Informační chování a kvantitativní analýza jako základní postupy k dosažení důvěryhodných vědeckých informací (Milan Špála)
Milan Špála z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze se v úvodu věnoval změně názvu sekce v čase (evaluace vs. hodnocení). Zmínil problematiku scientometrie a v souvislosti s tím také Jana Vlachého, tj. jediného Čecha, který v roce 1989 získal mezinárodní cenu Derek J. de Solla Price.
Ve svém příspěvku M. Špála využil tři základní přístupy k problematice hodnocení vědy – výzkumnou činnost, editorské principy a práci s informačními zdroji. Zmínil oblast informačního chování a definici informační gramotnosti od Sheily Webberové. Připomněl také publikaci New Directions in Human Information Behavior [4]
Dále představil organizaci The Association of Learned and Professional Society Publishers [5], seminář Citation Analysis for Publishers, který se uskuteční 26. 5. 2011 v Londýně, a kurzy Introduction to Journals Publishing (jenž je plánován na 21. 6. 2011 rovněž v Londýně), a Making Sense of Social Media (uskuteční se 23. 6. 2011 tamtéž). V této souvislosti M. Špála poznamenal, že googlovská generace místo studia spíše nahlíží a dívá se.
Přednášející dále zmínil, že 10. 5. 2011 se uskutečnilo sympozium Mapping and Measuring Scientific Output – Live Webcast [6], které zahajoval Eugene Garfield, který stále fascinuje svými inovativními přístupy. Na sympoziu dále vystoupili i Henry Small, Jevin West, Hank Moed, Katy Bornerová (prezentovala mj. atlas vědy) a Kevin Boyack. Sympozium vneslo řadu nových pohledů do měření vědeckých výzkumů.
M. Špála se věnoval i problematice otevřeného přístupu – zdůraznil, že otevřený přístup k publikacím vede k jejich vyšší citovanosti. V závěru zmínil úskalí scientometrie, konkrétně článek Zvrácené důsledky kafemlejnku [7] publikovaný v Lidových novinách 26. 2. 2011. Upozornil také na výzkum E. Garfielda, z něhož vyplynulo, že během cca 40 let ze 33 milionů zveřejněných článků získala polovina jenom jednu citaci.
(lj)