Knihovnické spolky a sdružení jsou samozřejmou součástí knihovnického systému i života knihovníků v každém státě. Jejich činnost je zpravidla soustředěna na prosazování zájmů knihoven a jejich uživatelů, na profesní vzdělávání a také na podporu vzájemné spolupráce a setkávání. Spolky v některých zemích, např. v USA, Velké Británie či Německu, mají dlouhou tradici a jsou skutečnými iniciátory rozvoje knihoven. Činnost knihovnických spolků byla na území Čech a Moravy po celou dobu komunistického režimu zakázána s výjimkou krátkého období let 1968 a 1969. Toto mnohaleté přerušení kontinuity, ale také povinná organizace většiny lidí v odborech, SSM a dalších socialistických organizacích zanechává trvalé stopy. SKIP se za posledních dvacet let stal vcelku stabilně fungujícím spolkem pracujícím výhradně na dobrovolné bázi. Jeho činnost je ale také poznamenána určitou nevyrovnaností aktivit a nízkou úrovní profesionalizace. Členem SKIP je v současné době přibližně každý pátý až šestý zaměstnanec knihoven. Není to úplně málo, ale mohlo by to být v budoucnu i lepší. Větší počet členů by přispěl k lepší reprezentativnosti aktivit SKIP při obhajobě profesních zájmů a samozřejmě by také výrazně zvýšil odborný potenciál organizace.

To je právě důvod, proč se obracíme s krátkou anketou [4] na ty pracovníky knihoven, kteří nejsou členy SKIP. Anketa si klade za cíl zjistit hlavní důvody, které vedou pracovníky knihoven k tomu, že se se svou profesní organizací míjejí. Rádi bychom také získali podněty k tomu, aby se činnost SKIP ještě více otevřela celé knihovnické komunitě a nabídla zajímavé služby a benefity většímu okruhu pracovníků knihoven.

Zkuste se nejpozději do 20. 5. 2010 zamyslet a odpovědět v naší anketě [4] na dvě krátké otázky.