Michal Černý z Masarykovy univerzity v Brně hovořil o tom, že se dnes informace stávají zbožím a mají samozřejmě svoji cenu. Zatímco my spíše řešíme, jak se k nim nejlépe dostat, jak je zindexovat, nabídnout a pod., informace jsou z druhé strany ale primárním statkem, nahrazují polnosti a jiné nemovitosti.

Vzniká proto nový druh pracovních pozic - informační analytik - a dochází k rozvoji informačního a znalostního managementu. Mít informace a umět je zpracovat je dnes základem eknomického úspěchu společnosti, dostupnost informací určuje nejen ekonomické výkony, ale také rozvoj vědy, demokracie, svobody apod. Tato dostupnost ale současně může být i omezována.

Legislativní omezení je založeno na tom, že informace se dá převést na hodnotu peněz a ta se již dá přesně definovat a chránit, např. při boji se softwarovou kriminalitou. Od ochrany skutečně důležitých informací jsme se ale dostali do situace, kdy chráníme prakticky všechno a za všech okolností. Dochází již sice k debatám, že se bude muset autorské právo změnit, zatím ale nepanuje shoda ani náznak shody o tom, jak konkrétně.

V současné době dochází také ke snahám legislativní ochranu posílit a objevují se proto hojně diskutované dohody typu SOPA, PIPA či ACTA. Ty zatím sice nebyly schváleny, ale jednání probíhají dále. I bez aplikace těchto nebo podobných dohod ale není a nebude možné zveřejňovat všechno a vždy.

Technologické omezení pracuje s informacemi jako informatickým problémem. Sem patří např. způsoby publikování (HTML 5 nebo zavržený sémantický web), dolování dat (data mining) nebo dialogové systémy. Patří sem i ne zcela známý pojem sémantického desktopu. Všechno toto přináší problémy s bezpečností, ověřováním informací, s hlubokým webem a jeho zašifrováním či formátem, selektivní redukcí dat atd.

Nepominutelným omezením je a měla by být ochrana soukromí. V současné době se ho bohužel sami vzdáváme zveřejňováním svých soukromých dat na sociálních sítích nebo používáním různých slevových karet jednotlivých obchodníků, a mnohokrát ani nepřemýšlíme nad tím, jak by jich mohlo být zneužito.

Moderní technologie mění samotný koncept soukromí. Historické zkušeností nás učí, že ztráta soukromí se může rovnat ztrátě svobody, jsme vydání všanc všem, kteří se do našeho soukromí dostanou. Dnešním důsledkem ztráty soukromí je nebo může být cílená reklama, krádeže identit, pokročilá personalistika (zjistí o nás všechno, aniž bychom sami něco řekli) atd.

(vk)