Ve čtvrtek 6. října proběhla v prostorách Národní knihovny ČR [4] veřejná diskuse na téma "Pohřbí elektronické čtečky klasické knihy?". Akce byla součástí letošního Týdne knihoven [5], který se konal ve dnech 3. až 9. října. Hostem diskuse byl znamý internetový publicista Miloš Čermák a politolog a nakladatel Alexander Tomský.

[6]

Publicista Miloš Čermák a mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková (zdroj: Facebook)

Jako první vystoupil Miloš Čermák se svým úvodem k tématu. Hovořil o postupném pronikání čteček mezi lidi, ale i o významu knih v naší společnosti. Zmínil také, že kniha je jedním z malá vynálezů, které se od svého vzniku v podstatě nezměnily, což mimo jiné svědčí o jejich nadčasovosti. Pozvolný nástup čteček vnímá jen jako normální důsledek vývoje, tj. postupný přechod od analogového obsahu k digitálnímu.

Druhý host diskuse, nakladatel Alexander Tomský, byl ale mnohem větším pesimistou. Opakovaně zdůraznil, že čtení knih u nás i ve světě klesá a že elektronické čtečky nemají šanci tento úpadek zvrátit. Jako hlavní problém viděl nízkou cenu e-knih (tj. nulovou marži) a množství "pirátů", kteří si všechno raději stáhnou a ukradnou. Budoucnost tedy vidí spíše černě. Kniha se stane "šperkem" či sběratelským artefaktem; bude vzácná, kvalitní, luxusní, ale jen pro velmi úzkou skupinu čtenářů.

Co se týče dostupnosti čteček, v hlasování mezi účastníky se ukázalo, že čtečku vlastní přibližně polovina z přítomných. Celkově je ale u nás jejich počet poměrně nízký. Zatímco v Anglii má elektronickou čtečku přibližně každý třetí člověk, u nás je situace až o dva řády nižší (dle odhadů několik desítek tisíc kusů). Velmi zajímavé byly také odpovědi na otázku, co jsme na čtečce četli naposledy; jedna slečna totiž zrovna dočetla 451 stupňů Fahrenheita, tedy knihu o zániku knih.

[7] [8]

Účastníci veřejné diskuse - zástupci knihoven, studenti, média i běžní čtenáři se zájmem o knihy

Druhá polovina diskuse se točila především kolem názorů pana Tomského, který zopakoval svoji temnou vizi zanikajícího čtení a počítačových pirátů. Někteří účastníci (mj. i zástupci knihoven) se snažili argumentovat čtenářskými průzkumy, ze kterých vyplývá, že čtení jako takové se u nás víceméně nemění a dle některých ukazatelů dokonce stoupá, ale pan Tomský trval na svém. Situaci ilustroval i na stavu svého vydavatelství, které je většinu času v červených číslech a jeho přežití umožňují jen občasné bestsellery jednou za rok či dva.

V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že se v diskusi často zaměňovalo "čtení" a "čtení knih". Čtení knih z pochopitelných důvodů opravdu klesá a není na tom nic špatného; objem čtení samotného ale ve společnosti spíše stoupá. Jedná se o poměrně logický jev: od rána do večera jsme obklopeni výpočetní technikou a masmédii, a na čtení klasických knih zkrátka není čas. Na druhou stranu ale čteme z jiných zdrojů: z obrazovek počítačů, tabletů, elektronických čteček či chytrých telefonů. Čtení jako takové zůstává, mění se pouze forma či médium - podobně jako např. vynález knihtisku znamenal např. nevyhnutelný úpadek papírových a papyrusových svitků.

Tím se diskuse dostala k dalšímu důležitému bodu: dostupnosti obsahu. Ačkoliv se i u nás začínají objevovat elektronické čtečky a tablety, zatím víceméně chybí kvalitní a legálně dostupný obsah. Elektronická knihkupectví nabízející e-knihy až na několik výjimek neexistují, a výběr v těch existujících výjimkách se zatím nemůže srovnávat s klasickým "papírovým" knihkupectvím. V tomto směru je zřejmé, že nakladatelé a vydavatelé opět poněkud zaspali dobu, podobně jako ji před pár lety zaspal hudební a filmový průmysl.

Co se týče pana Tomského, navzdory poklesu prodejů papírových knih se o vydávání elektronickou cestou zatím ani nepokusil. Už předem si je totiž jistý, že to nemá cenu. Čteček je u nás málo (= malé zisky) a všude navíc řádí již zmiňování piráti. A když je někde na Internetu něco zadarmo, tak si to přeci nikdo nekoupí. Pan Tomský si bohužel nenechal vysvětlit, že problém je přesně opačný: prodej e-knih neskomírá kvůli pirátství, ale naopak, kopírování knih se rozmáhá kvůli chybějící oficiální distribuci. Stejně otočená je i námitka, že se vydávání e-knih nevyplatí, protože je u nás málo čteček - málo čteček je totiž právě z toho důvodu, že zde není dostupný obsah.

[9]

Nakladatel Alexander Tomský se svým negativním postojem k e-knihám a e-distribuci netajil

Jedná se nepochybně o problém celého našeho trhu, ale klíčovou roli zde mají nakladatelé a vydavatelé, nikoliv čtenáři. Byl by přeci nesmysl nutit lidi kupovat si auta, kdyby nebyla dostupná síť čerpacích stanic. A tím, že nakladatelé čekají a čekají, až bude penetrace čteček vyšší, se jen zbytečně připravují "o kšeft" a nutí uživatele hledat jiné (a často nelegální) alternativy.

Do diskuse se v této části zapojil také Martin Lipert, popularizátor elektronických knih a zakladatel serveru eReading.cz [10]. Zmínil smutnou skutečnost, že i po cca roce provozu stále naráží na značnou neochotu nakladatelů využívat digitální distribuci. Podobně jako pan Tomský si bohužel mnohdy neuvědomují, že pokud nenabídnou kvalitní a dostupný obsah, zbytečně zpomalují šíření e-čteček a současně svoji nečinností podporují nelegální skenování a kopírování knih, protože jinak by lidé na svých čtečkách neměli co číst.

Pan Lipert zmínil pro ilustraci paralelu s hudebním průmyslem, kterému také trvalo několik let, než opustil lisování kompaktních disků a marné útoky na "piráty", a místo toho se zaměřil na fungující digitální distribuci. Jakmile totiž uživatelé získali rychlou, legální a dostupnou alternativu (například písničky na iTunes [11] k okamžitému stažení za dolar či euro), hudební průmysl se opět vzpamatoval. Stejný vývoj přitom zažívají v zahraničí i e-knihy díky distribuci přes Amazon (pro čtečku Kindle) či Apple iBooks (pro iPhony a iPady). Zájem je veliký, protože knihy jsou okamžitě dostupné a navíc levnější (odpadají náklady za tisk a především za klasickou distribuci, která tvoří i více než 50% z konečné ceny papírové knihy). U nás ale podobná aktivita ze strany vydavatelů bohužel zatím není.

[12]

Martin Lipert z portálu eReading.cz vyvrací některé mýty kolem e-knih

Je samozřejmě otázka, jak se bude situace na našem knižním (a e-knižním) trhu vyvíjet. Velmi bych si přál, aby byly projekty typu eReading.cz [13] úspěšné, aby získaly na svoji stranu maximum nakladatelů a aby časem dokázaly nabídnout stejné množství titulů jako klasická knihkupectví. Ideálně také za odpovídající a konkurenceschopné ceny a bez nesmyslné ochrany typu DRM, která je většinou spíše kontraproduktivní.

Je každopádně pozitivní, že už dnes existují knihovny (nebo též "půjčovny knih", jak se pan Lipert přeřekl), které půjčují e-knihy a dokonce i samotné e-čtečky (např. Knihovna Jiřího Mahena v Brně [14], některé pobočky Městské knihovny v Praze [15] a další). Držme zkrátka knihám palce, ať už jsou papírové či elektronické.