního repozitáře do indexu Primo Central

Základním technickým požadavkem a předpokladem hladké spolupráce je podpora protokolu OAI-PMH na straně Vašeho repozitáře.

Druhý příklad: použití alternativních a otevřených metrik v discovery službách

Druhá ukázka pochází z oblasti bibliometrie, která úzce souvisí s prvním příkladem. Jak často se odborníci při hledání vhodného časopisu k publikování orientují podle impakt faktoru? A jak často si při tom uvědomují, že tento ukazatel je vhodný k měření v oblasti tradičních modelů publikování, ale už mnohem méně se hodí pro sledování otevřeného obsahu? (Mimochodem – pěkné srovnání jednotlivých přístupů k měření kvality vědeckých informací nabízí např. projekt MESUR [11].)

Je tedy zřejmé, že je třeba začít hledat, zkoušet a orientovat se i podle jiných ukazatelů a měřítek. Vědecká informace je dnes typicky fragmentována na úroveň kapitoly, části nebo celého článku, která se vyvíjí v čase, je síťována, komentována a rozšiřována v prostředí odborných fór. Okamžik úvodního publikování daného článku tak často představuje pouhý začátek zajímavého příběhu, o jehož dalším vývoji nezávisle na sobě rozhoduje řada aktérů. Sledování a zmapování tohoto příběhu je také dosti náročné a často pracné.

A není proto divu, že obdobný rozruch a zájem, který provázela podpora otevřeného přístupu v indexu Primo Central, vyvolalo také zařazení experimentální služby Altmetric [12] do discovery systému Primo. Podrobněji o uvedení této služby referovala v prosinci loňského roku v blogovém příspěvku [13] již zmiňovaná Christine Stohn. Zařazení funkcionality Altmetric do systému Primo je volitelné a bylo nabídnuto jako volně dostupný plugin z portálu EL Commons, který slouží komunitě uživatelů Ex Libris [14] ke sdílení programových kódů a rozšíření.

Asi nejlepší obrázek, jak vnímají Altmetric.com uživatelé, si můžete udělat z příkladu vyhledávání v prostředí discovery služby Primo na Univerzitě v Pardubicích [15]. Řekněme, že nás zajímá článek „A Principal Component Analysis of 39 Scientific Impact Measures“, který pojednává právě o výsledcích zmíněného projektu MESUR.

[16]

Příklad vyhledávání v discovery službě Primo na Univerzitě v Pardubicích

Pokud u prvního výsledku využijeme záložku nazvanou Ohlas, nabídnou se nám zajímavá data o užívání článku, která o článku eviduje služba Altmetric.com:

[17]

Ukázka Altmetric.com v discovery službě Primo na Univerzitě v Pardubicích

Propojování jednotlivých údajů ze sledovaných služeb a sociálních sítí je založeno na jednoznačném digitálním identifikátoru článku DOI, proto se záložka Ohlas nabízí pouze u článků, které mají takový identifikátor přidělen.

Podrobnější informace o zájmu a spokojenosti uživatelů s touto službou Vám může poskytnout systémová knihovnice Blanka Jankovská (blanka.jankovska@upce.cz [18]) z Univerzitní knihovny v Pardubicích.

Závěrem

Oba uvedené příklady mohou snadno posloužit jako ukázky reality dnešní doby a dynamického posunu informační prostředí, ve kterém se knihovny a jejich uživatelé (stejně jako celá řada dalších subjektů) nacházejí a vzájemně na sebe působí.

Otevřený přístup bude v následujících letech získávat čím dál větší prostor a jeho podpora ze strany knihovna by měla mít strategickou prioritu. Kromě obecného přijetí politiky otevřeného přístupu, její realizace a budování institucionálního repozitáře je také vhodné se soustředit i na promítnutí otevřeného přístupu do poskytování služeb uživatelům. Snad Vám k tomu napomohly i uvedené dva příklady.