V rámci projektu Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ) s názvem "Vytvoření nového předmětu pro magisterský studijní obor Informační studia a knihovnictví – Úvod do eGovernmentu" uspořádala dvojice Aleš Pekárek a Jakub Štogr projektový workshop. Cílem této komorní předvánoční besedy bylo podělit se o zkušenosti s tvorbou pilotního vysokoškolského výběrového předmětu „Úvod do eGovernmentu“. Workshop proběhl 20. prosince 2012 v inspirativních prostorách HUB Praha.

[4]

Na seminář představující nový předmět zavítali jak odborníci, tak zájemci z řad studentů

Řešitel projektu Aleš Pekárek nejprve představil hosty panelové diskuze:

• Rudolfa Belece – konzultanta ve společnostech BIOPORT [5] a Coex [6] a CEO Startupu Taxi Club [7] (aplikace pro členy klubu uživatelů taxi, která si klade za cíl propojit stovky taxislužeb po světě do jednoho tlačítka chytrého telefonu),
• Pavla Nemravu, který pracuje jako obchodní ředitel společnosti Software602 a.s., jež se poslední dobou zabývá elektronizací procesů a elektronizací a archivací elektronických dokumentů. Software602 je mj. dodavatelem a subdodavatelem částí řešení pro projekt Czech POINT a Informačního systému datových schránek.
• Dagmar Vránovou, která v současné době pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu [8] v odboru inovačního podnikání a investic, kde se podílí na přípravě nového nástroje podpory podnikání – Seed fondu. Kapitálový fond Seed/Venture je nástroj finančního inženýrství, který je připravován jako součást Operačního programu Podnikání a inovace.
• Libora Neumanna, seniorního konzultanta ve společnosti ANECT a.s., který působí v oblasti eGovernmentu v různých rezortech už řadu let. Libor Neumann se domnívá, že bezpečnost ICT se neobejde bez kvalitní autentizace. Problematikou eID se v evropském prostoru zabývá projekt STORK [9] a iniciativa SSEDIC [10], v USA je to pak NSTIC [11].
• Pavlu Žížalovou, která pracuje ve skupině Poradenství pro veřejný sektor ve společnosti PwC ČR.
• Michala Jirkovského, šéfredaktora magazínu eGovernment [12], který již 11 let sleduje vývoj v oblasti elektronizace veřejné správy v ČR. Čtvrtletník s nákladem 6-11 tisíc výtisků je distribuován zdarma čtenářům, kteří o toto téma mají zájem (např. úředníkům).

Ve druhé části workshopu Aleš Pekárek představil celý projekt s rozpočtem 45 tisíc korun, včetně jeho harmonogramu a výstupů. Těmi jsou zejména cyklus 10 pilotních výběrových přednášek "Úvod do eGovernmentu" v délce 90 minut a učební materiály. Cílová skupina projektu (výuky) jsou studenti navazujícího magisterského studia oboru Informační studia a knihovnictví na ÚISK FF UK. Předmět je zakončen zkouškou, požadavkem ke zkoušce je docházka a odevzdaná semestrální práce.

Projekt "Vytvoření nového předmětu pro magisterský studijní obor Informační studia a knihovnictví - Úvod do eGovernmentu" byl do FRVŠ podán v létě 2011, realizace se dočkal až v zimním semestru 2012. Mezitím ale získal koordinátor projektu Aleš Pekárek práci v Nizozemsku, a tak na jeho místo v roli realizátora pilotní výuky nastoupil Jakub Štogr. Supervizorem projektu byl doc. Rudolf Vlasák. Aleš Pekárek učí na ÚISK FF UK od roku 2007 a téma eGovernmentu si na tomto pracovišti, nejen díky projektu FRVŠ, prosadil v rámci výuky informační politiky. Jak podotkl, eGovernment se např. na německých univerzitách stal přímo studijním oborem.

Ve struktuře semestrálního předmětu nechyběla ani obecná problematika vztahující se k eGovernmentu, ani specifická témata jako:

• Opakované využití informací veřejného sektoru (PSI re-use)
• Elektronická participace (eParticipation)
• Elektronické zadávání veřejných zakázek (eProcurement) + Elektronické zdravotnictví (eHealth)
• Elektronická justice (eJustice)
• eIDM, inkluzivní eGovernment
• eGovernment pro podnikatele
• Budoucnost eGovernmentu v Evropě a ČR

Přednáška Informační systémy veřejné správy, jak později litoval i panelista Michal Jirkovský, ještě není pro studenty připravena z důvodu selhání komunikace s externím přednášejícím. Téma eGovernmentu podle Aleše Pekárka vyučujícího svádí k zahlcení studentů informacemi a nižší interaktivitě při hodině, čemuž je nutné se ubránit. Nicméně základem zůstává vysvětlení pojmů a představení domácí a zahraniční praxe (rámce ČR a EU).

Po prezentaci projektu FRVŠ následovala diskuse. Z reakcí studentů, účastníků pilotní výuky, bylo zřejmé, že je téma eGovernmentu láká a zajímá. Někteří studenti měli s tématem předchozí zkušenosti z Vyšší odborné školy informačních služeb a knihovnictví, kde se eGovernment probírá v rámci předmětu dr. Slámové Informace a společnost. Slyšet bylo i překvapení, že je oblast eGovernmentu tak široká nebo názor, že jde ve své podstatě o užitečné věci, ale hrozí nebezpečí Velkého bratra. Studenti pozitivně hodnotili i kritiku praxe eGovernmentu z úst Aleše Pekárka.

Michal Jirkovský chtěl právě od něj slyšet definici eGovernmentu a zajímala ho budoucnost v této oblasti hlavně v naší zemi. Aleš odvětil, že jediná definice neexistuje a studentům podal při výuce více definic z různých pohledů. Pavla Žížalová zdůraznila, že eGovernment není jen drahý informační systém, ale musí být také dotažena legislativa, nastavené interní procesy, zaškoleni úředníci, musí existovat propojení s dalšími databázemi. Povzdechla si, že pro to všechno někdy chybí vůle, protože se spíše upřednostní něčí zájmy nebo zafungují vazby. Na to navázal Libor Neumann, který hovořil o iniciativě někdejšího Ministerstva informatiky. Ta spočívala v prosazování interoperability informačních systémů "by design". Ministerstvo však nemělo skoro žádný rozpočet a ve velkých zakázkách převládly spíš finanční zájmy než snaha o racionalizaci.

Pavel Nemrava podotkl, že mu v osnově výuky chybí témata jako Czech POINT nebo datové schránky – tj. to, co teď funguje. Zároveň uznal, že datovým schránkám chybí propagace. Libor Neumann se vrátil k tomu, že eGovernment neznamená jen využívání ICT ve veřejné správě. Je třeba dosáhnout stavu, kdy projekty fungují ve společnosti. Propagace je součástí know-how eGovernmentu. U nás prý chybí v této oblasti výzkum. Jen se vynakládají velké finanční prostředky a pak se zjistí, že systém nefunguje nebo že ho lidé nevyužívají.

Podobně se na věc dívá i Dagmar Vránová. Domnívá se, že procesy pokulhávají za informačními technologiemi. Některé projekty (např. registr vozidel) dělají eGovernmentu špatnou reklamu. Dále poznamenala, že je normální, že následovník nechce pokračovat ve strategii svého předchůdce, a ta tedy umírá s jeho výměnou. Michal Jirkovský ocenil práci ministerstva pod taktovkou Ivana Langera, který tehdy vlastně zavedl marketing do veřejné správy. Svědčí o tom logo Czech POINTu a datových schránek. Libor Neumann poznamenal, že je třeba přijmout, že v demokracii se mění politika každé funkční období.

Z publika vzešla na závěr ještě otázka na odbornost specialisty na eGovernment. Taková osoba by měla oplývat znalostmi legislativy a procesů ve veřejné správě, ze schopností by měla zvládat zejména strategický management a komunikaci. Rudolf Belec odbornou debatu shrnul nadějí, že "odklánění a přiklánění peněz" může být díky informatizaci složitější. Rovněž se domnívá, že by se měla řešit systémová integrace nejen z pohledu informačních technologií. Další informace o projektu FRVŠ "Vytvoření nového předmětu pro magisterský studijní obor Informační studia a knihovnictví - Úvod do eGovernmentu", který je řešen v rámci Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, najdete na adrese http://stunome.cz/egovuisk/ [13].