Veřejné knihovny si stále výrazněji uvědomují, že jejich současná praxe v oblasti informačního vzdělávání uživatelů se začíná vzdalovat požadavkům škol, realizujících nové pojetí výuky, i náročnějším potřebám občanů. Zástupci krajských i městských knihoven  se k této problematice sešli na dvou seminářích. V roce 2008 v MZK v Brně a následující rok 2009 v SVK v Hradci Králové. Závěry hradeckého semináře a aktuální potřeba inovace v oblasti informačního vzdělávání urychlily vznik nové odborné sekce SDRUK [6].

V září 2009 se sekce IVU (Informační vzdělávání uživatelů) sešla poprvé. Hostitelem byla Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Jmenovaní zástupci krajských knihoven a několika městských knihoven v úvodu stručně představili vzdělávací akce, které se konají v jednotlivých regionech, podělili se o pozitivní zkušenosti a upozornili na problémy, se kterými se pracovníci knihoven potýkají. Z diskuze vyplynul první úkol pro členy sekce – zmapovat situaci v oblasti informačního vzdělávání ve svém regionu. Byl vypracován dotazník, který zahrnoval jak otázky na zaměření knihovnických lekcí, pro které věkové skupiny knihovny připravují své vzdělávací akce, jaké metody používají, které zdroje informací používají atd., tak otázky týkající se znalostí a dovedností, tedy vzdělávání v oblasti informačního vzdělávání, samotných knihovníků. Druhý úkol, který vyplynul z prvního jednání sekce IVU, bylo vymezení okruhů témat informačního vzdělávání uživatelů. Informační vzdělávání v knihovnách dosud vychází z tradičních lekcí a částečně se snaží reflektovat konkrétní požadavky škol. V současné době však školní vzdělávání prochází radikální proměnou a je v zájmu knihoven tyto proměny poznat a zahrnout do svých aktivit. Navržené okruhy by za použití různých metod měly být základem pro informační vzdělávání zahrnující nejen školní mládež, ale také všechny věkové kategorie a různé zájmové skupiny - např. matky na mateřské, nezaměstnané, seniory apod.

Podrobněji se okruhy informačního vzdělávání zabývalo další jednání sekce IVU, které se konalo 8. a 9. února 2010 v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě.

Prvním navrženým okruhem je „Čtenářská gramotnost“. Zahrnuje širokou oblast podpory rozvoje čtenářství v širším pojetí, nejen motivace, ale rozvíjení schopností porozumění a interpretace textu, včetně řady dalších s tím souvisejících aktivit knihovny. Cílem druhého okruhu je podpora dovednosti samostatného výběru a zpracování informací. Okruh nazvaný „Knihovny – zdroj informací“ by měl zahrnovat celou škálu metod vyhledávání informací v knihovnách a informačních institucích, včetně etiky používání informačních zdrojů, citování atd. Třetím a posledním okruhem jsou „Informační zdroje“ zahrnující jak tištěné, tak elektronické, případně audiovizuální dokumenty, využívání webových stránek knihoven jako průvodce k dalším informačním zdrojům, vyhledávání v databázích (včetně pravidel formulace dotazu) apod. Na jednání v Havlíčkově Brodě byly ustaveny tři pracovní skupiny, jejichž úkolem bude rozpracovat obsah a zpracovat metodiku jednotlivých okruhů. Božena Blažková z SVK Hradec Králové se zamyslela nad metodou, jakou by měly okruhy informačního vzdělávání být zpracovány. Ve své prezentaci shrnula poznatky z oblasti kritického myšlení, se kterými by mohly jednotlivé pracovní skupiny přistupovat ke zpracování tématu.

Dále se členové sekce seznámili s první verzí vyhodnocení „Dotazníku k informačnímu vzdělávání v knihovnách“, který vycházel z podkladů kolegyň z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Dotazník byl prostřednictvím krajských knihoven rozeslán pověřeným a profesionálním knihovnám v období od listopadu 2009 do února 2010. V této fázi zjišťování se zapojilo 12 krajů a ze 710 oslovených knihoven jich odpovědělo 400 (a patří jim za to naše poděkování!). Potvrdily se naše předpoklady a zkušenosti, že knihovny informačnímu vzdělávání nevěnují dostatečnou pozornost. Rozdíl je mezi pověřenými knihovnami (zajišťují IV všechny, které odpověděly) a profesionálními knihovnami, které často IV nezajišťují nebo je zaměňují za kulturně-vzdělávací aktivity a besedy o knihách. Informační vzdělávání v knihovnách je kvantitativně velmi rozdílné u cílových skupin. Prioritní skupinou jsou žáci základních škol, pro mládež, studenty středních škol je aktivit v oblasti IV výrazně méně. Souvisí to s činností oddělení pro děti a oddělení pro dospělé čtenáře. Informační vzdělávání v knihovnách se orientuje především na práci s knihou, využívání služeb konkrétní knihovny, práci s katalogy knihovny. Chybí přesah na využívání informačních zdrojů jiných institucí apod. Přesto, že fungují počítačové učebny a základní kurzy ICT absolvovala převážná část knihovníků, nejsou v oblasti IV využívány databáze, JIB ani webové stránky jiných knihoven a institucí mimo vlastní knihovnu. Knihovníci v dotaznících odpověděli, že využívají různé vlastní materiály a podklady, ale zcela jednoznačně mají zájem o odborně připravený podklad pro tuto oblast své práce. Celkové vyhodnocení dotazníků a rozbor zjištěných výsledků bude připraven a prezentován v dubnu na semináři v Moravské zemské knihovně v Brně. Jen z tohoto nástinu výsledků dotazníkového šetření je patrné, že sekce Informačního vzdělávání uživatelů SDRUK má před sebou řadu úkolů.

Jedním z nich je i vzdělávání samotných knihovníků, kteří si často s náročnějšími požadavky na informační vzdělávání uživatelů neví rady.  Ukázal to i dotazník, kde odpovědi na otázku vzdělávání knihovníků v této oblasti byly až na výjimky negativní. Z toho vyplývá i nepochopení podstaty informačního vzdělávání. Knihovníci si často neuvědomují, že informační vzdělávání a výchova je zcela neoddělitelnou součástí jejich práce. Nejde o další rozšíření jejich, již tak plného pracovního programu. Je to změna přístupu k  aktivitám (knihovnické lekce, tematické besedy, exkurze), které dělají. Jde o využití nových metod, postupů, změnu ve vlastní přípravě těchto aktivit, v jejich struktuře.

I když se jednotlivé problémy musí řešit postupně, diskuze na jednání ukázala, že je možné na nedostatečné znalosti knihovníků v oblasti vzdělávání uživatelů a na potřebu vysvětlování změn  ve stávající praxi zareagovat poměrně rychle. Jednotlivé krajské knihovny v průběhu roku připraví jednodenní semináře na základě zkušeností Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, která v říjnu 2009 uspořádala seminář na téma „Informační výchova uživatelů“. Zájem o seminář byl veliký, pozvání využili zástupci více než poloviny profesionálních knihoven v Jihočeském kraji, tj. přes 40 osob. Výraz seminář již předem upozorňoval na formu – vedle poměrně krátkého teoretického úvodu, který připravila JVK, se další část týkala praktických zkušeností s informatickou výchovou v jednotlivých knihovnách. V teoretické části se účastníci dozvěděli o tom, jak se informatické vzdělávání vyvíjelo, o současných směrech a trendech jeho dalšího vývoje. V souvislosti se změnami ve školství přibyly informace o rámcových vzdělávacích programech, o přípravě tzv. projektů škol. Závěrem byla uvedena řada příkladů, kde mohou knihovníci načerpat inspiraci. Zajímavá byla i praktická část – ukázky a zkušenosti z řady větších či menších jihočeských městských knihoven, které si s sebou knihovnice přivezly a které hlavně byly ochotné před svými kolegyněmi předvést. Tak tedy bylo možné vidět část informatické lekce z městských knihoven v Písku, Kaplici, Zlivi, Dačic, Borovan, Plané nad Lužnicí,  Lomnice a Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Tento seminář se setkal s nebývalým ohlasem, a tak JVK připravuje pro letošní rok jeho pokračování. Opět bude zaměřen na praktické zkušenosti s informatickým vzděláváním, ale bude věnován spíše  starším věkovým kategoriím. Tento stav totiž ukázal i již zmiňovaný dotazník – knihovny se spíše soustředí na předškolní a mladší školní věk. Trochu opomíjena je kategorie starších žáků a středoškoláků, vypracovat pro ně zajímavé povídání, týkající se informačního vzdělávání, je opravdu náročné. Na chystaném semináři tak chce JVK mj. seznámit s nově vznikají aktivitou – pomoc škole při vytváření tzv.  třídních projektů. Třída má zadaný nějaký projekt, téma, pro které má vytvořit závěrečný výstup (výstavu, webové stránky, závěrečnou zprávu). V knihovně se studenti dovědí, kde všude mohou najít podklady, materiály, informace a dále sami vyhledávají  v katalozích různých knihoven a v databázích. Není třeba zdůrazňovat, že nezbytnou podmínkou je velmi úzká spolupráce knihovníka a učitele již při přípravě takového projektu. Součástí semináře bude i prezentace dostupných databází a informačních zdrojů, které mají knihovny k dispozici – ČNB, JIB, EBSCO atd. Cílem je ukázat knihovníkům z menších knihoven, že není třeba se těchto informačních zdrojů obávat, a předvést jim, jak jim mohou pomoci  právě při informačním vzdělávání uživatelů.

Nejbližší akcí sekce IVU, na kterou jste srdečně zváni, je dvoudenní seminář Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách, který se koná 20. a 21. dubna 2010 v Moravské zemské knihovně. Seminář je věnován práci veřejných knihoven, přesto je do programu zahrnutý blok Propojení informačního vzdělávání do školního vzdělávacího programu střední školy a podpora výuky informačním a studijním centrem školy. V příspěvku Systém informačního vzdělávání ve veřejné knihovně se chceme dotknout problému spolupráce oddělení pro děti a oddělení pro dospělé čtenáře v rámci jedné knihovny. Druhý den bude zaměřený na vymezení obsahu jednotlivých okruhů informačního vzdělávání (viz výše) a organizátoři počítají s aktivním zapojením účastníků. Přesný program semináře bude vystaven do 5. března na www.mzk.cz/aktivity [7], www.sdruk.cz/sekce [8] a www.stk.cz/Akce [9].

Do doprovodného programu jednání sekce byla zařazena návštěva Školního studijního a informačního centra [10] Obchodní akademie a hotelové školy v Havlíčkově Brodě. ŠSIC bylo v roce 2009 oceněno jako jedna z nejlépe pracujících knihoven v kraji Vysočina.

Fotografie z akce s nacházejí na http://janalepa.rajce.idnes.cz/IVU_Havlickuv_Brod/ [11].