Humboldtova univerzita je nejstarší berlínskou univerzitou. Byla založena již v roce 1810 (pod prozaickým názvem Berlínská univerzita), přičemž o dvacet let později zde začala vznikat univerzitní knihovna. Humboldtova univerzita byla během své existence umístěna v mnoha budovách. V tomto příspěvku se zaměříme na tu poslední, kde knihovna sídlí od roku 2009.

Knihovnu na univerzitě najdete pod názvem Jacob-und-Wilhelm-Grimm-Zentrum [4]. Jak pravila při prohlídce paní Katharina Tollkühnová, v budově už není pouze knihovna, a proto ve svém názvu nese slovo „centrum“ a nikoliv „knihovna“. Při příchodu k sídlu Centra si nejprve asi všimnete náspu železniční trati příměstských vlaků, a pokud se na budovu nepodíváte z odstupu, nejspíš vám nijak zajímavá nepřijde. Klasický kvádr však nepodceňujte a vstupte dovnitř. Kromě toho, že budova dobře zapadá mezi ostatní domy, vás určitě zaujme symetrie stavebních prvků. Styl její venkovní fasády odráží i rozlehlé atrium studoven. Velká okna členěná sloupy propouští dovnitř světlo. Okna vnitřní haly mají i další funkci, ale o tom až později.

[5] [6]

Jakob-und-Wilhelm-Grimm-Zentrum - Centrální knihovna Humboldtovy univerzity v Berlíně

V budově najdete centrální univerzitní knihovnu, ale také soukromou knihovnu bratří Grimmů a vědeckou studovnu pro studium starých a vzácných tisků. A teď pár čísel. Knihovna má 1,5 milionu jednotek přístupných ve volném výběru (byť v regálech je místo na další půlmilion). Návštěvníci mají k dispozici přes 1.000 studijních míst v nejrůznějších podobách (od klasické studovny po uzavřený studijní kabinet pro jednoho studenta či skupinové studovny např. pro třídu). Otevřeno má od osmi do půlnoci během pracovního týdne a od deseti do šesti o víkendu.

Po vstupu do budovy se ocitnete ve velké hale, kde jsou umístěny šatny pro odložení oděvů, kavárna a stolky se židlemi. Jsou zde také pohovkové čtverce a počítače s přístupem na internet. Toto je také jediné místo knihovny, kde lze bez omezení jíst a pít. Návštěvníci knihovny zde najdou také „self-checky“ na vracení knih. Fungují na principu technologie RFID a po vstupu dále do uzavřených prostor knihovny je možné prosklenými okny vidět, jak knihy putují po posuvných pásech do připravených vozíků podle toho, do kterého patra míří.

[7] [8]

Vlevo: prostorná vstupní hala, vpravo: interiér jedné ze studoven

Největším prostorem je hala studoven, která prochází téměř všemi patry, a jednotlivé části jsou terasovitě umístěny nad sebou. Pokud máte při studiu rádi vzdušnost, tato velká otevřená studovna se vám bude líbit. Vstupy jsou z jednotlivých pater, a protože i stěny jsou prosklené (jak bylo výše zmíněno, jsou tvořeny okny a sloupy), není třeba do studovny vstoupit, pokud jen hledáte místo. Vše je vidět z chodby a návštěvník knihovny se skrze sklo podívá, jestli je v dané studovně volno. Jestliže vás naopak otevřený prostor ke studiu nemotivuje, vyberete si některé ze studijních míst, které je umístěno ve studovnách s klasickým stropem. Ani ve velké „halové“ studovně však není ruch. Obložení stěn totiž pohlcuje hluk.

[9] [10] [11]

Centrální čítárna v srdci budovy má kapacitu 252 čtenářů

Architekt Max Dudler při své tvorbě pamatoval i na samotáře, kteří vyžadují absolutní klid. Ti najdou v budově 51 studijních kabinetů, které mohou využívat jednotlivci. Je o ně velký zájem, a proto je lze předem rezervovat. I tyto kabinety však mají prosklené dveře, takže je vidět, jak se uvnitř pilně studuje. Zajímavostí je prostor pro rodiče s dětmi. V centru vznikl vlastně náhodou. Jedna z místností neměla předem určenou roli, a tak zde vybudovali malý dětský koutek, příruční dětskou knihovnu a přidali hračky. Chytrý způsob, jak využít prostor pro rodiče, kteří chtějí studovat. Dovedou se v řádění dětí soustředit?

Na své si přijdou i skupiny studentů, kteří připravují nějaký projekt a potřebují se hlasitě bavit. Pro ně je připraveno 8 skupinových studoven. V ostatních studovnách jsou nalepeny piktogramy s přeškrtnutými rty, protože je v nich vyžadováno ticho. Ve studovně starých tisků jdou ještě dále: u vchodu je umístěn vozík, na kterém je spousta uzavřených lahví s vodou. K vzácným tiskům totiž nesmí tekutina ani v uzavíratelném obalu.

[12] [13] [14]

Knihovna nabízí i specializované studovny - například studovnu starých tisků (vpravo)

Jednotlivé studovny jsou „pouze“ stoly s lampičkou a očkem pro zámek notebooku. Samotné knihy jsou umístěny v regálech vedle studoven, takže hledání literatury neruší již studující. Studijní místa pamatují i na ty, kteří stráví v budově celý den a chtějí si odskočit na oběd. Na stole lze nechat literatury a pomocí zámku notebook připevnit ke stolu. Na „pauza kartě“ nastavit čas, kdy odchází na oběd či se projít. Každý má čas právě hodinu na to, aby se provětral, a studijní místo má takto rezervováno. Knihovnou prochází služba, která v případě zaplnění studoven karty kontroluje, aby „propadlá“ místa případně uvolnila jiným návštěvníkům.

[15] [16]

Knihy jsou dostupné i na chodbách. Jakob-und-Wilhelm-Grimm-Zentrum je největší německá knihovna typu "open shelf".