Hodnocení evropského výzkumu - informační zdroje, metody a výsledky (Lenka Havlíčková)
Lenka Havlíčková z Technologického centra AV ČR společně s nepřítomnou Lucií Vavříkovou (z téže organizace) připravily přehled hodnocení evropského výzkumu. Evropský výzkum je financován prostřednictvím rámcových programů. V letech 2007-2013 je to 7. rámcový program (7. RP), který je zaměřen na řadu vědeckovýzkumných témat (zdraví, doprava, informační a komunikační technologie aj.). Zdrojem informací o RP je služba CORDIS [4] (Community Research and Development Information Service). Informace o rámcových programech v ČR sleduje, monitoruje a vyhodnocuje Technologické centrum AV ČR, které vydává časopis Echo. Pro účely monitoringu 7. RP také vznikla databáze E-Corda, kterou provozuje Evropská komise (EK). Tato databáze není běžně dostupná, protože obsahuje citlivá data (projektové žádosti, grantové smlouvy apod.).
Hodnocení RP ze strany EK probíhá na úrovni kontinuálního a systematického monitoringu implementace 7. RP. European RTD Evaluation Network provádí různé typy hodnocení (interní, závěrečné). Snahou je, aby hodnocení nebylo jen monitoringem, ale aby šlo o hlubší analýzu, která by doložila konkrétní dopad na oblast vědy a výzkumu. k dispozici už je letošní interní hodnocení. S hodnotitelskou sítí spolupracuje i European Court of Auditors. Metodiky hodnocení RP mají i další uplatnění v oblasti VaV.
Do hodnocení RP dosud nebyla zahrnuta bibliometrie - EK totiž neshromažďuje výstupy z RP, a proto byly studie na toto téma realizovány pouze ojediněle (TC AV, Francie). Neexistují databáze výstupů, výstupy nelze identifikovat v rámci standardních databází. Dalšími překážkami jsou nestandardní údaje, nedostatečný časový odstup a nezájem průmyslu publikovat.
Spoluautorka příspěvku, Lucie Vavříková, provedla bibliometrickou analýzu RP ve WoS. Zaznamenala exponenciální nárůst publikování, což je způsobeno tlakem na publikační činnost v rámci projektů. Citovanost neevropských zemí je vyšší než průměrná citovanost a je vidět podíl špičkových vědeckovýzkumných institucí - např. Švýcarska. L. Vavříková dále sledovala H-index a obory a konkrétní časopisy, ve kterých byly nejcitovanější publikace zveřejněny. Bibliometrie může přinést nový pohled na RP na základě výsledků a měla by se do budoucna rozvíjet. V ČR plní úlohu databáze, na jejímž základě lze provádět bibliometrickou analýzu, RIV.
(kp)