Předposlední dubnová středa byla v budově Národní technické knihovny [4] velice rušná. Pořádaly se tu hned tři zajímavé semináře určené především knihovníkům a informačním pracovníkům. Jedním z nich byl seminář Elektronicky, online, na dosah [5] s podtitulem e-zdroje pro techniku a přírodní vědy. Jednalo se už o druhý ročník tohoto semináře a zorganizovala ho Národní technická knihovna s přispěním Ústřední knihovny ČVUT [6]. Seminář je obecně zaměřen na elektronické zdroje a s nimi související služby především odborných a akademických knihoven přírodovědných oborů. Hlavní letošní myšlenkou bylo upozornit na nové a rodící se projekty především ve vztahu ke zpřístupnění elektronických zdrojů.

První odborný příspěvek s názvem Archívy konsorcií z projektů NTK v režimu Posttermination Access: projekt e-Documents Archive (e-DA) [7] přednesla Štěpánka Žižková, jeden z hlavních tvůrců tohoto projektu. NTK figuruje jako garant tří velkých konsorcií knihoven na nákup elektronických zdrojů z projektů 1N MŠMT a INFOZ MŠMT. V licenčních ujednáních na nákup těchto zdrojů je zakotveno právo off-line přístupu k archivním datům z let 2000 - 2011. Administrátoři konsorcia zajistí přístup ke konkrétním titulům, na které má knihovna právo, prostřednictvím rozšířených funkcí Virtuální polytechnické knihovny, nebo přes metavyhledávač Naviga, jako součást podpory konsorcií firmy Suweco [8]. Systém Naviga by umožnil přístup k datům až na úrovni koncového uživatele pomocí autentifikace IP adres. VPK má oproti tomu rozvinutý systém uživatelských kont, rychlého a snadného objednání až na úroveň článku a platebních transakcí. O formě zpřístupnění rozhodne rada tohoto projektu.

[9]

Štěpánka Žižková s příspěvkem o projektu e-DA

Ilona Trtíková společně s Věrou Pileckou v příspěvku Elektronické informační zdroje v integrovaném univerzitním prostředí [10] představily web Ústřední knihovny ČVUT jako výchozí bod ke všem službám a informačním zdrojům, ale také například k velice žádaným informacím pro podporu studia a vědy. Dále se podělily o zkušenosti s využitím konkrétních databází, především IEEE/IET Electronic library. Jelikož je ČVUT aktivním členem společnosti IEEE, je zde silná vazba na tuto databázi a autoři z ČVUT v ní často publikují.

V rámci konsorcia knihoven jsou nakupovány elektronické zdroje nakladatelství Elsevier- Scopus a Science Direct. Tento nakladatel představil v polovině loňského roku novou platformu SciVerse [11], na které mohou být tyto zdroje společně prohledávány. Novou funkcionalitu SciVerse [12] představila Lucie Vavříková. Zmíněny byly především SciVerse aplikace, které jsou vyvíjeny zdarma třetími stranami a doplňují funkcionalitu této platformy. L. Vavříková dále vyzdvihla SCOPUS jakožto budoucí důležitý zdroj k hodnocení vědy a výzkumu, a posluchačům přiblížila kritéria výběru časopisů pro SCOPUS a další kvantitativní a kvalitativní nástroje.

[13]

Posluchači semináře

Druhá část programu semináře byla věnována nástrojům pro jednotné prohledávání informačních zdrojů. Ondřej Fabián hovořil o projektu Xerxes [14] knihovny Univerzity Tomáše Bati. Na počátku tohoto projektu stála otázka, jak zajistit optimální jednotné prohledávání informačních zdrojů s podobnou relevancí a minimální duplicitou za přiměřené finanční prostředky. Tento portál informačních zdrojů je postaven na federativním vyhledávači Metalib [15] firmy ExLibris, jako uživatelského rozhraní však byla použita platforma Xerxes. Portál obohacují nástroje bX pro doporučování literatury a link server SFX. Vedle zdrojů federativně prohledávaných je v Xerxes zapojen také centrální index Primo Central. V České republice je to první instalace nástroje Xerxes, který už je světově rozšířený.

Podobnou otázku výběru vhodného nástroje pro prohledávání co nejširšího spektra zdrojů řeší i Národní technická knihovna. Milan Janíček se ve svém příspěvku Od federativního vyhledávání k jednotným indexům [16] zamýšlel nad rozdíly řešení této otázky prostřednictvím federativního prohledávání a jednotných indexů. U federativních vyhledávačů probíhá sice vyhledávání v reálném čase, ale nevýhodou je dlouhá doba response a výsledky nemusí být příliš homogenní. Oproti tomu pokud se data sloučí v jednotném indexu, doba odpovědi na dotaz je minimální, duplicita je výrazně potlačena a data jsou jednotně indexována, což zaručuje vyšší relevanci. Nutná je ovšem spolupráce s vydavateli a poskytovateli dat, a to dělá z jednotných indexů finančně náročná řešení. představeny byly tři nejsilnější nástroje využívající jednotného indexu na našem trhu (EBSCO Discovery Service, Primo, Summon).

[17]

Milan Janíček představuje specifika federativního vyhledávání a jednotných indexů