Na podzim minulého roku jsme vám na stránkách časopisu Ikaros představili sociální síť Google Plus [4]. Nejnovější sociální projekt společnosti Google [5] odstartoval 28. června 2011 ve formě veřejného beta-testu (s přístupem jen na pozvánky) a od 21. září 2011 se Google+ otevřela široké veřejnosti. Google se tak pokusil nabídnout alternativu k dominujícímu Facebooku [6], který měl již v té době 800 milionů aktivních uživatelů.

Již od prvních týdnů a měsíců své existence neměl Google+ o popularitu nouzi. Díky řadě zajímavých funkcí (jako Kruhy či Hangouty, které jsme popisovali v minulém článku [4]) a díky sympatické integraci s dalšími službami (např. Gmail [7] či YouTube [8]) si nová sociální síť získala velkou pozornost uživatelů i médií. Během prvních 88 dnů se na Google+ registrovalo 50 milionů lidí a "Plusko" se tak v té době stalo nejrychleji rostoucí službou v historii.

[9]

Přibližné srovnání, za jak dlouho dosáhly jednotlivé sociální sítě hranice 50 milionů uživatelů
(zleva: Google+, MySpace, Twitter, Facebook a LinkedIn)

Rekordy a pády

Bohužel, hned v průběhu prvních týdnů se ale současně ukázalo, že rychlý nárůst uživatelů byl z velké části jen "ze zvědavosti", a navzdory dalšímu růstu počtu uživatelů se projevil výrazný pokles aktivity. Situaci nepomáhala ani společnost Google, která novou sociální síť nijak zvlášť nepodporovala, a to zejména z hlediska dalšího rozvoje. Nové funkce a opravy chyb přicházely pomalu (pokud vůbec) a celá síť ztratila podstatnou část své dosavadní dynamiky.

Uživatelé také zjistili, že navzdory mnohamilionové členské základně zůstává většina jejich přátel, známých a rodinných příslušníků stále na Facebooku, protože G+ stále chyběly některé oblíbené funkce, jako osobní zprávy, psaní na Zeď, sdílení pozvánek atd. Na Google+ tak nebylo pro mnoho lidí tak říkajíc "co dělat", což pochopitelně nijak nelákalo ani uživatele nové.

[10]

Analýza společnosti Chitika provedená v době oficiálního spuštění Google Plus ukazuje podstatný nárůst ve využití a v počtu přístupů v průběhu prvních dvou dnů, vystřídaný rychlým poklesem téměř na původní úroveň (zdroj: chitika.com [11]).

Tato nepříjemná situace bohužel trvá až do dnešní doby, a řada uživatelů i publicistů proto dala Google+ nelichotivou přezdívku "Město duchů". V březnu byla kupříkladu publikována studie společnosti comScore [12], podle které strávili uživatelé Google+ (v lednu letošního roku) na své síti v průměru 3 minuty, zatímco na Facebooku to bylo během stejného měsíce 405 minut (tj. necelých sedm hodin).

Optimistická nebyla ani květnová studie společnosti RJMetrics [13], podle které celá třetina uživatelů publikovala jen jeden jediný příspěvek (a už nikdy žádný další) a průměrná doba mezi jednotlivými příspěvky je 12 dní. Nízký je také "engagement", neboli "zapojení" – sdílené příspěvky mají mnohem nižší šanci na získání "+1", komentáře nebo dalšího sdílení, než je tomu třeba na Facebooku. Studie nicméně zkoumala pouze veřejné příspěvky a podle slov Googlu probíhá větší část sdílení interně, v rámci jednotlivých "Kruhů".

Laxní přístup Googlu a rozpačité novinky

Osobně se domnívám, že největší podíl viny za tuto nepříznivou situaci leží především (ne-li výhradně) na společnosti Google. Ta se totiž v průběhu celého prvního roku chová vůči svému "sociálnímu benjamínkovi" jako příslovečná macecha z pohádky, a namísto zvýšené péče (o službu i uživatele) celou síť v podstatě ignorovala. Vývoj nových funkcí samozřejmě probíhal i nadále, ale byl bohužel velmi pomalý.

První mobilní klient pro Google+ se objevil v polovině července minulého roku, což sice nebylo úplně ideální (mohl být dostupný hned od začátku), ale dalo se to pochopit. Horší už to ale bylo s následujícími updaty; první větší změna grafiky a uživatelského prostředí přišla až v květnu 2012 a rovnou si vysloužila kritiku za přehnaný důraz na obrázky a fotografie, zatímco čitelnost a použitelnost ustoupila do pozadí. Zcela nepochopitelné pak bylo i čekání na aplikaci pro tablety, která dorazila až v červnu 2012, tedy přesně rok po představení G+.

[14]

První verze mobilní aplikace pro Google Plus – zde ve verzi pro Apple iPhone (zdroj: lifehacker.com [15]).

Jen pro zajímavost – nová (květnová) verze mobilní aplikace obsahovala poměrně nepříjemnou chybu, kdy se u článků nezobrazovaly komentáře uživatelů s některými českými znaky ve jméně. Je pochopitelné, že zrovna český trh není pro Google příliš vysoko na žebříčku priorit, ale i tak bylo zhruba dvouměsíční čekání na opravu velmi nepříjemné (viz příklad diskuse-nediskuse [16]).

V dubnu 2012 proběhla také změna designu Google+ pro počítače (tj. v prostředí browserů). Opět se jednalo o krok správným i špatným směrem zároveň a změna si vysloužila stejné množství pochvaly jako kritiky. Ovládací prvky byly přesunuty do přehledné levé části, ale celý layout působí mimořádně nevyužitým dojmem. Zatímco na malých obrazovkách notebooků je všechno v pořádku, ve vyšším rozlišení klasických počítačů vypadá Google Plus bez nadsázky jako úzká nudle. Většina plochy obrazovky je prázdná, bílá a nevyužitá, což je ze strany Googlu nepochopitelný a poměrně kontraproduktivní krok.

[17]

Aktuální screenshot celé plochy FullHD monitoru – v samotném okně s Google+ dominuje bílá a světle šedá barva. Odhlédneme-li od chatu a několika ovládacích prvků, samotný obsahový "stream" zabírá jen pouhých 25%.

Stejně pomalé byly i novinky v oblasti nových funkcí. Uživatelé museli čekat několik dlouhých měsíců na možnost založení "Stránek" pro firmy či značky (zpřístupněno v listopadu 2011), a podpora pro "Události" přišla dokonce až letošní rok v červnu. Opět se jedná o poměrně základní funkce známé z Facebooku a pochopitelně i vyžadované uživateli. Firemní profily jsou důležité pro vstup komerčních partnerů a pozvánky na akce a události jsou zase důležité pro větší zapojení jednotlivých uživatelů.

[18]

Statistiky společnosti Dreamgrow ukazují, jak se spuštění firemních profilů významně projevilo na celkové návštěvnosti, resp. využívanosti sítě Google+ (zdroj: dreamgrow.com [19]).

[20]

Průběžná analýza společnosti Chitika potvrzuje, že aktivita uživatelů i přes úvodní zakolísání stoupala, a v celém sledovaném období (září až listopad 2011) docházelo k pozvolnému upevňování místní komunity (zdroj: chitika.com [21]).

Absence API

Z hlediska uživatelů a především z hlediska integrace jiných služeb je velmi nepříjemná také nepochopitelná absence API. Zkratka API znamená Application Programming Interface a jednoduše řečeno označuje určité "rozhraní" umožňující jednoduché propojení různých služeb a nástrojů. Díky API je například možné přihlašovat se na různé weby s pomocí profilu na Facebooku, přispívat na Twitter z celé řady různých programů a aplikací, nebo například jedním kliknutím sdílet např. fotografie z Instagramu na Facebook, Twitter nebo Flickr.

Protože ale API pro Google Plus zatím k dispozici není, v podstatě žádná služba ani aplikace zatím s touto sítí nedokáže pracovat ani na ni nic sdílet (vše se musí vkládat manuálně). A vzhledem k tomu, že sociální sítě se už z principu primárně kolem sdílení obsahu "točí", jedná se o další podstatnou nevýhodu (a pomyslný "klacek pod nohy") jinak docela zajímavého "Pluska".

[22]

Jeden z mnoha internetových memů parodujících Google+ a jeho "vylidněnou" povahu (zdroj: epicfails.net [23])

Velké plány

Google se samozřejmě nevzdává a podle všeho má se svou sociální sítí i nadále velké plány. Současný důraz na pracovní komunikaci, vytváření událostí a time-management naznačuje, že se Google+ zaměřuje především na firmy a profesionály. Pozvánky na akce se rovnou synchronizují s Google kalendářem [24] a videokonference (Hangouty) je možné spouštět přímo z prostředí Gmailu a dokonce i streamovat přes YouTube (pro neomezený počet diváků).

Google navíc již na podzim minulého roku oznámil, že k 1. lednu 2013 bude zrušena služba igoogle.com [25], což je plně nastavitelná domovská stránka, kam si uživatelé mohou přidat novinky ze zpravodajství, předpověď počasí, RSS čtečky, kurzy měny, vývoj akcií, e-maily atd. Zrušení oblíbené domovské stránky zní samo o sobě absurdně a bez valného smyslu, a je tedy možné, že se Google dříve či později pokusí tyto funkce a widgety integrovat právě do prostředí Google+. Pokud by tato konverze proběhla bez problémů a s důrazem na přístupnost, použitelnost a customizaci, pozici Google+ by to nepochybně velmi výrazně posílilo.

Skutečnost je každopádně taková, že navzdory všem vtipům o vylidněnosti [26] či zprávám o klinické smrti [27] je Google Plus i nadále slušnou sociální sítí s obrovským potenciálem. Je třeba si totiž v první řadě uvědomit, že Google Plus je stále nováčkem, a ačkoliv je oficiálně v provozu jen necelý rok, podařilo se mu získat 150 milionů aktivních uživatelů (250 milionů celkem registrovaných). Na 950 milionů uživatelů Facebooku, to sice zatím nestačí, ale i tak má G+ co nabídnout, a do budoucna jeho vliv a význam nepochybně poroste.