V úterý 6. prosince 2011 proběhl v prostorách Národní technické knihovny v Praze seminář s názvem "E-knihy - současný stav a možné směry vývoje". Jak již název napovídá, cílem semináře bylo zhodnotit současný stav elektronických knih u nás a přiblížit návštěvníkům (převážně zástupcům knihoven) aktuální zkušenosti a trendy.

[4]

Národní technická knihovna v Praze

Jako první se svým příspěvkem vystoupila Radka Římanová z NTK. Hned v úvodu upozornila, že se dočasné zpřístupnění obsahu může stát doménou komerční sféry a knihovny mohou z tohoto pomyslného trhu zcela vypadnout. Kupříkladu z hlediska Národní technické knihovny je zatím mnohem důležitější ochranná digitalizace než samotné zpřístupnění digitálních dokumentů. Praxe totiž ukazuje, že např. papírová skripta se půjčují doslova až do roztrhání, zatímco o e-publikace zatím není větší zájem.

Vzhledem k tomu, že jednání s jednotlivými vydavateli a nakladateli jsou často zdlouhavá a obtížná, ze strany knihoven je silná snaha získat agregátora, který by za ně vyjednal podmínky u jednotlivých nakladatelů, a zařídil všechny potřebné smlouvy a licence. Je ale otázkou, kdy bude tento plán realizovaný v praxi. NTK zde nicméně podniká alespoň první kroky – jednak probíhá jednání s možnými agregátory a aktuálně bylo v NTK pořízeno šest tabletů Kindle Fire, které by měly fungovat jako přístupový bod k multimediálnímu obsahu.

[5]

Radka Římanová vítá účastníky semináře a hovoří o plánech NTK

S praktickými zkušenostmi s celou řadou multimediálních zařízení následně vystoupila Radka Syrová z knihovny Jana Palacha (FF UK v Praze). V KJP se totiž před časem rozhodli pořídit hned několik různých přístrojů s ohledem na podporované formáty, možnost připojení přes WiFi a v neposlední řadě i s přihlédnutím k cenové dostupnosti. Knihovna tak pořídila čtečky NOOK Simple Touch, iRiver Cover Story EB05, PocketBook PRO 602, PocketBook PRO 902, Jinke Hanlin V3 a Kindle 3 3G, a také tablety Samsung Galaxy Tab a BlackBerry Playbook.

Co se týče zpřístupnění uživatelům, zapůjčení jednotlivých přístrojů je ošetřené smlouvou a je bez zálohy. Výpůjční doba pro studenty prezenčního studia, interní doktorandy a zaměstnance FF UK je dva týdny. Knihovna pochopitelně řeší i otázku obsahu. Mezi současné zdroje e-knih patří především digitální publikace z katalogu, zdroje z portálu pez.cuni.cz [6] (Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy) a nechybí ani klasická volná díla. Výpůjčky probíhají přes platformu Adobe Digital Edition.

O další poznatky z praxe, tentokrát z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, se podělila Irena Sovadinová, která se podobně jako Radka Římanová domnívá, že knihovny pravděpodobně komerční sféře konkurovat nedokáží. Hlavním důvodem jsou především finance; komerční firmy si mohou dovolit nákladné investice a následně své produkty prodávat; knihovny se ale musí naopak potýkat s velmi omezenými rozpočty, které obvykle stačí sotva na zajištění základního provozu.

Přesto se knihovny snaží; např. v rámci UTB proběhlo v nedávné době podrobné testování elektronických služeb na různých platformách (Apple iPad, čtečka Kindle, smartphony s Androidem) a některá zařízení jsou v současné době prezenčně půjčována společně s e-časopisy a přístupem k elektronickým informačním zdrojům. Tablety se také využívají při informační výchově a v rámci propagace knihovnických služeb.

Tvorba vlastních e-knih je nicméně během na dlouhou trať. Již čtvrtým rokem na UTB kupříkladu probíhá projekt e-skripta, který ale i po této době stále naráží na různé překážky, často i ze strany vedení fakult. Knihovna také původně očekávala, že alespoň její uživatelé budou v technologiích a práci s e-zdroji o krok napřed - ale není tomu tak. Naopak, řada uživatelů nezná ani projekty jako Google Books či Google Scholar.

[7]

O pozorné posluchače nebyla na semináři nouze

V sérii prezentací následně pokračovala Karolína Košťálová z Národní knihovny, která se zaměřila především na výpůjčky zahraničních knih. Ostatně českých zdrojů není mnoho a v NK ČR jsou v současné době k dispozici především tituly ze sbírky ebrary: Academy Complete, která obsahuje cca 70 tisíc titulů a jejíž obsah se průběžně mění. Podporuje také funkce jako je vzdálený přístup, neomezený počet souběžně pracujících uživatelů, e-výpůjčky a dokonce i tisk a kopírování (využití v rámci "Fair Use").

E-knihy z ebrary jsou od března 2010 zařazeny také v elektronickém katalogu knihovny, přičemž jejich využití se po zapojení do katalogu podstatně zvýšilo. Pro uživatele se jedná o poměrně příjemnou platformu, protože na jejich straně vyžaduje pouze Adobe Digital Edition, případně čtečku Bluefire Reader pro uživatele Applu.

Na zkušenosti knihoven navázal Martin Lipert ze společnosti eReading.cz [8], který se zaměřil na knižní e-trh obecně. Pan Lipert je se svým projektem totiž v podstatě pionýrem v tomto novém digitálním odvětví. Portál eReading.cz odstartoval v září 2010 a teprve později následovali další hráči: PalmKnihy v listopadu 2010 a Ráj Knih v prosinci téhož roku, Euromedia v dubnu 2011 a v listopadu 2011 Kosmas. Firma eReading.cz aktuálně prodává i vlastní stejnojmennou čtečku "eReading.cz First edition".

Co se týče již zmiňovaného trhu, v první řadě je třeba mít na paměti, že trh elektronických knih má v současné době řadu úskalí. Tím hlavním je nezájem, respektive nedostatek čtenářů. Trh e-knih u nás totiž v podstatě neexistuje a netvoří ani 1% knižního trhu obecně. Situaci dále komplikuje obtížné vyjednávání s autory, nakladateli či jejich agenty, a nejednotnost panuje také v otázce technologií (podpora formátů, ochrana DRM atd.). Významnou roli hraje rovněž i vzdělanost trhu, kde se situace pozvolna zlepšuje. Masový boom nás nicméně teprve čeká.

Pan Lipert si také položil otázku, co má pro čtenáře větší hodnotu - jestli obsah nebo forma. Nástup e-knih totiž ukazuje, že většinu ceny knihy přisuzují zákazníci samotné fyzické formě. Z nedávného výzkumu vyplynulo, že ideální cena e-knihy by měla být cca 30% ceny papírové knihy. Není ale pravděpodobné, že by se podobné ceny v brzké době objevily - náklady na e-knihu jsou totiž velmi podobné nákladům na knihu papírovou. Nejvíce se ušetří za tisk a částečně i za sazbu a distribuci, ale příprava samotného textu (např. korektury, překlady, grafika) se pochopitelně musí zaplatit tak jako tak (nemluvě o autorských honorářích, licencích a podobně).

[9]

Martin Lipert popisuje současný stav knižního trhu

O poslední prezentaci se podělili Jiří Pavlík a Jana Matějková, kteří alespoň v rychlosti prolétli ještě některé zajímavé aspekty diskutovaného tématu. Zmínili například některé známé e-shopy (eBux, eReading.cz, iBookStore, Kosmas, PalmKnihy, RájKnih), jmenovali některé  firmy připravující nabídky pro knihovny (4Mobile, Wooky, eReading.cz, EBSCO, 3M/LSE, Rozkotová, Kosmas), a věnovali se i technickým a licenčním podmínkám jednotlivých dodavatelů.

Jana Matějková také v závěru představila výsledky dotazníkového průzkumu k funkčním požadavkům na softwarové řešení zpřístupnění českých e-knih v knihovnách, do kterého se zapojilo (resp. odpovědělo) 52 institucí. Podrobné výsledky průzkumu jsou k dispozici v samostatné prezentaci [10]. Paní Matějková také opakovaně připomenula, že díky programu VISK3 je teď ideální doba na nákup čteček a elektronických zdrojů.

Na závěr semináře proběhl ještě prakticky zaměřený workshop, ve kterém si účastníci mohli vyzkoušet práci s iPadem, instalování aplikací a práci s vybranými elektronickými zdroji.