K 1. dubnu 2013 dochází ke změně v katalogizační praxi v USA, která výrazně ovlivní katalogizaci i v dalších zemích včetně České republiky. Původně bylo v plánu pouze důkladné přepracování stávajících pravidel AACR2 (pod pracovním názvem AACR3) a jejich přizpůsobení novým požadavkům. Po pokusu o dílčí úpravy se ukázalo, že, mají-li být výsledkem konzistentní katalogizační pravidla, je třeba začít přepracováním konceptuálního modelu pravidel.

V roce 2005 tedy bylo rozhodnuto zpracovat pravidla sice kompatibilní s AACR2, ale vycházející z modelů FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Records) a FRAD (Functional Requirements for Authority Data). Tato pravidla autoři nazvali Resource Description and Access (RDA). První verze RDA („Draft“) byla zveřejněna v roce 2008, v roce 2010 byla publikována první verze a proběhlo testování. Z vyhodnocení výsledků testu mimo jiné vyplynulo, že bude nutná řada úprav - zejména přeformulování některých kapitol, protože jednou z připomínek byla i kritika špatné srozumitelnosti textu. K přeformulování by mělo dojít do konce března 2013.

[5]

Toto není apríl. Po deseti letech příprav začínají tři národní americké knihovny katalogizovat podle nových pravidel. Poslední přípravy k dubnovému přechodu se nyní dokončují v Library of Congress, National Agricultural Library a National Library of Medicine (foto: P. Farkas)

Na rozdíl od pravidel AACR (Anglo-American Cataloguing Rules), která primárně vycházela z druhu dokumentů a průběžně se doplňovala a aktualizovala, kdykoli nastala potřeba zahrnout nově vznikající druhy dokumentů, nabízejí pravidla RDA od začátku odlišný model přístupu ke zdrojům bez převažujícího ohledu na způsob zveřejnění. Ostatně i základní termín zdroj dokumentuje posun od přístupu k fyzickým dokumentům – provedením a jednotkám ve smyslu FRBR.

Konceptuální změna pravidel počítá s použitím on-line

Struktura RDA vychází nejen z modelu FRBR, ale i FRAD. Jednotlivé entity, jejich atributy a vztahy mezi nimi se do RDA promítly i v použité terminologii. Oddíl 1 se zabývá popisem atributů provedení (manifestation) a jednotek (item), oddíl 2 popisem atributů díla (work) a vyjádření (expression); oddíly 3-4 se týkají toho, čemu dnes říkáme personální, korporativní a geografické autority, výhledově se bude zabývat i entitami, které v pravidlech AACR2 vůbec nebyly zahrnuty – jsou to ty, které spadají do problematiky věcného zpracování (tato část zatím v RDA chybí); oddíly 5-10 se pak zaměřují na způsob zápisu vztahů mezi entitami. Skutečnost, že pravidla vycházejí z FRBR, by měla za ideálních podmínek přispět k lepší orientaci čtenářů v katalogu.

Vlastní text RDA byl částečně převzat z AACR2, alespoň tam, kde to bylo možné a kde nedošlo ke změně znění pravidel. Z praktického hlediska tedy nejde, až na výjimky, ani tak o radikální změnu způsobu zápisu jednotlivých údajů, jako spíš o změnu celkového přístupu k popisu zdrojů, a tím i naprosto jinému uspořádání pravidel, v nichž je patrná „stavebnicová“ stavba, odpovídající FRBR, zatímco pravidla AACR byla v zásadě řazena z hlediska „pracovního postupu“ při katalogizaci. Autoři RDA si mohli toto rozčlenění dovolit i díky tomu, že se počítá převážně s jejich používáním v digitálním prostředí, čili i s možností využití četných hypertextových odkazů. Pro pracovní postupy již i na stránkách zpřístupňujících RDA existují soubory jednoduchých instrukcí („workflows“).

Text RDA je přístupný prostřednictvím Internetu na stránkách nazvaných RDA Toolkit a přístup k nim je placený. Součástí Toolkitu jsou „LC-PPS Policy Statements“, obdoba bývalých Interpretací Library of Congress, které doplňují pravidla a v případě alternativních pravidel stanovují, ke které možnosti se Library of Congress přiklání. (RDA dávají v mnoha případech daleko větší volnost při rozhodování o zápisu údajů, což na druhé straně vyžaduje řadu interpretací – přinejmenším má-li katalogizační agentura zájem na zachování jednotnosti popisu.) RDA Toolkit obsahuje mimo to i další materiály, z nichž některé jsou přístupné bezplatně. Je mezi nimi i text první verze RDA (RDA Draft – http://www.rdatoolkit.org/constituencydraft [6] ), publikovaný v listopadu 2008. Tato verze byla určena k připomínkování a na jeho základě došlo ke změnám v textu i k přesunutí některých pravidel do jiných kapitol. Draft proto nelze používat pro praktickou katalogizaci, ale je vhodný k orientačnímu nahlédnutí a pomůže v pochopení struktury RDA pro ty, kdo nemají přístup k aktualizovanému textu.

Jako reakce na námitky některých knihoven vůči vysoké ceně přístupu na Toolkit má být v dohledné době publikována i aktualizovaná tištěná verze RDA. Při nákupu tištěných pravidel je ovšem potřeba počítat s velkým rozsahem textu a s tím, že se RDA budou i nadále vyvíjet, takže opravdu aktuální verze bude ta, která je přístupná online – ke změnám a úpravám bude docházet průběžně. V úvodních měsících a možná i letech zcela určitě, protože se neustále objevují nové návrhy úprav, probíhá jejich projednávání a schvalování a jsou zařazovány do textu pravidel. Práci s tištěnou variantou může ztěžovat i časté použití odkazů mezi jednotlivými pravidly – přístup praktický u digitálního dokumentu, ale už méně v tištěném textu.

RDA v domácím prostředí v roce 2015

Pravidla RDA jsou jednoznačně považována za nástupce AACR, řada knihoven ve světě již neřeší otázku, zda na tato pravidla přejdou, ale kdy to bude. Na popis podle RDA by se zhruba do dvou let mělo přejít i v České republice. Po dokončení RDA se přestalo pracovat na změnách a úpravách v AACR2, není tedy perspektiva jejich vývoje, řešení nových problémů nebo zapracování jakékoli další problematiky. V databázích bude vzrůstat objem záznamů (ať už bibliografických nebo autoritních), popisovaných podle RDA. Library of Congress plánuje tam, kde je to možné, i některé hromadné opravy záznamů vzniklých podle AACR.

Je pravděpodobné, že časem většina databází přijímajících naše záznamy začne vyžadovat popis odpovídající RDA, nebo takovým záznamům alespoň bude dávat přednost. Musíme se připravit i na to, že při přebírání zahraničních záznamů se budou do našich databází již dostávat záznamy popisované podle RDA (především z Library of Congress a z dalších amerických knihoven, jejichž záznamy se k nám dostávají prostřednictvím OCLC, ale např. i Deutsche Nationalbibliothek).

Mimochodem, záznamy se během testování většinou neukládaly v samostatných testovacích bázích, ale v „živých“ databázích (včetně OCLC). Některé knihovny i potom pokračovaly v popisu podle RDA, takže v současné době není obtížné najít v bázích příklady záznamů (poznají se podle toho, že podpole $e v poli 040 obsahuje kód „rda“).

Ukázka záznamu v RDA:

Přípravná skupina Národní knihovny ČR chystá metodiku

Vzhledem k ukončení prací na opravě nejasných formulací v RDA se přípravou na přechod na nová pravidla začala zabývat i přípravná skupina při NK ČR. První návrh harmonogramu přechodu na RDA by měl být knihovnám předložen na podzim tohoto roku. Vzhledem k poměrně vysokým cenám přístupu na Toolkit se prozatím nepočítá s českým překladem. Zřejmě pouze minimum našich knihoven by mělo možnost každoročně platit přístup. Členové přípravné skupiny pracují s anglickou verzí. Pro praktickou katalogizaci by u nás měly být publikovány instrukce podobné příručkám „Katalogizace ve formátu MARC 21 ..., metodice Minimální záznam pro souborný katalog. MARC 21 atd.“. Implementace nových katalogizačních pravidel je v NK ČR řešena i v rámci projektu NAKI Správa elektronických publikací v síti knihoven ČR (2011-2015).

RDA nejsou závislá na formátu, ale MARC 21, který na mezinárodní úrovni knihovny používají nejčastěji, již byl aktualizován přidáním a úpravou některých polí tak, aby v něm bylo možno zapisovat všechny údaje požadované RDA. Obdobně by tomu mělo být i u formátu UNIMARC. A jak je vidno z výše uvedeného návrhu metodik, v ČR se stejně jako v USA, Německu a jiných zemích bude na nová pravidla přecházet se stávajícími formáty, i když je zřejmé, že plné využití potenciálu RDA není při používání stávajících formátů typu MARC možné. Až implementace RDA ve spojení s novým formátem bude představovat zásadnější změnu v pojetí katalogizace i zpřístupnění záznamů. RDA implementovaná ve spojení s MARC21 nebo UNIMARC takto zásadní změnu nepřinášejí, řada změn se jeví jako změny kosmetické, byť za nimi můžeme tušit možnosti odlišného modelu.

Transformace formátu

Spolu s novými pravidly pro datový obsah mělo dojít i k transformaci formátu bibliografického, autoritního, i formátu pro exemplářové údaje. Původ MARCovských formátů sice nespadá do doby praprarodičů, jako tomu bylo v případě AACR, koncept postavený na ISO 2190 však již nebyl považován za optimální ani v době, kdy v USA probíhaly práce na rekonstrukci formátu USMARC na MARC 21. Zvítězil však pragmatický přístup, který se – z hlediska rozšíření formátu – osvědčil. České knihovny nebyly zdaleka posledním z nových uživatelů, např. ještě v roce 2009 přešly z MAB na MARC21 německé a rakouské knihovny. Nyní se jedná o nejrozšířenější mezinárodní knihovní standard, je třeba ocenit, že přispívá (a ještě nějakou dobu bude přispívat) k masivní výměně záznamů a umožňuje řadu kooperačních projektů. Nyní je ale jasné, že místo „spolu s novými pravidly“ realitě odpovídá „po implementaci nových pravidel“. Implementace nových pravidel a nového formátu se rozloží na dva kroky, časově zřejmě dosti vzdálené.

V roce 2011 Library of Congress iniciovala přípravu transformace formátu na formát vhodnější pro použití na webu. Informace o iniciativě Bibliographic Framework Transition Initiative je dostupná na webu http://www.loc.gov/marc/transition/ [7]. Zde lze nalézt základní model, vytvářený v souladu s principy Linked Data. Na stránkách je možné najít specifikaci jednotlivých prvků. Základními prvky modelu jsou (překlad je pouze pracovní):

• tvůrčí dílo – zdroj, odrážející konceptuální jádro katalogizovaného zdroje
• instance – zdroj, odrážející individuální, hmotné ztělesnění díla
• autorita – zdroj, odrážející klíčové autoritní koncepty, jež se projevují definovanými vztahy k dílu a instanci (lidé, místa, témata, organizace…)
• anotace – zdroj, který doplňuje ostatní zdroje BIBFRAME dalšími informacemi (knihovní jednotky, recenze)

Architektura modelu by měla např. umožnit detailnější sdílenou katalogizaci, stávající záznam je rozdělen do několika sad dat, která lze pružněji aktualizovat a uvádět do nových kontextů v souladu s potřebami uživatelů, kteří nemusí být jen z řad knihoven a jejich uživatelů.

Ačkoli se model již rýsuje, v diskusních skupinách probíhají četné debaty a uzavřená skupinka expertů model dokonce testuje, nedojde k zavedení nového mezinárodního formátu ze dne na den. Návrh bude nejdříve zevrubně testován a připomínkován, doveden do podoby standardu, připraven harmonogram a poskytnut čas na restrukturalizaci knihovních systémů. Na rozdíl od pravidel neplánuje Library of Congress vývoj MARC 21 po zavedení nového formátu ukončit.