1) Plánuje SKIP navrhnout změnu ve struktuře podpory knihovnických aktivit v rámci VISK ze strany MK? Máme na mysli třeba akvizici dalších (zahraničních) informačních zdrojů. Pociťují veřejné knihovny podle Vás v tomto směru deficit, existuje z jejich strany vůbec poptávka?

Program VISK a jeho priority jsou v dílčích aspektech upravovány každý rok. V průběhu roku 2010 bude Ministerstvo kultury ČR připravovat novou koncepci rozvoje knihoven na léta 2011–2014. Tato koncepce naváže na cíle definované ve vládou schválené Státní kulturní politice na léta 2009–2014 [5]. Předpokládá se, že bude nově koncipován dotační program na podporu akviziční činnosti knihoven. SKIP bude prosazovat, aby v této oblasti došlo ke koordinaci mezi Ministerstvem kultury a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které doposud administruje program INFOZ, který je zaměřen na podporu získávání informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje. Tento program bude ukončen v roce 2011 a bude muset být nahrazen jiným dotačním titulem. Pokud jde o poptávku, Knihovnický institut v roce 2008 provedl průzkum doplňování knihovních fondů v knihách ČR. Cílem bylo zjistit celkový rozsah doplňování knihovních fondů, jeho zdroje i objem finančních prostředků, které jsou věnovány na získávání zejména zahraničních informačních zdrojů. Předmětem zjišťování bylo i vymezení či odhad potřeb v této oblasti. Bohužel, některé skupiny knihoven (např. vysokoškolské knihovny a knihovny AV ČR) průzkum bojkotovaly s poukazem na to, že objem finančních prostředků vydávaný z veřejných zdrojů považují za tajný. To způsobilo, že získané údaje nemají dostatečnou vypovídací schopnost. Podle mého názoru je doplňování zahraniční literatury do knihoven ČR s výjimkou nákupu licencí na elektronické informační zdroje ubohé, ale zdá se, že některým knihovnám to vůbec nevadí.

2) Podporuje SKIP nějak aktivně rovnost žen a mužů v oblasti, kterou se zabývá? Sleduje např. rovnost platů? Podniká v těchto směrech nějaké konkrétní kroky?

Nepamatuji si, že by SKIP za dobu své existence dostal nějaký podnět k tomu, aby se zabýval diskriminací žen v knihovnách. Podle posledního průzkumu věkové a vzdělaností struktury pracovníků knihoven z roku 2004 pracovalo v knihovnách 91 % žen a pouhých 9 % mužů. V průzkumu nebyly identifikovány nějaké podstatné rozdíly ve mzdové oblasti. Problém knihovnických platů vidím jinde – průměrné platy knihovníků se zpravidla pohybují cca 20 % pod celostátním průměrem. Tady by se spíše dalo hovořit o diskriminaci oboru či profese.

3) Bude SKIP v souladu s doporučeními ministerstva školství [6] uvažovat o změně názvu organizace na Svaz knihovníků a knihovnic a informačních pracovníků a pracovnic (SKKIPP), popř. Svaz knihovnictva a informačního pracovnictva?

Jedná se o zcela otevřenou otázku. SKIP je demokratická organizace a zde platí, že pokud někdo návrh na změnu názvu předloží a při hlasování tento návrh získá většinu, může dojít ke změně. Vzpomínám si, že v průběhu devadesátých let, kdy tato diskuse byla živá v německy mluvících zemích, bylo několikrát toto téma předmětem diskuse i ve SKIP, ale většina členů neměla o změnu zájem. S ohledem na výše uvedený poměr mužů a žen není problém, aby – pokud se ženy rozhodnou – ke změně došlo.