Seminář pořádala Asociace knihoven vysokých škol České republiky [4] ve spolupráci s Ústřední knihovnou Vysokého učení technického v Brně [5] a konal se ve Štukovém sále rektorátu VUT v Brně v Antonínské ulici. Seminář zahájil a moderoval člen Výkonného výboru AKVŠ PhDr. Ondřej Fabián z knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Tematicky byl seminář rozdělen na dvě části: správa tradičních tištěných dokumentů a správa elektronických zdrojů.

První příspěvek s názvem RFID v knihovnické praxi přednesl Mgr. Martin Hanák z Akademické knihovny Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a prezentoval v něm tříleté zkušenosti s technologiemi RFID:

Etiketa, která obsahuje samotný čip a anténu. Přednášející upozornil na levné etikety, kde se právě spojení mezi čipem a anténou často láme. Funkce čipu je jednak identifikace dokumentu, jednak zabezpečení dokumentu.

Pracovní stanice pro personál, hovorově „placka“, je čtecí zařízení údajů z čipu a dále slouží k odblokování zabezpečení.

Konverzní stanice je pracovní stanice s PC, snímačem, někdy i tiskárnou a potřebným softwarem ke konverzi čárového kódu na čip.

Revizní asistent je snímač, který umožňuje revizi fondu, načítání čísla v čipu, kontrolu správného uložení dokumentu na regálu, vyhledání dokumentů s nezabezpečeným čipem. Výrobci dodávají asistenty s různými funkcemi. Přednášející upozornil na klamavé reklamy, snímač nedokáže sejmout mnoho dokumentů najednou.

Samoobslužné půjčování je jedna z funkcí, které umožňují technologie RFID.

Samoobslužné vracení – zařízení vrácený dokument přijme, informaci přenese do automatizovaného systému a aktivuje zabezpečovací čip.

Aktivní regál je automat na půjčování (možný i prodej) knih, je ideální na sledování prezenčních výpůjček.

Výhody RFID technologií jsou podle zkušeností přednášejícího rychlejší půjčování, vracení, revize, půjčování a vracení nezávisle na personálu, bezpečnější samoobslužné operace, větší odolnost proti falešným poplachům, než jakou disponují elektromagnetické technologie. Nevýhody vidí v náročné a pracné konverzi, v nutnosti návaznosti technologie na informační systém, ve větší technické náročnosti (vyžaduje kvalifikovaného technika), v nutnosti kontroly načítání čipů.

V diskuzi k tomuto příspěvku zazněl názor kolegyně ze Slovenska, že v zahraničí (včetně Slovenska) se tyto technologie podporují, protože zřizovatelé velmi podporují ušetření lidských zdrojů.

Na dotaz týkající se poškozování čipů při krádežích přednášející potvrdil, že čipy jsou lépe viditelné než elektromagnetické pásky a jsou předmětem poškození nebo vytržení celé stránky s čipem. Nemají ale vyčíslené procento ztrát.

Další diskuze se týkala příloh u knih, kdy je třeba vytvořit tzv. set a uložit informaci o tom, že k číslu existuje více dokumentů, např. kniha, mapa, CD. V systému je potom v poznámce informace, že kniha obsahuje volné přílohy.

Přítomní, kteří čipy RFID využívají, se shodli na tom, že lepení čipu na CD může být problém při načítání CD.

Revize knihovního fondu s pomocí čteček RFID byla prezentace Ing. Davida Janulíka a Mgr. Pavla Holíka z knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Na pracovišti mají digitálního asistenta od r. 2008, tj. přestěhování knihovny do nového Univerzitního centra. RFID čipy používají pro identifikaci i pro ochranu fondu, v současné době mají očipován fond pro absenční půjčování a fond ve studovnách, používají selfcheck a několik pracovních stanic.

Pro práci s digitálním asistentem doporučují trpělivost a trénink. Digitální asistent umí inventarizovat, hledat chyby, kontrolovat uspořádání fondu v regálech, má funkci sběru dat pro revizi. Přednosti digitálního asistenta se projeví po jeho naplnění aktuálními daty z knihovnického systému. Přednášející prezentovali své konkrétní zkušenosti se systémem Aleph (verze 18). Prezentovali průběh revize, export dat ze systému do digitálního asistenta, načítání knih (pozor, jednotlivě), ale i problémy, pokud jsou tenké svazky u kovových přepážek v regálech. Digitální asistent umí „zahlásit“, že je vše v pořádku, hledanou knihu, chybu při revizi, nezabezpečenou jednotku, neaktivní čip, údaje o revizi se zaznamenávají na paměťovou kartu asistenta, zpráva o revizi opět v systému. Přednášející doporučují se pokusit nenalezené dokumenty ještě jednou dohledat.

V diskuzi k této prezentaci byl položen dotaz, zda práci s digitálním asistentem zvládnou knihovnice bez znalostí informačních technologií. Z odpovědi vyplynulo, že samotná manuální práce s digitálním asistentem není složitá, je to spíše záležitost tréninku. Přednášející ale doporučuje už při koupi digitálního asistenta dohodnout s dodavatelem ošetření exportu dat apod.

V tematické části týkající se elektronických zdrojů prezentoval Ing. Jiří Pavlík (CESNET a Univerzita Karlova v Praze) příspěvek Aktivace Shibbolethu. Shibboleth je middleware pro autentizaci a autorizaci, její vývoj a podporu zajišťuje společnost Internet2, podporu v České republice CESNET. Řídí se mezinárodním standardem pro autentizaci a SSO a podporuje všechny běžné webové prohlížeče, vyřešen je problém při linkování na konkrétní dokument, autentizace je založená na atributech. Knihovny využívají Shibboleth pro vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům, prezentující vysvětlil, jak se tyto zdroje aktivují prostřednictvím autentizace Shibboleth. Zdroje, které Shibboleth podporují, jsou například British Medical Journal, EBSCOhost, OvidSP a další. V testování jsou zdroje Elsevier Science Direct / Scopus, H. W. Wilson. Jednání probíhají například se společnostmi JSTOR, ProQuest, Wiley – Blackwell a dalšími. Prezentující detailně popsal aktivaci u jednotlivých poskytovatelů. Žádost o aktivaci poskytovatelé přijímají e-mailem, vyplněním formuláře nebo přímo na svých webových stránkách. Podmínky aktivace jsou registrace organizace v České akademické federaci identit, předplatné zdroje a žádost poskytovateli. Není podporována autentizace vícenásobných skupin. Pro organizace je aktualizace Shibbolethu zdarma, náklady jsou „pouze“ práce IT specialisty. Informace o tom, kolik institucí Shibboleth aktivně využívá a novinky jsou dostupné na adrese http://www.eduid.cz/wiki/eduid/index [6] .

Pokročilé nástroje a statistický modul SFX představil Michael Zach z Univerzity Karlovy v Praze. SFX je linkovací server založený na technologii URL, který umožňuje propojení plných textů a dalších služeb napříč databázemi a okamžité zjištění, zda je text dostupný. Je velkou úsporou času, protože uživatel nemusí složitě proklikávat všechny databáze. Jednou z možností SFX je statistický modul (přístupný v administračním rozhraní), který umožňuje například zjistit počet přístupů SFX, počet přístupů ze zdrojových systémů, využívanost databází, oblíbené časopisy podle kolekcí a další. Ze všech těchto statistik lze vytvořit výstupy v podobě jednoduchých grafů a dále použít pro praxi.

Nástroj Advanced Collection Tool umožňuje analyzovat překrytí kolekcí a tím odstranit duplicity. Prostřednictvím tohoto nástroje lze porovnávat vybrané tituly ze znalostní báze s naší kolekcí.

Další službou SFX je odkaz na citace.com, přímý link na Journal Citation Report a nástroj BX, který umožňuje analýzu chování uživatele a nabídku další literatury.

Prezentující dále představil systém VERDE, který je od stejného dodavatele jako SFX, je možná automatická synchronizace mezi oběma systémy, využívá se pro centrální evidenci všech předplácených kolekcí.

V diskuzi zazněl z pléna dotaz na službu BX a z odpovědi vyplynulo, že tuto službu není nutné pořizovat pouze s SFX, lze ji implementovat například i do katalogu. Podle zkušeností kolegů z knihovny UTB Zlín jsou uživatelé zvyklí na komfort a služba SFX je velmi využívaná. Další diskuze se týkala otázky, proč je dobré mít SFX ve vlastní knihovně, i když lze využívat tento nástroj prostřednictvím Jednotné informační brány. V rámci JIB se dostaneme pouze do zdrojů, které předplácí Národní knihovna, výhoda vlastního SFX je, že můžeme prolinkovat všechny databáze a zdroje, které předplácíme.

Seminář byl velmi přínosný, prezentující představili konkrétní zkušenosti a v průběhu celého semináře i o přestávkách zodpovídali konkrétní dotazy.