Letošní ročník celosvětové propagační akce Open Access Week byl pojat vskutku v apelujícím duchu obráceným přímo na cílovou skupinu vědců, akademiků, studentů. Formu propagace určilo zastřešující heslo „Set the Default to Open Access“ a jeho český ekvivalent Přepni se na open access!Změnit zavedené postupy a smýšlení lidí je tvrdý oříšek, jehož rozlousknutí stojí nemalé úsilí. Pracovníci zapojení do propagace otevřeného přístupu se opětovně přesvědčují o známé pravdě, že povolání knihovníka vyžaduje mnohostrannost a nadstandardní schopnost poradit si s rozmanitými výzvami. A nadšení knihovníků pro řešení rozličných úkolů lze připodobnit slovy Jirotkova Saturnina „vždycky jsem toužil dostávat úkoly poněkud neobvyklého rázu“.

Pracovníci knihoven si jsou dobře vědomi potenciálu otevřeného přístupu, a hledají cesty, jak pro něj nadchnout další zainteresované strany, jejichž předmětem zájmu je vědecký výzkum, pedagogická činnosti, management a financování výzkumu. Během dvou předchozích let vykrystalizovala obsahová i formální stránka Open Access Week. A obzvláště letos vyniklo, že knihovníci se již nemuseli seznamovat s podstatou open access a mohli se více soustředit na vizuální podobu propagace. Kreativita a otevřená mysl knihovníků byla opravdu úctyhodná a zaslouží si, aby byla blíže představena prostřednictvím této zprávy.

Otevřená mysl v kostce

Velkého úspěchu dosáhl 2. ročník semináře Open Access, aneb Open Your Mind [4], pořádaný Národní technickou knihovnou [5] (NTK) ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Seminář zasazený do týdne otevřeného přístupu se stal reprezentativní akcí celorepublikového rázu. Program poskytl souhrnný přehled potenciálu otevřeného přístupu. (Prosazování otevřeného přístupu v program Horizont Evropské komise (Daniel Spichtinger, EK), změna financování vědeckých časopisů – koncept SCOAP3 [6] v úvodní příspěvku Ing. Martina Svobody, ředitele Národní technické knihovny; význam institucionální podpory otevřeného přístupu (Radka Syrová, DiS., BBus., KJP FF UK; autorsko-právní aspekty otevřeného přístupu (Bc. Jiří Marek, MU); volná dostupnost vědeckých dat (Tereza Simandlová, NTK); altmetrics – nové možnosti hodnocení vědeckého impaktu (Mgr. Jakub Szarzec, NTK). Seminář navštívil velký počet zájemců a byl dostupný také v přímém online přenosu, čehož využily některé knihovny při propagaci otevřeného přístupu ve svých institucích.

Seminář v NTK byl doprovázen nápaditou vizuálně-interaktivní instalací, nazvanou Open Access Cube (viz obrázek 1). Oranžová kostka byla instalována ve hlavním vestibulu budovy NTK, kde poutala pozornost všech příchozích návštěvníků. Dovnitř kostky bylo možné vstoupit otvorem v podobě klíčové dírky upomínající, že klíč k vědeckým publikacím držíme v rukou všichni, jen musíme najít správné dveře, k nimž klíč patří. Uvnitř kostky se promítaly na obrazovce krátké videozáznamy s otázkami pro návštěvníky, kteří se tak mohli zamyslet nad principy otevřeného přístupu a na vnitřní stranu kostky mohli vyjádřit své názory a odpovědět na otázky.

[7]

Open Access Cube v NTK

Agentka Doris ve službách open access

Marketingovou strategii atraktivního obalu dobře prodávajícího výrobek využili na Západočeské univerzitě v Plzni. Papírová figurína Doris v oranžovém tričku zcela jistě vzbuzovala patřičnou pozornost a pomohla v propagaci myšlenek otevřeného přístupu. V apartní taštičce skrývala propagační materiály – letáčky se základními informace o otevřeném přístupu a pozvánky na semináře pro doktorandy pořádané v rámci Open Access Week.

[8]

Figurína agentky Doris (ZČU)

Slavný vědec by byl ještě slavnější

Ústav vědecko-pedagogických informací a služeb Mendelovy univerzity v Brně se k propagaci otevřeného přístupu v rámci Open Access Week připojil letos poprvé. Propagátoři vtipně vsadili v informační kampani na jméno nejpříhodnější – na Gregora Mendela. Dalším stavebním kamenem obrazové podoby propagace byla výstava v univerzitní galerii Hrášek, kterou tvořilo deset informačních panelů se základními informacemi o principech otevřeného přístupu. V kampani nechyběla ani přednáška a článek v univerzitním časopise. Do propagace byli zapojeni čtyři pracovníci a jeden z nich, Mgr. Lukáš Plch, hodnotí první účast na Open Access Week slovy: „Je pozitivní, že nás příprava OAW 2012 bavila a já osobně jsem měl, i přes hubenou účast na semináři, z toho celkově příjemný pocit. Tak doufám, že příští rok bude ještě lepší.“

[9]

Propagační plakát na Mendelově univerzitě v Brně

Otevřeme vědu – slogan Knihovny akademie věd ČR

Knihovna akademie věd ČR (KNAV) se zapojuje do propagace otevřeného přístupu již tradičně a ve velkolepém stylu. Knihovna měla jako první v ČR připravenou ucelenou kampaň, zahrnující informace na webových stránkách a Facebooku, přednášky, propagační materiály aj. Prezentace, graficky inspirovaná pop-artovým dílem Andyho Warhola, čerpala z celoročních aktivit spojených s budováním Repozitáře publikační činnosti Akademie věd ČR a správou dotačního fondu na zaplacení publikačních poplatků v otevřených časopisech. Heslem „let’s open the science“ KNAV rozšiřuje pole svého zájmu od propagace zaměřené čistě na otevřený přístup k propagaci otevřenosti jako obecněji platného principu v oblasti vědy.

[10]

Propagační banner s mottem "Let's open the Science" (KNAV)

Zacíleno na studenty

Při propagaci otevřeného přístupu je dobré nezapomínat na cílovou skupinu studentů. Energie věnovaná práci s nimi přinese své ovoce někdy v budoucnu, až se někteří z nich stanou autory vědeckých článků, avšak má své opodstatnění v tom, že začínající autor, obeznámený s možnostmi otevřeného přístupu, bude s větší otevřeností přijímat nové postupu ve vědeckém publikování. Akademická knihovna Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích patří mezi letošní nováčky v propagaci otevřeného přístupu v rámci Open Access Week a vybrala si za cíl oslovit právě své uživatele z řad studentů. Jako aktivizační prvek, vtahující studenty do kampaně, fungovala orientační hra bookcaching. Schránka v podobě knihy obsahovala propagační placky s logem open access.

[11]

Schránka s pokladem ze hry Bookcaching (JUČB)

Vysoká škola ekonomická v Praze – další český signatář Berlínské deklarace

Ze zkušeností Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR víme, že se principy otevřeného přístupu o něco snadněji uvádějí do praxe, pokud je myšlenkám otevřeného přístupu nakloněno vedení instituce. Avšak samotné přihlášení k principům otevřeného přístupu v podobě podpisu Berlínské deklarace je spíše prvním symbolickým krokem, kterému předchází mnoho mravenčí práce a po němž mnoho práce následuje, než cílovým stavem. Vysoká škola ekonomická v Praze se během letošního Open Access Week stala šestým českým signatářem Berlínské deklarace, a přihlásila se tak k nelehkému úkolu, neboť po podpisu deklarace by mělo následovat vybudování institucionálního repozitáře.

Oslovení autorů dopisem děkovným a vyzývajícím

Na Technické univerzitě v Liberci získaly velkou odezvu dopisy poslané autorům, kteří publikovali v  roce 2012. Knihovna si připravila seznam autorů k oslovení podle údajů z portálů ScienceDirect a SpringerLink. Zaslané dopisy měli funkci děkovnou v případě, že článek byl vydán v režimu otevřeného přístupu, nebo vyzývající v případě, že plný text nebyl volně dostupný. Touto akcí se podařilo zviditelnit práci knihovny a upoutat potřebnou pozornost na teprve plánovaný institucionální repozitář.

Open access v rukou ostřílených matadorů

Open Access Week na Masarykově univerzitě, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzitě Pardubice a VŠB – Technické univerzitě Ostrava probíhal v souladu s aktivitami spojenými s podporou otevřeného přístupu, s budováním institucionálního repozitáře, kterým se tamější univerzitní knihovny věnují dlouhodobě a usilovně. Během let se problematika otevřeného přístupu začala přirozeně potkávat s problematikou vědeckého publikování a agendou vykazování výsledků výzkumu a vývoje a toto směřování ovlivňuje i formu propagace během Open Access Week.

Na Masarykově univerzitě (MU) proběhly tradičně přednášky o otevřeném přístupu. Jedna celouniverzitní hodnotila roční zkušenosti s provozem univerzitního repozitáře. Na MU se dostávají do fáze, kdy samotná osvěta již nestačí a je potřeba postoupit do etapy vyjednávací. Na MU je aktuální výzvou uspořádání hlubší diskuze, jejímž výsledkem by mělo být posílení právního rámce provozu repozitáře a upřesnění náležité směrnice ukládající zaměstnancům povinnost uložit do repozitáře publikované výstupy vědecké činnosti.

Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) posílila význam repozitáře jeho zapojením do procesu vykazování výsledků výzkumu a vývoje. Podařilo se dosáhnout úpravy ve směrnici rektora univerzity, která stanovuje, že autoři mají povinnost odevzdat plné texty svých článků, resp. postprinty, do systému pro vykazování publikační činnosti. Knihovna se postará o založení záznamu publikovaného článku v repozitáři a nastaví režim zpřístupnění postprintu podle politiky vydavatele. Význam repozitáře pro zpřístupňování vydaných článků v režimu otevřeného přístupu, jak mimo jiné vyžaduje Evropská komise u projektů ze 7. rámcového programu, byl projednáván také na Knihovní a ediční radě UTB.

Podobně jako UTB také Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice (UPCE) připravila propagaci, jejíž jádro tvořila série přednášek seznamující akademické pracovníky s uzpůsobením systému na vykazování publikační činnosti pro potřeby otevřeného přístupu a se způsobem vkládání záznamů článků z Web of Science do systému OBD.

Ústřední knihovna VŠB-TUO připravila cyklus seminářů s názvem Moderní způsoby publikování a vykazování výsledků výzkumu a vývoje. Seminář podpořil prorektor pro vědu a výzkum a mezi pozvanými přednášejícím byli zástupci vydavatelských společností Emerald a Thomson Reuters. Účastníci semináře byli seznámeni s produkty společností a byly představeny požadavky, které jsou kladeny ze strany vydavatele na kvalitu publikace určené k vydání. Přednášky zástupců vydavatelů byly doplněny prezentacemi na téma otevřeného přístupu a téma vykazování výsledků výzkumu a vývoje.

Open Access Roadshow, aneb závěrečný přehled

[12]

Reklama na open access na zadní straně univerzitního časopisu (VUT)

Seriál přednášek v rámci Open Access Week, putujících po jednotlivých fakultách Vysokého učení technického v Brně, byl trefně pojmenován Open Access Roadshow. Název se hodí i na závěrečné letmé vyzdvižení všech použitých propagačních prostředků a shrnutí základních faktů.

Do propagace otevřeného přístupu v rámci Open Access Week se zapojily vysokoškolské knihovny (jmenovitě knihovny a informační střediska na ČZU, ČVUT, JU, MU, OU, TUL, UPCE, UTB, VŠB-TUO, VŠE, VUT, ZČU a letošní nováčci KJP FF UK, VŠCHT, MENDELU), Knihovna Akademie věd ČR a Národní technická knihovna.

Propagace získala svou základní ustálenou podobu a je obohacována a ozvláštněna nápaditými variacemi sloganů, hesel a grafickými nápady. Základ propagace tvoří semináře a přednášky, webové stránky s přehledem základních informací o otevřeném přístupu, články v univerzitních časopisech a knihovních bulletinech, propagační materiály tištěné i hmotné. Nezbytnou se stává komunikace prostřednictvím sociálních sítí.

Jako každým rokem samotnému akci Open Access Week předcházela přípravná schůzka, organizovaná v Univerzitní knihovně Univerzity Pardubice a podpořená Asociací knihoven vysokých škol ČR (AKVŠ). Schůzka proběhla v neformálním duchu a posloužila k výměně nápadů pro propagační kampaň. Byly domluveny aktualizace a úpravy webových stránek Open Access v ČR [13], které soustřeďují základní informace o dění během Open Access Week v ČR. Webové stránky jsou napojeny také na facebookovou stránku Open Access (OA) - CZ [14], kde letos probíhal čirý ruch a jednotliví účastníci využili tuto platformu pro vystavení obrazových upoutávek na své akce pořádané v průběhu Open Access Week.

[15]

Účastníci přípravné schůzky akce Open Access Week v září v Pardubicích

Open Access Week byl také dobrou příležitostí k šíření povědomí o politice otevřeného přístupu Evropské komise. Některé knihovny (např. ZČU, UTB, VŠB-TUO, VUT, UPCE) zaměřily propagaci otevřeného přístupu zvláště na autory, kteří publikovali výsledky z projektů podpořených 7. rámcovým programem. Na tyto snahy navázal také workshop „Začínáme s (otevřeným) institucionálním repozitáře“, uskutečněný záhy po Open Access Week na VUT v Brně a pod záštitou AKVŠ. Cílem workshopu bylo shrnout základní předpoklady a podmínky pro založení a provozování institucionálního repozitáře a byl zdůrazněn účel zapojení budovaných repozitářů do světové infrastruktury a význam dodržování pravidel projektů Driver a OpenAIRE právě pro usnadnění kooperace repozitářů v rámci celosvětové sítě. O své zkušenosti a znalosti se podělili lektoři z knihoven VŠB-TUO, UPCE, UTB, ČVUT.

Význam propagační akce Open Access Week v průběhu let roste s tím, kam se žene vývoj celého hnutí otevřeného přístupu. Letošní rok přinesl řadu zásadních událostí, které podstatným způsobem ovlivňují budoucí cesty otevřeného přístupu. Politika Evropské komise v oblasti vědeckého publikování, dlouhodobého uchovávání a otevřeného sdílení vědeckých dat, nová politika otevřeného přístupu ve Velké Británii naznačují budoucí vývoj, ale zároveň vyvolávají řadu otázek a urputných diskuzí, jakým směrem by se model otevřeného přístupu měl ubírat.

Pořád se ještě nacházíme v tranzitní době, i když od formulování principů otevřeného přístupu Budapešťskou iniciativou a Berlínskou deklarací uběhlo již deset let a význam otevřeného přístupu oproti dřívějšku nepoměrně narůstá. Rozhodující bod zlomu teprve přijde a do té doby je nesmírně důležité zvyšovat povědomí o tom, že přehozením výhybky na open access můžeme radikálně změnit fungování vědecké komunikace – nedozírně zjednodušit přístup k vědeckým informacím, zavést finančně lépe udržitelné modely ve vydavatelském průmyslu, odstranit vzrůstající trend účelového publikování kvůli hodnocení vědeckého výkonu a vrátit vědeckému publikování jeho původní smysl. Je chvályhodné, že české akademické knihovny nečekají a do prosazování otevřeného přístupu se aktivně a velmi kreativním způsobem zapojují. Patří jim za to velký dík.