Big Brother Awards 2012
Ve středu 16. ledna 2013 byly v pražském kině Atlas vyhlášeny tzv. Ceny Velkého Bratra neboli Big Brother Awards za rok 2012. Celkem bylo uděleno sedm "anticen" pro osoby, projekty či instituce, které podle sedmičlenné poroty nejvíce ohrozily naše soukromí. Uděleno bylo také jedno ocenění za ochranu soukromí.
Jak se uvádí na webových stránkách projektu [4], soutěž Big Brother Awards se hlásí k odkazu slavné knihy George Orwella 1984 a poprvé proběhla ve Velké Británii v roce 1998. V současnosti se koná ve více než desítce evropských zemí a má za cíl upozornit na rizika, která ohrožují soukromí občanů. V České republice byla soutěž poprvé uspořádána v roce 2005. Hlavním organizátorem soutěže bylo jako obvykle sdružení Iuridicum Remedium [5].
Výsledky v jednotlivých kategoriích
V kategorii "Dlouhodobý slídil" zvítězila Praha 13 za dlouhodobou snahu o osazení svého území co největším počtem bezpečnostních kamer. Zastupitelstvo Prahy 13 [6] v prosinci 2011 schválilo druhou fázi projektu [7] "Bezpečná Praha 13", která zvýšila počet bezpečnostních kamer v městské části na více než 500. Kritici ale upozorňují, že je projekt předražený a že chybí vstupní analýza či podrobná analýza bezpečnostní situace, neboť samotný počet kamer nemusí automaticky znamenat snížení kriminality. Cena byla udělena starostovi městské části Praha 13 Davidu Vodrážkovi.
V kategorii "Úřední slídil" zvítězilo Ministerstvo práce a sociálních věcí [8] za projekt sKarty, které si musejí povinně zařídit všichni příjemci sociálních dávek či podpory v nezaměstnanosti, a které jsou cílem kritiky [9] již od svého vzniku. Největším problémem je ale určitá "privatizace sociální podpory", protože sKarty [10] má na starosti soukromá banka Česká spořitelna, která tak získá statisíce "povinných" uživatelů a bude mít i databázi všech osob, které pobírají nějaké dávky či podporu. Cena byla udělena ministryni MPSV Ludmile Müllerové, ačkoliv projekt prosadil její předchůdce ministr Jaromír Drábek.
V kategorii "Firemní slídil" zvítězil Microsoft za kontroverzní patent (Content Distribution Regulation by Viewing User [11]) na technologii, která by měla umožnit sledovat diváky u televize [12], např. prostřednictvím zařízení Kinect či kamery v TV. Systém by si v rámci DRM mohl např. hlídat, kolik lidí se na film dívá – a kdyby jich bylo v pokoji víc, než by umožňovala licence, přehrávání by se přerušilo. Nabízí se také využití pro marketing (např. kdo se dívá na jaké reklamy), či statistiky sledovanosti pořadů v průběhu dne. Cena byla udělena generálnímu řediteli Microsoft ČR [13] Romanu Cabálkovi.
V kategorii "Nebezpečná nová technologie" zvítězila česká zimní střediska využívající lyžařské turnikety ke sledování lyžařů. V rámci snahy o zamezení půjčování či přeprodávání permanentek a skipasů mezi zákazníky přistoupili někteří provozovatelé lyžařských areálů k zavedení nového kontrolního systému, který uživatele vyfotografuje a při dalším použití ověří – buď automaticky, nebo pracovníkem areálu. Nebezpečí vidí IuRe zejména ve shromažďování osobních údajů a v nedostatečném informování lyžařů. Cena byla udělena prezidentu Asociace lanové dopravy [14] Jakubovi Juračkovi.
V kategorii "Výrok Velkého Bratra" zvítězil Zdeněk Ondráček bývalý vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR. Udělení anticeny si vysloužil za svůj článek v deníku Česká pozice "Zpátky do pravěku, aneb dobrodružství kriminalistiky s DNA a Nečasem [15]", kde hovořil o chystané právní úpravě odebírání vzorků DNA a výhodách této technologie pro objasňování kriminálních případů. Zdůvodnění ze strany IuRe bylo ale v tomto případě jen velmi povrchní a nejasné, a operovalo jen s údajnou subjektivitou autora a neurčitou možností zneužití (což lze samozřejmě vztáhnout na všechno).
V kategorii "Právní norma Velkého Bratra" zvítězila Evropská Unie za legislativní aktivity, které by měly vést k zavedení systému eCall. Ten by měl být jakousi černou skříňkou v osobních automobilech sloužící k automatickému přivolání pomoci v případě nehody [16]. Stejně jako se při havárii např. aktivují air-bagy, eCall by automobil lokalizoval pomocí GPS a kontaktoval linku 112. Systém by měl být od roku 2015 montován do všech vozů v EU. Důvody k udělení anticeny jsou ale opět dosti zvláštní a spočívají v obavách z "možných využití k jiným účelům". Cena byla udělena vedoucímu zastoupení Evropské komise v ČR [17] Janu Michalovi.
V kategorii "Slídil mezi národy" zvítězila Ruská federace za údajné plány na monitorování a ovlivňování obsahu sociálních sítí a cenzuru Internetu. Kritika se opírá o převážně tajné programy [18] zaměřené na sledování internetových center a sociálních sítí a vypracování metod "skrytého řízení" Internetu. Kritizována je také snaha ruských úřadů o implementaci "black-listů" (černých listin), primárně z důvodu boje proti dětské pornografii, ale podle kritiků je to cesta k cenzuře a filtrování "politicky nevhodných" informací. Cena byla udělena velvyslanci Ruské federace Sergeji Kiseljovovi.
Všechny výše uvedené anticeny byly z pochopitelných důvodů uděleny v nepřítomnosti. Jedinou výjimkou byla kategorie "Úřední slídil", kde si cenu místo ministryně Müllerové přišel převzít náměstek generálního ředitele Úřadu práce Martin Žárský.
Jedinou pozitivní cenu celého ročníku, tzv. "Cenu za ochranu soukromí" získal nezávislý konzultant a publicista Jiří Peterka za svoji dlouholetou přednáškovou a publikační činnost věnovanou tématům, jako regulace či cenzura Internetu [19], datové schránky [20], základní registry [21] či regulace v telekomunikacích [22]. Jiří Peterka je pravidelným autorem serveru Lupa [23], autorem projektu Muzeum Internetu [24], vede kurzy elektronického podpisu [25] a na stránkách earchiv.cz [26] je k dispozici archiv jeho článků a přednášek.
Závěr & otázky objektivity
Co se týče výsledků (nejen) letošního 8. ročníku Big Brother Awards, stejně jako každý rok platí, že se jedná o zajímavou soutěž, která může veřejnost upozornit na potenciálně nebezpečné nebo netransparentní projekty, plány, názory či technologie. Současně je ale velmi obtížné dělat z těchto výsledků nějaké závěry. Samotná soutěž je totiž bohužel stále poněkud nevyvážená a neobjektivní.
Je velmi důležité upozornit na neprůhledný a možná zbytečně megalomanský projekt za sto milionů, jako v případě Prahy 13, nebo právem protestovat proti "outsourcování" systému sociálních dávek u soukromé banky. Na druhou stranu ale není úplně správné hledat chyby a rizika takřka za každou cenu, jako v případě lyžařských turniketů, DNA profilování u pachatelů trestných činů nebo v případě velmi zajímavého projektu eCall, který by dle odhadů mohl ročně zachránit až dva a půl tisíce lidí.
Výhrady mám také ke zbytečné zaujatosti buď poroty nebo autorů tiskových materiálů, kde se například místo slova "sledování" takřka výhradně používá "šmírování". Odůvodnění výsledků jednotlivých kategorií pak působí skoro až samoúčelně; jako by každá věta (včetně pouhých domněnek) byla automatickou presumpcí viny. Myslím, že by bylo vhodné tento přístup organizátorů do příštího ročníku zvážit, zejména pokud si mají Ceny Velkého Bratra zachovat nějakou výpovědní hodnotu a alespoň iluzi objektivity.