Heike vom Orde působí v Bavarian Broadcasting Corporation – International Central Institute for Youth and Educational Television (IZI) [4] v Německu. Hned na počátku svého příspěvku zdůraznila (a připojila se tak i ke svým předřečníkům), že pokud se chceme zabývat budoucností vyhledávání, je nezbytné zaměřit se na uživatele.

Ve své prezentaci se přednášející rozhodla přiblížit, jak mladí lidé používají média. Ilustrovala to na výsledcích výzkumu, který byl realizován v Německu, z něhož vyplývá, že mladí lidé ve věku okolo 14 let stráví denně přibližně 12 hodin prací s médii. Může se to zdát hodně, ale pokud se to srovná se zbytkem populace, je výsledek velmi podobný. Mladí lidé nejvíce sledují televizi, kterou v žebříčku následuje internet a rádio.

Dále byla pozornost věnována charakteristikám užívání médií mladými lidmi. Zde se v poslední době projevuje především multitasking. Velká část mladých při sledování televize využívá současně další média; v případě počítačů multitasking přiznalo méně uživatelů, ale stále se jejich počet blíží polovině respondentů. Současně je ale potřeba podotknout, že média nejsou nejdůležitější částí života mladých - zde stále vedou přátelé a rodina.

Respondentům byla také položena otázka, jaké médium by si vzali na pustý ostrov – a 70% z nich si vybralo internet. Ten jim totiž pomáhá vytvářet sociální identitu poskytováním mnoha komunitních a sociálních služeb. Pokud se podíváme na to, co mladí lidé na internetu dělají, tak zjistíme, že na pomyslném žebříčku vede zejména komunikace a socializace; vyhledávání informací není nejčastější činností. Mladí lidé také stále používají i tradiční média, ale jiným způsobem, než to dělali lidé dříve. V zásadě jsou také poměrně dostatečně spokojení se svou počítačovou gramotností.

Následně bylo představeno několik dalších výzkumů, které se věnovaly chování mladých lidí v kontextu nových médií, ale analyzovaly také úroveň jejich informační gramotnosti. Mezi zajímavá zjištění např. patří, že mladí lidé věnují jen velmi málo času evaluaci informací. Toto hodnocení se pak stává především kolaborativním procesem, kde již není vyhrazeno místo pro knihovníka.

V každém případě platí, že knihovny by měly vědět, jak mladí lidé přistupují k práci s informacemi, jaké jsou jejich názory a přístupy. Mladí lidé se totiž bez knihovníků obejdou, ale knihovníci bez uživatelů a jejich dalších generací nikoliv.

(pk)