Čím mohou knihovníci přispět k většímu využití EIZ (Marzena Marcinek)
Marzena Marcineková z Technické univerzity v Krakově hovořila o využívání elektronických informačních zdrojů v polských univerzitních knihovnách. Základním tématem její přednášky byla prezentace výsledků výzkumu, který proběhl v dubnu 2010. Výzkum se snažil odpovědět na dvě základní otázky: jaké nástroje a metody knihovny využívají, aby zvýšily využívání elektronických informačních zdrojů, a jaký je marketing knihoven v souvislosti s poskytováním elektronických zdrojů.
V Polsku existuje celkem 456 univerzitních knihoven, přičemž 131 z nich je veřejných a 325 neveřejných (polské univerzity mají povinnost zřízení knihovny a informačního systému podle zákona z 27. července 2005). Navíc existují i virtuální vědecké knihovny a od roku 2010 jsou vybrané vědecké zdroje (např. Elsevier, Springer, či WoK) přístupné všem veřejným univerzitám zdarma v rámci akademické licence. Polské knihovny mají dostupnou poměrně širokou škálu zdrojů (od licencovaných databází a služeb přes vlastní databáze, digitální knihovny až po zdroje open access), ovšem jejich propagace je nedostatečná.
Ve dnech 6 až 20. dubna 2010 probíhal průzkum webových stránek univerzitních knihoven, na který navazovaly ještě další výzkumy nejen u knihoven, ale i u jejich uživatelů. Ze 47 knihoven odpovědělo 27. Mezi zkoumanými otázkami byla například prezentace elektronických zdrojů na hlavní stránce, rozdělení kolekcí, definování cílových skupin, vzdálený přístup, přítomnost vyhledávacích nástrojů aj. Výsledky ale nebyly dvakrát povzbudivé. Vzdálený přístup a dostupné vyhledávací nástroje nabízelo zhruba 50 % knihoven, přítomnost log elektronických zdrojů se objevila na webech jen ve větší polovině knihoven. Detailní informace a nápovědy, jak pracovat s elektronickými zdroji, poskytovalo dokonce jen 7 % univerzitních knihoven. Ve finále se tedy ukázalo, že se většina knihoven o propagaci elektronických informačních zdrojů příliš nestará. Marketingové a propagační aktivity byly poměrně slabé (například úplně chyběly letáky či informační e-maily), využívány jsou jen informace na webu, chybí např. využívání sociálních sítí aj.
V závěru prezentace M. Marcineková zopakovala, že marketingový přístup k managementu elektronických zdrojů je velice důležitý, ale bohužel se mu v praxi stále příliš mnoho institucí nevěnuje. Je to tedy námět alespoň do budoucnosti, protože zpětná vazba je důležitou součástí každé služby. Je velmi vhodné zjistit očekávání uživatelů a reagovat na ně, tj. nabízet lepší služby.
(jr)