Návštěva Knihovny Národního muzea

0 comments

Autoři:

Vydání:

2012, ročník 16, číslo 1 [2]

Rubrika:

Poznámka redakce: Exkurze do Knihovny Národního muzea se uskutečnila 8. 12. 2011, a to pod hlavičkou pražské organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP).

Návštěva Knihovny Národního muzea měla zvláštní podtext. Všechny účastníky exkurze zajímalo, kolik svazků má knihovna, kolik zaměstnanců spravuje fondy, jak je knihovna organizována, ale hlavní otázkou bylo, jak se knihovna stěhovala.

Protože všichni, kdo se na exkurzi do Knihovny Národního muzea vydali (a zájem byl tentokrát mimořádný), věděli, že knihovna musela opustit historickou budovu Národního muzea, kterou poprvé od jejího otevření v roce 1891 čeká zásadní a celková rekonstrukce v délce nejméně pěti následujících let.

Knihovna nyní sídlí v nové budově Národního muzea, která má velmi zajímavou historii. Původně se stavěla pro Pražskou burzu peněžní a zbožní. V letech 1945–1946 zde sídlil parlament. V roce 1964 byl zpracován první návrh přestavby budovy, na kterém se podíleli architekti Karel Prager, Jiří Kadeřábek a Jiří Albrecht. Ke stávajícímu objektu Pražské burzy byla provedena přístavba a zároveň byla vztyčena unikátní nadstavba. V budově rovněž sídlilo Federální shromáždění a po něm Rádio Svobodná Evropa. Jméno architekta slouží jako slovní hříčka v názvu restaurace, která se nazývá Prager Café. Ochotní pracovníci knihovny nás očekávali ve vestibulu, a tak jsme nemuseli v rozsáhlé budově po knihovně pátrat.

Martin Sekera, který je ředitelem knihovny od roku 2008, byl připraven na všechny dotazy. Nemohl ale opomenout historii této významné instituce. Knihovna Národního muzea byla založena spolu s muzeem, tedy již v roce 1818. Základ fondů muzejní knihovny tvořily dary knih z majetku jeho zakladatelů a mecenášů. U jejích začátků stál odborník ve své době nad jiné povolaný – Josef Dobrovský. A prvním řádným bibliotékářem Knihovny Národního muzea byl od roku 1822 Dobrovského žák Václav Hanka.

Asi překvapivou informací je, že Knihovna Národního muzea, která není samostatným subjektem, ale pouze jednou ze součástí Národního muzea, je z hlediska rozsahu svých fondů druhou největší knihovnou v ČR. Pokud se ptáte na počet svazků, pak jsou k dispozici údaje dva: první, velmi impozantní, a to téměř 3 600 000 svazků. To je však počet svazků, který má knihovna tzv. v odborné správě. Kromě vlastních knih se Knihovna Národního muzea totiž stará o knihy ve vlastnictví Národního památkového ústavu, některých obcí a soukromých osob. Jde o tzv. fondy zámeckých a hradních knihoven, což je světově výjimečný soubor 341 jednotlivých knihoven, které dohromady obsahují 1 672 000 svazků, z toho 7 895 rukopisů, více než 1 000 prvotisků a přibližně 15 000 tisků z 16. století. Nejstarší rukopis pochází z 9. století, nejmladší literatura z poloviny 20. století. Jsou zde obsaženy knihy všech oborů a typů v závislosti na zálibách svých majitelů. Jazykově je literatura latinská, francouzská, německá, česká, anglická a italská. V menším počtu se objevují knihy maďarské, španělské, holandské, dánské, polské, ruské a další. Pokud je tedy řeč o fondu v přímé majetkové správě Národního muzea, pak odpovědí je 1 700 000 svazků. K tomu se ještě připočítávají fondy příručních knihoven jednotlivých oddělení dalších složek Národního muzea, jako je například Historické muzeum. Jim poskytuje Knihovna Národního muzea metodickou pomoc při správě.

Stěhování knihovních fondů začalo v roce 2008, příprava na vlastní stěhování trvala dva roky. K stěhování byla vybrána firma Stahl, která má dlouholeté zkušenosti se stěhováním knihovních fondů i uměleckých předmětů. Firma stěhovala například Národní technickou knihovnu a dále realizovala několik zakázek zadaných Národní knihovnou. Pro přepravu knihovních fondů má firma Stahl speciální vozíky, obvykle třípatrové, do kterých se do jednoho patra najednou uloží jeden běžný metr knih.

Do zámku Zbraslav bylo přestěhováno celkem 12 km knih rychlostí 300 běžných metrů denně, do dvou depozitářů v Terezíně bylo přesunuto přibližně 10 km knih.

Několik desítek nejcennějších rukopisů a tisků zůstává zatím ve staré budově. Jejich přestěhování je plánováno na rok 2012, kdy pro ně bude v Nové budově Národního muzea připraven speciální trezorový depozitář.

Knihovna Národního muzea zahrnuje celkem osm oddělení označených zkratkou KNM a pořadovými čísly. V současné době má knihovna 43 zaměstnanců.

Oddělení základní knihovny KNM1 obsahuje převážně bohemikální tiskovou produkci od 19. století do současnosti.

Oddělení KNM2 spravuje nejvzácnější fondy Knihovny Národního muzea – sbírku rukopisů a starých tisků.

Oddělení časopisů KNM3 představuje druhou největší sbírku periodik u nás, každoročně se zvětšující o veškerou současně vycházející produkci periodického tisku v ČR. Sídlí v tzv. Zámečku, bývalém místodržitelském letohrádku v Královské oboře v Praze 7.

Oddělení KNM4 je specializované pracoviště pro fondy zámeckých knihoven v České republice; po dobu rekonstrukce staré budovy Národního muzea sídlí na zámku Zbraslav.

KNM5 zpracovává a uchovává sbírky knižní kultury (kramářské písně, bibliofilie, ilustrace, grafika, plakáty, svaté obrázky, exlibris, štočky).

KNM6 je pověřeno službami veřejnosti (studovny, výpůjční protokol, informační služby, reprografie, digitalizační pracoviště).

KNM7 zajišťuje doplňování odborné literatury pro knihovnu formou mezinárodní výměny publikací, nákupem i dary.

Oddělení KNM8 je trvalá expozice Muzea knihy umístěná na zámku Kinských ve Žďáru nad Sázavou.

Knihovna původně sloužila pouze interním potřebám vědců zaměstnaných v Národním muzeu, posléze začala poskytovat služby i dalším badatelům. Podle současného statutu je Knihovna Národního muzea veřejnou vědeckou knihovnou. I v období uzavření historické budovy jsou fondy knihovny, i když v omezené míře, veřejnosti přístupné. Jedna studovna je v 1. patře Nové budovy Národního muzea. Zde jsou zpřístupněny zrevidované sbírky základní knihovny, rukopisné zlomky, unikáty starých tisků a špalíčky kramářských tisků. Studovna je otevřena v pondělí, v ostatní pracovní dny probíhá revize fondu.

Knihy do studovny v Nové budově NM musí být dováženy, protože knihovna v této budově v současné době žádný depozitář k dispozici nemá. V budoucnosti by se v tomto ohledu měla situace knihovny zlepšit – poté co Parlamentní knihovna ČR uvolní depozitáře v suterénu budovy. Knihovna disponuje ještě depozitářem v nedalekém metru, kde jsou však nevyhovující podmínky.

Druhá studovna, v níž je možné studovat rukopisy, staré tisky a sbírky oddělení knižní kultury, se nachází v depozitáři v bývalých Hamburských kasárnách v Terezíně. Studovna v Terezíně je otevřena v úterý a ve středu.

Knihovna má vlastní konzervátorskou dílnu, kde pracují dvě konzervátorky. Dílna dosud sídlí na Žižkově, po rekonstrukci se bude stěhovat do Nové budovy Národního muzea.

Po ukončení oprav historické budovy se do ní vrátí základní knihovna, rukopisy a staré tisky i tzv. zámecké knihovny. Kanceláře knihovny zůstanou i poté v Nové budově.

Všechny aktuální informace lze nalézt na webových stránkách knihovny [4].

[5]