Daniela Gondová z Akademické knihovny Univerzity Komenského v Bratislavě [4] spolu s Danielou Džuganovou z Univerzitní knihovny Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích [5] připravily příspěvek zaměřený na interpretaci výsledků průzkumů realizovaných v akademických knihovnách.

Přípěvek přednášející zahájila představením Slovenské asociace knihoven [6], a stručným shrnutím nové situace ve slovenském vysokém školství. SAS byla totiž iniciátorem a organizátorem zmíněných průzkumů, které proběhly v letech 2006 a 2010, a právě vysoké školství je oblastí, kde byly výzkumy realizovány.

Výzkumy byly zaměřeny jak na vysokoškolské knihovníky, kteří byli dotazování na informační vzdělávání v rámci jejich aktivit, tak na studenty, tedy příjemce tohoto vzdělávání. Průzkumy v obou letech měly poměrně podobné výsledky, zaznamenán byl pouze rozdíl v nárůstu formální složky informačního vzdělávání v roce 2010.

Z výsledků vyplývá, že 88 % knihoven realizuje lekce informačního vzdělávání, z toho 19 akademických knihoven v rámci formálního vzdělávání. Knihovníci se cítí být kompetentní pro toto vzdělávání, ale uvítali by možnost dalšího osobního rozvoje v tomto směru. Žádná z knihoven nemá knihovníka, který by se věnoval pouze informačnímu vzdělávání. Knihovny tedy toto vzdělávání provádí pouze v rámci svých aktivit a částečně laicky.

Dotazníkové šetření zaměřené na skupinu studentů proběhlo na základě stejného materiálu jako výzkum v ČR. Cílem zjišťování byla identifikace kompetencí studentů a především zjištění posunu během dvou let, po kterých byla provedená druhá vlna výzkumu. První fáze pokryla 13 vyšokých škol (pouze s tištěnými dotazníky), druhá již 18 škol (s tištěnými i elektronickými dotazníky). Podle výsledků se jen čtvrtina studentů zúčastnila lekcí informačního vzdělávání, a to přestože byla snaha oslovit především studenty vyšších ročníků, kteří již měli mnoho možností zapojení. Zjištění nebyla příliš veselá - např. 40% respondentů nemělo potřebu používat zahraniční informační zdroje, tj. ani elektronické informační zdroje. Knihovny tak jsou využívány především tradičním způsobem, a stejně tak pedagogové své studenty vedou více k používání tradičních tištěných informačních zdrojů.

Přesto se knihovníci nevzdávají a věří, že jejich snaha a aktivita přinese v budoucnosti ovoce.

(pk)