Informační vzdělávání = „Ucelený formativní proces získávání znalostí, vědomostí a návyků z oborů  a disciplín, které se zabývají shromažďováním, zpracováním, uchováváním, zpřístupňováním a využíváním informací.“ [3]

Informační vzdělávání

Informační vzdělávání není procesem, u kterého je předem daný jeho konec. Je to dlouhodobý proces, který by měl být součástí celoživotního vzdělávání každého jedince. Nikdo o sobě dnes nemůže říct, že je informačně vzdělaný na takové úrovni, že již nebude nikdy potřebovat žádné další informace. Potřeba orientace v informačních zdrojích spolu se znalostí vyhledávání a hodnocení informací je spojena i s praktickou dovedností využití informací v běžném životním rytmu. Ve všech oborech, které se nějakým způsobem dotýkají informací, jejich předávání, sdílení, tvorbě, vyhledání, užívání apod., není nikdy možné říct, že jsme už došli na konec. Souvisí to pochopitelně i s faktem, že informační vzdělávání je velmi úzce spojené s oblastí informačních technologií - už to ho předurčuje k dynamickému rozvoji.

Mnoho institucí, nejen vzdělávacích, se dnes informačním vzděláváním zabývá. Vzhledem k tomu, že pojem informační vzdělávání je velmi široký, spadá pod  něj celá řada aktivit. Můžeme se setkat s informační gramotností, prací s informačními prameny, informační výchovou, počítačovou gramotností atd. Skutečnost je ovšem taková, že většina institucí si řeší problematiku informačního vzdělávání sama, a tak může dojít k situaci, kdy stávající modely výuky informačního vzdělávání mohou zaostávat za aktuálním děním. Knihovny nabízí svým čtenářům informační hodiny, připravují lekce informační výchovy pro specifické skupiny čtenářů, jako jsou třeba děti, senioři nebo hendikepovaní spoluobčané. Vysokoškolské knihovny reagují přímo na potřeby svých studentů a dle toho přizpůsobují nabídku vzdělávacích aktivit, například organizováním lekcí pro orientaci v databázích. Na středních a vyšších odborných školách začíná být do osnov zařazován předmět Informační výchova, i když zatím ještě ne dle jednotných hledisek. Vysoké školy u svých posluchačů určitý stupeň informační vzdělanosti předpokládají a snaží se o prohloubení jejich znalostí tím, že je seznamují s nejnovějšími trendy v této oblasti a nabízejí možnost absolvování předmětů s informační tematikou.

IV v rámci KISKu

Informační vzdělávání řeší i  Kabinet informačních studií a knihovnictví (KISK) na FF MU. Studenti si zde v rámci svého studia mohou zapsat předměty jako je Kurz práce s informacemi, Informační vzdělávání, Práce s informačními prameny, Počítačová gramotnost apod. Zatím ovšem ani zde nedochází k předávání informací na úrovni spolupráce s dalšími školami a institucemi.

Na základě tohoto faktu a na základě vyhlášení výzvy pro předkládání projektů do Operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“, který vyhlásilo MŠMT v únoru 2009, se KISK rozhodl oslovit potenciální partnery, kteří by rádi posílili spolupráci a nastartovali vzájemnou výměnu znalostí na poli informačního vzdělávání. Výsledkem této aktivity bylo podání projektu, do kterého se kromě žadatele (Masarykova univerzita) zapojilo také dalších sedm partnerských institucí (Mendlova univerzita v Brně, Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoké učení technické v Brně, Moravská zemská knihovna, Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních služeb).  Projekt pod názvem NAKLIV byl schválen na podzim roku 2009 a bude realizován od prosince 2009 do prosince 2012.

Projekt NAKLIV

NAKLIV – Národní klastr informačního vzdělávání – je projekt určený pro posílení spolupráce institucí, které podporují informační vzdělávání a které řešily aktivity v této oblasti individuálně. Cílem projektu je vznik fungující komunity kvalifikovaných lektorů a osob, které se věnují informačnímu vzdělávání a využívají moderní metody nejen k výuce, ale i vzájemné spolupráci a sdílení materiálů a poznatků z praxe.

Kromě samotného informačního vzdělávání je tedy projekt zacílen na spolupráci jako takovou. Partneři zapojení do projektu by se měli naučit mezi sebou efektivně komunikovat, sdílet informační kanály, webové stránky a využívat znalostní virtuální prostředí pro to, aby propojili své aktivity v oblasti informačního vzdělávání. Současně bude v rámci projektu formulován Standard lektora informačního vzdělávání, který stanoví základní penzum znalostí a dovedností, které by měli lektoři IV ovládat. Účastníkům bude nabídnuta řada odborných seminářů a workshopů, které rozvinou jejich komunikační a řídicí dovednosti, představí moderní nástroje pro sdílení informací a naučí spolupráci s využitím sociálních sítí a virtuálních světů.

Klíčové aktivity projektu

Projekt má stanoveny klíčové aktivity, což jsou cíle a výstupy, kterých by měl za dobu svého trvání dosáhnout. Mimo těchto aktivit se bude pracovní tým věnovat nad rámec projektu i dalším činnostem v oblasti informačního vzdělávání. Do klíčových aktivit spadá:

• Úvodní konference (odborný panel) - organizace úvodního odborného panelu, na kterém byly představeny hlavní záměry projektu.
• Tvorba standardu realizátorů informačního vzdělávání - publikace materiálu, který bude specifikovat kompetence, požadované znalosti a dovednosti těch, kteří realizují informační vzdělávání.
• Virtuální a znalostní prostředí -  vytvoření interaktivního webového prostředí, určeného pro podporu spolupráce, sdílení materiálů i e-learningovou výuku.
• Semináře a workshopy - příprava a realizace řady seminářů a workshopů, zaměřených na rozvíjení spolupráce, komunikace, sdílení znalostí a rozvíjení dovedností v oblasti lektorování a řídicích schopností.
• Stáže - cyklus krátkodobých stáží pro odborníky z partnerských institucí, jejichž cílem je nejen posílení neformálních vazeb mezi jednotlivými osobami, ale i cílenější sdílení znalostí přímo v konkrétní instituci.
• Knowledge Mentor - tvorba a realizace e-learningového kurzu, který tematický naváže na semináře a workshopy.

Výrazným přínosem projektu bude iniciování samotného transferu znalostí a sdílení materiálů v rámci virtuálního prostředí, které bude výrazně podpořeno partnery projektu. Z každé aktivity bude prováděna podrobná zpětná vazba od všech účastníků a výsledky budou zveřejněny prostřednictvím širokého spektra komunikačních kanálů.

Cílová skupina

Projekt je primárně určen pro několik cílových skupin. První velkou skupinou jsou knihovníci – v první řadě ti, kteří se informačním vzděláváním ve svých knihovnách aktivně zabývají a chtějí si prohloubit své znalosti. Prostor ale dostanou i kolegové, kteří se zatím s informačním vzděláváním nesetkali a kteří po ukončení seminářů budou schopni sami ve své domovské knihovně kurzy informačního vzdělávání zorganizovat. Další skupinou jsou akademičtí pracovníci a také studenti doktorského studia.

Vysoká úroveň seminářů a workshopů bude garantována lektory z řad expertů a odborníků na danou oblast. Pro všechny účastníky budou tyto semináře zdarma a po jejich ukončení získají absolventi certifikát.

Sekundární cílovou skupinou se poté stanou studenti a čtenáři z řad široké veřejnosti, kteří se zapojí do aktivit organizovaných absolventy seminářů a workshopů.

Hlavní předností celého projektu je tedy fakt, že z něj budou čerpat nejenom stávající partneři v rámci klastru, ale zároveň mnoho dalších odborných institucí a zájemců z řad veřejnosti. Doufáme, že projekt pomůže zlepšit celkovou situaci v oblasti informačního vzdělávání a využívání principů spolupráce.

Konference NAKLIV 2010

V rámci představení projektu širší veřejnosti byla zorganizována úvodní konference projektu NAKLIV. Konference NAKLIV se konala 3. února 2010 v kongresovém sále hotelu Continental v Brně a kromě přednášejících a organizátorů se jí zúčastnilo 75 osob z řad knihovníků, akademických pracovníků a studentů.

Úvodní slovo celé konference měl PhDr. Petr Škyřík, který nastínil širší souvislosti projektu NAKLIV. Ve svém živém vystoupení vysvětlit teoretický rámec a poukázal na hlavní bod projektu – spolupráci a sdílení zkušeností. Následně manažer projektu Bc. Jan Zikuška představil podrobnosti vzniku projektu NAKLIV, předpokládaný průběh projektu a upřesnil jeho cíle.

Další slovo měli partneři zapojení do projektu, kteří ve společném příspěvku uvedli, co chtějí do projektu vložit a co z něj chtějí získat. Jako první se ujal slova Jan Skůpa z knihovny VUT, který zmínil zkušenosti svého pracoviště s vytvářením a udržováním e-learningového kurzu informační gramotnosti, jež funguje nyní již třetím rokem. Také zmínil, že knihovna VUT se chce věnovat přípravě kurzu pro doktorandy a současně chce kurz informační gramotnosti nějakým způsobem zapojit do kurikul jednotlivých oborů VUT. Velkou devízou, kterou mohou projektu NAKLIV nabídnout, jsou materiály v elektronické podobě a zkušenosti s tvorbou kurzu. Od spolupráce na projektu si naopak slibují zvýšení kompetencí lektorů, lepší porozumění cílové skupině a možnosti spolupráce s dalšími pracovišti.

Mgr. Jan Lidmila z VOŠKISS za své pracoviště nabídl projektu didaktické zkušenosti s předměty, zvyšujícími informační gramotnost studentů, a také odlišný pohled instituce, která není součástí univerzity. Naopak si od projektu mimo plodné spolupráce slibuje přiblížení univerzitám a cenné zkušenosti.

PhDr. Irena Prázová, Ph.D., z Moravské zemské knihovny nabídla dlouholeté zkušenosti s informačním vzděláváním ve třech úrovních: pro veřejnost, pro školy a profesní informační vzdělávání. Od projektu očekává vytvoření širší koncepce informačního vzdělávání v ČR a získání nových zkušeností.

Jako další prezentující představil své pracoviště Bc. Lukáš Plch, zaměstnanec Informačního centra Mendelovy univerzity v Brně. Toto centrum zajišťuje celouniverzitní informační vzdělávání, úvody do studia a podobné kurzy. Od NAKLIVu očekává posílení spolupráce mezi pedagogy a knihovníky, vylepšení stávajících kurzů a cenné zkušenosti.

Jako poslední se publiku představil Mgr. Jan Matula, který zmínil koncepci předmětu Training Trainers ICT, který se letos podruhé vyučuje na ÚBK FPF SU v Opavě. Podstatou předmětu je vycvičit lektory informační gramotnosti z řad studentů, kteří budou dále přenášet své znalosti na kolegy z prvních ročníků. Podobná koncepce byla nejdříve odzkoušena v rámci předmětu Terénní projekt. Z výsledků plynou další možnosti, které může J. Matula projektu nabídnout. Jsou to nejen zkušenosti s dosavadním působením lektorů a organizací výuky informační gramotnosti, ale také náplň a hloubka vyučované látky. Od projektu NAKLIV si slibuje nové možnosti spolupráce, zvýšení kvalifikace lektorů a publicitu.

Tímto byl uzavřen první blok prezentací. Po malé pauze vystoupila se svou prezentací PhDr. Ludmila Tichá, předsedkyně komise IVIG, a představila svou vizi spolupráce komise a projektu NAKLIV. Zdůraznila, že komise nebude přímou součástí partnerského týmu, ale bude mu poskytovat podporu, vytvářet zázemí a sdílet zkušenosti s výukou informační gramotnosti. Bude také spolupracovat při vytváření online kurzů a poskytovat dokumentaci. L. Tichá shrnula dosavadní činnost komise a poukázala na aktivity související s tvorbou portálu INFOGRAM. Také zmínila očekávané výsledky spolupráce s projektem NAKLIV - aktivity a semináře o informační gramotnosti, vytvoření standardů lektora a vytvoření sociální sítě spolupracujících organizací.

Následující příspěvek přednesla Bc. Olga Biernátová, která představila aktivity knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a nastínila možnost spolupráce s  projektem NAKLIV. Zmínila činnosti knihovny UTB, související s informační gramotností - Portál informační výchovy pro UTB a lekce informační gramotnosti, pořádané knihovnou. Od spolupráce s projektem NAKLIV si slibuje vytvoření materiálů, vytvoření virtuální sociální sítě, zkvalitnění seminářů o informačním vzdělávání a zpřístupnění materiálů online.

Další přednášející, Bc. Monika Malečková, blíže představila předměty Kurz práce s informace I. a II., které pořádá Kabinet informačních studií a knihovnictví a které si mohou zapsat z celé Masarykovy univerzity. Oba kurzy velmi úzce spadají do oblasti informační gramotnosti a je zřejmé, že mezi projektem NAKLIV a organizátory a tutory KPI bude probíhat čilá spolupráce.

Dopolední část ukončil Bc. Tomáš Bouda. Ve svém příspěvku „Inovace ve vzdělávání, sociální síť a virtuální svět“ nastínil možnosti spolupráce i výuky ve virtuálním světě. Mluvil o nových technologiích a představil netradiční možnosti v komunikaci. Účastníky konference zaujal především svou prezentací virtuálního světa Second Life, ve kterém již nyní funguje ostrov s názvem VIAKISK, v rámci kterého budou probíhat virtuální  přednášky, setkávání, semináře apod.

Po pauze na oběd následoval diskuze formou odborného panelu. Mezi diskutujícími odborníky byla PhDr. Ludmila Tichá, Mgr. Jakub Štogr, Mgr. Jan Matula a Ing. Blanka Jankovská. Celá diskuze se točila okolo vytváření standardu lektora informačního vzdělávání – jaká bude jeho podoba, co bude jeho cílem, jak se bude používat apod. Diskutující také řešili, jaké kompetence bude standard obsahovat, zda v něm vytvořit úrovně a budou-li mít knihovny, knihovníci i uživatelé o standard zájem. Diskutující se usnesli na tom, že by měl být nejprve vytvořen obecný standard, na jehož základě by bylo možné dále stavět. Problém s udržitelností by mohl být vyřešen vznikem certifikační autority.

Po uzavření odborného panelu byl oficiálně ukončen program celé konference. Další diskuze se přesunula do uzavřené části akce, která byla určena partnerům projektu a pozvaným odborníkům.

Úvodní konference rozhodně splnila očekávání – účastníci se dozvěděli jak informace o projektu a možnostech zapojení, tak nové informace z oblasti informačního vzdělávání. Výsledky konference včetně zhodnocení, prezentací a fotografií  lze shlédnout na www.nakliv.cz [5].