Mezinárodní doménová jména (IDN) se v posledních letech stávají poměrně zajímavým trendem. Jedná se o určité „rozšíření“ klasických internetových adres, které už nemusí tvořit pouze znaky anglické abecedy a číslice, ale mohou obsahovat téměř jakékoliv znaky a symboly.

S IDN doménami se budeme v nejbližší době setkávat ještě častěji než dříve - organizace ICANN [4] (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers) totiž na konci minulého roku schválila jednak možnost registrace nových národních domén nejvyšší úrovně [5], jednak zavedení IDN v rámci evropské domény .eu [6].

Jen pro pořádek: ICANN [4] je mezinárodní nevládní a nezisková organizace se sídlem v Kalifornii, která kontroluje důležité aspekty internetu, kam spadá například správa a přidělování doménových jmen a IP adres. Organizace byla založena v roce 1998 vládou Spojených států, ale jinak působila de facto nezávisle (od 30. září 2009 navíc získala oficiální nezávislost na Ministerstvu obchodu USA [7]).

V krátkosti o IDN

Jak jsem již zmínil, mezinárodní doménová jména (Internationalized Domain Names) jsou takové domény, které neobsahují pouze obvyklou latinku, ale i celou řadu dalších znaků z mnoha různých abeced z celého světa. IDN domény tedy podporují například německé ü, švédské å, čínské 㑳, ruské ж, arabské ش a dokonce i různé symboly, jako je tomu třeba u stránek √2.net [8] či 卐.com [9].

V praxi IDN funguje tak, že je název s cizokrajnými znaky „přeložen“ do ASCII, aby s tím mohl současný DNS systém pracovat. Tímto překladem vzniká tzv. „ACE“ neboli „ASCII Compatible Encoding“. Například doména čumáček.com by se tak přeložila do tvaru xn--umek-6na3bd.com, přičemž obě varianty by bylo možné zadat do browseru.

IDN není úplnou novinkou – koncept vznikl již v roce 1996 a první implementace proběhly v roce 1998. Některé obecné top-level domény (jako třeba .com, .info nebo .net) už IDN dávno podporují a umožňují jejich registraci. U nás IDN zatím oficiálně podporováno není, protože si to uživatelé v několika průzkumech z let 2004, 2006 a 2008 nepřáli – podrobnosti a přesné statistiky jsou například na informačních IDN stránkách www.háčkyčárky.cz [10].

Každopádně výhoda mezinárodních doménových jmen je zřejmá – uživatelé už nemusejí používat pouze latinku, ale mohou psát svým vlastním jazykem a mohou používat i některé speciální znaky a symboly. IDN tedy nejvíce ocení především uživatelé, kteří nejsou z anglicky mluvících zemí – a takových je v celosvětovém měřítku většina a jejich počet stále roste. A jak často tvrdí zastánci IDN, internet tak může být ještě přístupnější než dříve.

Druhá strana mince

Ovšem s IDN jsou spojené také některé problémy a rizika, kterých není málo. Jednou takovou nepříjemností je např. vyšší riziko chyb a překlepů, zejména při manuálním zadání adresy. Problémem může být i nekompatibilita: mnoho e-mailových účtů špatně zobrazuje nestandardní znaky i v těle zprávy, a pokud se tyto znaky začnou objevovat i v e-mailových adresách, způsobí to další chyby. Zapomenout nesmíme ani na „fyzickou“ nekompatibilitu – tedy že například na našich klávesnicích jen těžko napíšeme řecké či japonské znaky.

IDN také dává nové příležitosti doménovým spekulantům, kteří mají najednou mnohem více možností zaregistrovat si podobnou doménu, a buď tak zmást náhodné návštěvníky, nebo ji pak za vysokou cenu prodat majiteli domény původní. Jeden takový příklad se nedávno velmi často skloňoval v médiích: vedle oficiálních stránek ISDS (Informačního systému datových schránek) na adrese www.datoveschranky.info [11] totiž existují i www.datovéschránky.info [12], které sice mají hezky český název, ale oficiální nejsou. Naštěstí zatím obsahují jen reklamy, ale daly by se pochopitelně teoreticky zneužít i ke krádeži přístupových údajů.

Velikým problémem IDN je také skutečnost, že mnoho různých znaků vypadá velmi podobně, a některé dokonce i úplně stejně. To může jednak komplikovat např. přepisování adresy (třeba z vizitky), ale ještě závažnější je možnost záměrného podvodu.

Jedním z nich je tzv. typo-squatting [13], který spoléhá na chyby a překlepy uživatelů (proto si například google.com [14] zaregistroval i doménu gooogle.com [15] a mnoho dalších variant). Další druh podvodu se označuje jako homograph attack [16] (tj. homografický či fonetický útok) - upozorňovala na něj již např. studie z roku 2002 [17]. A abych použil nějaký příklad z praxe: vidíte rozdíl mezi stránkami www.ikaros.cz [18] a www.ikarоs.cz [19]? Že ne? Ale přitom tam rozdíl je: písmenko „o“ je v prvním případě klasická latinka, ale ve druhém případě to je cyrilice. A podobně „podobných“ znaků je docela dost.

Fast Track a IDN v .eu

Ale zpátky k novinkám, o kterých jsem hovořil na začátku. Mezinárodní organizace ICANN [4] na svém říjnovém zasedání v jihokorejském Soulu schválila tzv. „Fast Track“ proces [20], neboli zrychlený registrační proces nových IDN domén nejvyšší úrovně. Registrace odstartovala 16. listopadu 2009, a otevřela tak cestu k novým doménám, které budou moci využívat například přehlásky nebo háčky a čárky, což znamená, že u nás by mohla časem vzniknout například top-level doména .čr, která by existovala vedle aktuální domény .cz.

Paralelně s novými národními doménami bylo na konci roku rozhodnuto také o implementaci IDN v rámci evropské domény .eu [6]. Fyzické i právnické osoby, které jsou rezidenty Evropské unie, si tedy mohou již od 10. prosince 2009 registrovat domény obsahující například cyrilici nebo řeckou abecedu. Předpokládám, že zájem o IDN bude – přeci jen, Evropská unie má 27 členských států a 23 úředních jazyků.

Pochopitelně i v souvislosti s IDN existuje celá řada pravidel a omezení (například co se týče délky názvu domény nebo míchání znaků z různých abeced), ale jinak je registrace poměrně volná. Neexistuje dokonce ani žádná „Sunrise perioda“, která by dávala přednost majitelům současných latinkových domén (tedy že by si např. majitel stránek ctenar.eu mohl přednostně zaregistrovat doménu čtenář.eu). Mimochodem, podrobnější informace o IDN v .eu můžete najít například na webových stránkách sdružení EURid [21], které evropskou doménu spravuje.

Závěrem

Přiznám se, že osobně jsem k IDN poměrně skeptický. Zdá se mi, že se drobné výhody, které přináší (tedy příjemnější psaní pro uživatele z neanglicky mluvících zemí a větší pestrost názvů domén) se příliš nevyplatí ve srovnání s celou řadou nevýhod a problémů (chaos, nekompatibilita, překlepy, doménové spekulace, různé podvody na uživatele).

Pokud by IDN fungovalo jen jako alternativa, a každý by měl i „univerzální“ adresu v latince (například čivava.eu / civava.eu či geschäft.info / geshaft.info), mělo by to podle mého názoru mnohem větší smysl. Na takové stránky by mohli přistupovat lidé píšící jak svým jazykem, tak i návštěvníci ze zahraničí, a navíc by odpadla i většina zmiňovaných rizik, které plynou z téměř nekontrolované registrace stylem „kdo dřív přijde, ten má doménu.“

Vize ředitele ICANN [4] Roda Beckstroma sice zní: „Jeden svět, jeden internet“, ale já se trochu obávám, že rozmach IDN může v konečném důsledku způsobit pravý opak: tedy určité rozdělení zatím jednotného internetu na několik různých (a vzájemně jen těžko přístupných) jazykových oblastí. Je jasné, že pro každého není přirozené používat pouze latinku, ale domnívám se, že nějaké jednotné standardy jsou důležité – podobně jako je tomu např. u dopravních značek či psaní PSČ arabskými číslicemi (nikoliv římsky [I, V, X] či hindsky [१, ५, ७]).

IDN domén zatím není příliš mnoho, a nemusíme tedy ani malovat onoho pomyslného čerta na zeď - je ale dobré uvědomit si možná rizika a být na ně připraveni. Nicméně teprve čas a dlouhodobé zkušenosti nám ukáží, jak s tímto novým konceptem dokáže internet a jeho uživatelé pracovat. Doufejme, že ku prospěchu nás všech.