Ve dnech 23. – 24. února se v prostorách Českého svazu vědeckotechnických společností na pražské Novotného lávce uskutečnil mezinárodní seminář projektu ICHNOS+ [4], který je financovaný z programu EU Interreg IVC a jehož hlavním cílem je snižování administrativní zátěže živnostníků a malých podniků a maximální podpora začínajících podnikatelů. Pro čtenáře Ikara může být seznámení s tímto projektem inspirativní proto, že hlavními nástroji cíle projektu jsou informační a komunikační prostředky a jejich vhodná implementace. Z tohoto důvodu zde nebudeme rozebírat obecnou podstatu tohoto typu tzv. kapitalizačních projektů, která tkví v začlenění jejich výsledků do regionálních operačních programů, ale zaměříme se přímo na informační podstatu jednotlivých řešení, představených zahraničními přednášejícími v průběhu semináře.

[5]

Obr. 1 Logo projektu ICHNOS+

ICHNOS PLUS

Mezinárodní projekt ICHNOS+ (Innovation and change – network of one stop shops) navazuje na úspěchy předchozího projektu ICHNOS, který byl ukončen v dubnu 2007. Projekt vytvořil model Regionálního centra kompetencí (RCC) pro „One-Stop Shop“ pro  podnikání (OSS), které
je definováno jako organizace (veřejná nebo soukromá), která je zaměřena na všeobecnou podporu drobného podnikání takovým způsobem, aby se podnikatel mohl zaměřit skutečně jen na svou činnost a minimalizoval své povinné kontakty se státní správou, které vyplývají z legislativy. Poznamenejme, že zavedení OSS se řídí legislativou EU a očekávalo se ve všech členských státech do roku 2007, nicméně většina regionů se s tím dosud nevypořádala. Projekt ICHNOS+ se tak snaží o implementaci tohoto modelu ve všech zapojených regionech projektu [6], k čemuž je ovšem potřeba příprava a vytvoření odpovídajícího technologického vybavení. Českou republiku v projektu reprezentuje kraj informačních technologií – Vysočina. Václav Jáchim, vedoucí koncepčního oddělení odboru informatiky kraje Vysočina, k tématu poznamenal: „Kraj Vysočina se v rámci projektu ICHNOS Plus snaží realizovat dvě stěžejní aktivity. Za prvé definovat a pomocí studie proveditelnosti rozpracovat možnou implementaci modelu kontaktního centra s poskytováním informací podnikatelům v kraji, za druhé pak využít zkušeností jednotlivých projektových partnerů ze zahraničí a na jejich základě se z pozice kraje snažit ovlivnit zaměření priorit pro budoucí operační programy, tedy prostředky Strukturálních fondů EU v období po roce 2013.“

V průběhu pražského semináře byly představeny již fungující praxe, a to v Galicii a Estonsku – tyto regiony patří v tomto směru k těm nejprogresivnějším, na rozdíl od České republiky, která svou informační a informatickou podporou podnikání stále patří mezi rozvojové země.

Galicie

Galicie je jedním z regionů Španělského království, které mají tradičně mnohem větší nezávislost na centrální vládě, než na jakou jsme z ČR zvyklí. Regiony si ve Španělsku mohou tvořit vlastní poměrně silné zákony a politiky, což je v Galicii vidět na první pohled např. v restauračních zařízeních, kde se téměř všude vesele kouří, i když je to na centrální úrovni přísně zakázané. Podobně je to i s  informační podporou podnikatelů, kdy jednotlivé regiony zajišťují technologický rozvoj těchto veřejných služeb, přičemž centrální vláda plní úlohu jen jakéhosi koordinátora a do způsobu konkrétní realizace příliš nezasahuje.

Diego Nieto z galicijského Superpočítačového centra [7] a Carlos Silva Liste z Galicijského Institutu pro ekonomický rozvoj [8] společně představili regionální systém podpory podnikání, který je z velké části založen na efektivním využití informačních a komunikačních technologií.

Páteří galicijského systému podpory podnikání jsou lokální informační místa, koordinovaná centrálně ze Santiaga de Compostella, která využívají softwarové nástroje (znalostní databáze) společně s telefonickou podporou (call centra). Podnikatelskou podporu celému regionu přitom zajišťuje pouhých šest operátorů (je třeba si uvědomit, že Galicie má stejnou rozlohu jako celá Morava). Služba je zdarma k dispozici všem podnikatelům každý den od 6:00 do 22:00.

Dalším zajímavým aspektem, tentokráte již celošpanělského systému podpory podnikání, je způsob zakládání živnosti či společnosti s ručením omezeným online, tedy prostřednictvím internetu. Pomocí příslušného portálu [9] je možné založit firmu do 48 hodin, přičemž platí, že začínající podnikatel může ihned spustit podnikání a nemusí čekat na oficiální dotvoření společnosti. Něco takového je bohužel v ČR prozatím utopií.

[10]

Obr. 2 Španělští zástupci představují systém online podpory podnikatelů

Estonsko

Estonsko je zemí již tradičně velice silnou v aplikaci informačních technologií do téměř všech sfér života. Na rozdíl od Španělska je silně centralizované (celé Estonsko je jen dvakrát větší než Galicie). Kaie Kortsiniová z Estonského centra informatiky [11], vládní organizace zodpovědné za implementaci IT řešení v oblasti veřejné správy, představila některé významné prvky estonského e-governmentu, především pak centrální portál eesti.ee [12], obdobu našeho Portálu veřejné správy, který ovšem zahrnuje mnohem více služeb či elektronických formulářů a má také vyšší návštěvnost (průměrně 8 000 unikátních přístupů denně).

Estonskou zajímavostí je fakt, že každý občan či právnická osoba disponuje státem přidělenou e-mailovou adresou, a to ve formátu jmeno.prijmeni@eesti.ee [13]. Česká republika naproti tomu zvolila cestu větší bezpečnosti v podobě samostatného systému datových schránek, který zahraničním účastníkům konference představil vedoucí odboru informatiky kraje Vysočina, Ing. Petr Pavlinec. K. Kortsiniová bohužel nedokázala relevantně reagovat na námitky ohledně spamu či možného obtěžování, kterému mohou být majitelé estonských e-mailových adres vystaveni, ale prý si ještě nikdo nestěžoval. Zároveň byl představen již několik let fungující systém elektronických občanských karet (ID karet), které by měly být v ČR zavedeny s výhledem několika let.

Shrnutí

Semináře se zúčastnila i zástupkyně Ministerstva pro místí rozvoj (které za program Interreg IVC v ČR odpovídá), vedoucí oddělení mezinárodních územních vazeb ing. arch. Eva Matoušková, která vyjádřila značné potěšení nad probíhajícími diskuzemi a slíbila maximální podporu ministerstva při implementaci úspěšných praxí v kraji Vysočina a jiných regionech ČR. Jestli se podpora podnikatelů z technologického hlediska v ČR skutečně zlepší, ukáže až čas, nicméně projekt ICHNOS+ je dobrým příkladem mezinárodní spolupráce evropských regionů, která je často mnohem svižnější než spolupráce jednotlivých členských států EU a je také nepochybně blíže občanům.