Poznámka redakce: Na zpracování textu dále spolupracovali Markéta Bláhová, Tomáš Urbánek a Tomáš Vejvoda (Městská knihovna Antonína Marka Turnov), Adam Kolín a Jakub Dohnal (Lékařská knihovna Krajské nemocnice Liberec, a. s.), Pavla Hubálková, Jana Nowaková, Zdeněk Tovaryš a Věnceslava Kellerová (Městská knihovna Harrachov) a Jana Boháčová, David Vávra, Jakub Šnýdl, Daniel Albert a Jakub Hobža (Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně). Autorem fotografií je Martin Kozák.

Studenti bakalářského studijního programu Informační studia a knihovnictví na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (ÚISK FF UK) se ve dnech 2. až 4. května 2011 po roce opět vydali na exkurzi po knihovnách. Tentokrát jejich cesta vedla do severních Čech. Vzhledem k nižšímu počtu studentů v posledních ročnících se exkurze zúčastnili  posluchači druhého i čtvrtého semestru studia. V příštím roce se proto exkurze konat nebude.

Den první

Knihovna města Mladá Boleslav

Knihovna města Mladá Boleslav [4] v letošním roce oslavila 110 let od svého založení. To byl však podle našeho zjištění zřejmě jediný důvod k oslavám. Ze všech navštívených knihoven se právě zde nejvíce projevovala současná finanční krize a s ní související omezení peněžních prostředků.

Uživatelé knihovny nemají k dispozici WiFi síť, pro připojení k internetu musejí využít některý z počítačů. Omezen musel být nejen provoz občerstvení a šatny v přízemí u vstupu do knihovny, ale z důvodu nedostatku prostředků bylo také nutné zavřít jednu z městských poboček. Navíc počet dětských čtenářů dlouhodobě stagnuje.

Knihovna používá systém KpWin SQL. Ke stavění odborné literatury je využito MDT.

Za zmínku stojí rovněž budova, ve které knihovna sídlí. Může se totiž pochlubit tím, že je jedna z prvních, která byla po roce 1989 postavena přímo pro účely knihovny.

[5]

Z návštěvy Knihovny města Mladá Boleslav

Muzeum Českého ráje v Turnově

Knihovny, jež jsou součástí muzejních sbírek, obvykle nejsou v popředí zájmu a není jim věnována patřičná pozornost. Na správu poměrně velkého a bohatého fondu knihovny Muzea Českého ráje v Turnově [6] je bohužel příliš málo pracovníků. Výsledkem je řada stále nezkatalogizovaných tisků. Muzeum přesto s těmito limitujícími faktory úspěšně provozuje prezenční knihovnu a udržuje elektronické záznamy v systému Clavius.

Fond knihovny je tvořen čtyřmi důležitými částmi: Knihovna odborné literatury obsahující přibližně 11 000 svazků se zaměřením na regionální historii, geologii a archeologii slouží především odborné veřejnosti a zaměstnancům muzea. Knihovna regionální literatury čítá na 2 000 titulů regionálních autorů a knihy týkající se oblasti Českého ráje a je neustále doplňována. Sbírka starých tisků a sbírka rukopisů již nejsou systematicky doplňovány, obsahují však velmi vzácné tituly, např. Dlaskovu kroniku z 19. století, která je ojedinělým líčením života sedláků.

[7]

Z návštěvy Muzea Českého ráje v Turnově

Školní knihovna Základní školy Turnov

Fond školní knihovny Základní školy Turnov [8] je tvořen více než 5 000 tituly a je doplňován především během veletrhu knihy v Liberci. K organizaci fondu, který je z velké části tvořen naučnou literaturou a přibližně ze třetiny beletrií s důrazem na povinnou četbu, je využito MDT.

Provoz knihovny a souvisejícího školního klubu zajišťuje Pavlína Horníková, přičemž se jedná o hlavní náplň její práce (knihovně se tedy nevěnuje pouze částí svého úvazku).

Knihovna je žákům přístupná od brzkých ranních hodin do odpoledne, vhod tak vyjde všem dojíždějícím, kteří můžou využít i počítače s připojením k internetu. Školní knihovna také těží z úzké spolupráce s blízkou Městskou knihovnou Antonína Marka Turnov.

Městská knihovna Antonína Marka Turnov

Městská knihovna Antonína Marka Turnov [9] je univerzální knihovnou s profesionálními knihovníky, kterou zřizuje město Turnov. Ředitelem knihovny je Mgr. Hanuš Karpíšek. Prostory knihovny jsou podle jeho slov nevyhovující, a to jak z důvodu kritického nedostatku prostoru, tak i kvůli naprosto nevyhovujícím podmínkám pro tělesně postižené. V prostorách knihovny se lze připojit k internetu pomocí WiFi sítě. Objekt je monitorován kamerovým systémem. Knihovní jednotky jsou řazeny podle MDT u literatury naučné a podle  názorných ikon u knih neodborného charakteru. Knihovna používá automatizovaný knihovní systém Clavius a v současnosti uvažuje o zavedení RFID.

Knihovna nabízí poradenské centrum pro zrakově postižené čtenáře. Dále je k dispozici multimediální oddělení a v suterénu budovy se nachází čajovna, v níž si čtenáři mohou v klidu a pohodlí (a se šálkem dobrého čaje) vychutnat četbu.

Jednalo se pravděpodobně o nejaktivnější knihovnu, kterou jsme během exkurze navštívili. Velký podíl na tom určitě má Eva Kordová, která neváhá bojovat za zájmy knihovny v městském zastupitelstvu, vedle toho se podílí na organizaci mnoha kulturních akcí a řídí oddělení mládeže. Její nadšení pro věc bylo zřejmé i ze způsobu, jakým se nám snažila představit všechny služby knihovny. Plodem těchto aktivit je z našeho pohledu vysoký počet čtenářů a lze konstatovat, že turnovská knihovna může pro jiné knihovny sloužit jako inspirace.

Den druhý

Krajská vědecká knihovna v Liberci

Krajská vědecká knihovna v Liberci [10] plní současně i funkci městské knihovny. Sídlí v nové prosklené budově v centru města, kde se částečně dělí o místo se synagogou. Ta byla postavena společně s knihovnou na místě bývalé synagogy, jíž během Křišťálové noci vypálili nacisté.

Výkladní skříní knihovny je bezesporu bohatá sbírka oddělení hudebnin. Na nosičích CD se zde nachází okolo 12 000 titulů všech žánrů. Ty si uživatel může půjčit absenčně na 14 dní nebo využít poslechových míst. Kromě toho sklad obsahuje i 5 000 vinylových desek. K dispozici je i sál schopný fungovat jako nahrávací nebo poslechové studio. Fond knihovny je doplňován s důrazem na tematiku skla, textilu a germanik českých zemí. V knihovně pracuje celkem 80 zaměstnanců.

[11]

Z návštěvy Krajské vědecké knihovny v Liberci

Lékařská knihovna Krajské nemocnice Liberec, a. s.

V Lékařské knihovně Krajské nemocnice Liberec, a. s. [12], jsou zaměstnány pouze tři knihovnice, přesto tato knihovna dokáže poskytnout své služby celé nemocnici a i dalším uživatelům z oblasti odborné veřejnosti. Kladně lze hodnotit jejich osobní přístup k jednotlivým uživatelům, který zcela jasně určuje výjimečnost této knihovny pro její uživatele.

Knihovna Severočeského muzea v Liberci

V rámci exkurze jsme navštívili také knihovnu Severočeského muzea v Liberci [13]. Již samotná budova muzea nás uchvátila. Když jsme vstoupili do knihovny, dýchla na nás atmosféra 19. století, kdy bylo muzeum založeno. Činnost knihovny představila Alena Beňadiková. Součástí prezentace o knihovně byly i ukázky starých tisků. Fond knihovny tvoří přes 30 000 knihovních jednotek (nové svazky stále přibývají, k jejich získávání je využívána výměna). Je využíván systém Clavius.

Součástí exkurze byla i návštěva muzea, v němž bylo možné zhlédnout výstavu hracích strojků.

Den třetí

Městská knihovna Harrachov

Zřizovatelem Městské knihovny Harrachov [14] je stejnojmenné město. Od roku 1986 je provoz knihovny zprofesionalizován. V současné době je vedoucí knihovny Vladislava Lukešová.

Knihovna za posledních 16 let své činnosti vypůjčila ročně v průměru 21 000 knihovních jednotek a navštívilo ji 516 registrovaných čtenářů. Nyní knihovna ve volně přístupném fondu nabízí mj. více než 10 600 svazků knih a cca 26 titulů periodik. Zatím používá lístkové katalogy, ale postupně přechází na knihovní systém Clavius. Knihovna je členem Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP).

Městská knihovna Harrachov již šestnáct let (sic!) setrvává v provizorních prostorech přístavby místní základní školy, které na příchozí návštěvníky nepůsobí zrovna nejpohostinnějším dojmem. Podíl na tomto politováníhodném stavu má jak celková stísněnost hlavní místnosti, tak nevyhovující vzhled užívaného mobiliáře. Co však knihovna ztrácí na prvním dojmu, to získává starostlivou péčí, nefalšovaným elánem a upřímným nasazením své jediné zaměstnankyně, o čemž svědčí i nadprůměrný zájem místních čtenářů o služby „jejich“ knihovny. Harrachovské knihovně by určitě prospěly větší investice do materiálního vybavení; nezbývá tedy než doufat, že městu se brzy podaří úspěšně vyřešit neuspokojivý stav jeho financí a při nutných stavebních úpravách na místní škole budou vedeny v patrnosti i potřeby knihovny. O tom, že by si to zasloužila, nemůže být pochyb.

Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně

Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně [15] nás zaujala zvukovou knihovnou pro nevidomé. Toto oddělení má 32 registrovaných posluchačů a nabízí 7 741 audiovizuálních záznamů. Knihovna má také krásné dětské oddělení (s výjimkou dětské čítárny, která působí velice sterilně a připomíná čekárnu u doktora).

V roce 2010 byla v rámci česko-polského projektu u knihovny nově vybudována zahrada. Podle návrhu architekta zde bylo postaveno malé přírodní divadlo, zahrada získala novou zeleň, pro děti zde bylo vybudováno jedno výškové hnízdo a celý prostor byl znovu oplocen. Také terasa knihovny byla opravena, vybavena novým nábytkem, aby mohla přes letní období sloužit jako letní čítárna.

V souvislosti se zahradou byl také zmodernizován zadní vstup do prostor knihovny. Přístupová cesta byla upravena, kromě vrat pro vjezd automobilu byla vybudována i zadní branka, která byla vybavena zvonkem napojeným na domácí telefon s obrazovkou.

Také byly vyměněny zadní dveře do budovy knihovny. Tuto změnu přivítali především tělesné postižení na vozíčku a maminky s kočárky, ti všichni teď pohodlně vjedou bez problémů až do budovy knihovny.

Od prosince roku 2010 je v knihovně v provozu bezdrátové připojení k internetu.