Na konci října 2009 uspořádal Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR pro své členy odbornou exkurzi do skandinávských knihoven. Cílem bylo představit inspirativní knihovny ve Skandinávii jednak po architektonické stránce, jednak po stránce odborné. Do programu byly zařazeny knihovny veřejné a specializované – odborné a vysokoškolské. Proto byli členové exkurze rozděleni na dvě poloviny podle svého oborového zájmu.

Cesta do Dánska 26. října byla zpestřena jízdou trajektem z německého přístavu Rostock do dánského města Gedser. Po příjezdu do Kodaně následovalo ubytování a večerní, či spíše noční prohlídka Kodaně.

[5]

I v deštivém počasí jsme trávili cestu venku na palubě trajektu

První „exkurzní“ den začal společnou návštěvou Černého diamantu - Det Kongelige Bibliotek – Nationalbiblioteket (Den Sorte Diamant), součásti Královské dánské knihovny. Přívítala nás členka vedení  Asociace dánských knihoven Hellen Niegaardová a zúčastnili jsme se přednášky o systému dánského knihovnictví a o Sdružení knihoven Dánska.

Zajímavé na této informační přednášce bylo, že dánský knihovní zákon zahrnuje všechna média, tedy nikoliv pouze knihy, ale i hudbu, videohry, filmy apod. V následných dnech jsme viděli, jak to vypadá v praxi. Záviděníhodné je, že stát knihovny výrazně dotuje a ony samy mají své silné sponzory, za členství čtenáři v knihovnách nic neplatí....

Skupina „specializovaných knihoven“ v Černém diamantu zůstala na podrobnou exkurzi. Černý diamant je Královská, tj. dánská národní knihovna. Ta se skládá ze starší části, jež byla postavena v 17. století. K ní byla na konci minulého století přistavěna nová část – architektonický klenot, díky kterému se pro Královskou knihovnu již vžilo označení Černý diamant.

Z architektonicko-estetického hlediska je to jedinečná stavba stojící na nábřeží a od svých černých oken, které jsou po celé stěně budovy, odráží vodu a budovy z protějšího břehu [6]. Nádherná je obzvláště v noci.

[7]

Vnitřek knihovny je velké atrium a z nejvyšších pater je velký výhled nejen až do přízemí, ale prosklenou stěnou i ven, na kanály

[8]

V černé skleněné stěně se odráží celé okolí knihovny

Z knihovnického hlediska v Diamantu padl dotaz, který se pak stal dotazovacím mottem celého zájezdu. A to, jak a kde dánští knihovníci katalogizují.

S touto otázkou si spousta průvodců v knihovnách nevěděla rady, neboť v Dánsku je jednotný knihovní systém, do něhož záznamy předávají přímo vydavatelé. Současně v Dánsku působí komerční agentura, která provádí katalogizaci zbývajících publikací.

Cílem odpolední exkurze byla Univerzitní knihovna v Kodani, konkrétně knihovna Fakulty humanitních studií - Det Kongelige Bibliotek – Universitetsbibliotek – Det Humanistiske Fakultetsbibliotek [9]. Kodaňské univerzitní knihovny jsou spojeny pod národní knihovnu od 70. let a spadají nyní pod Královskou knihovnu.

Tato fakultní knihovna byla stavěna ve dvou krocích: v prvém, v raných 90. letech, byly postaveny sklady a v loňském roce byla otevřena i část pro studijní veřejnost.

V knihovně je zaveden samoobslužný provoz, kdy si lze knihy půjčovat přes automat přímo z polic, nebo si je objednávat přes internet. Na základě požadavku jsou knihy dováženy z depozitáře. Systém otevřené výpůjčky přímo z polic není údajně moc využíván, službu přes internet čtenáři využívají častěji.

[10]

Univerzitní kampus je postaven podél kanálů a zaujme kruhovými stavbami, které slouží jako koleje pro studenty

[11]

Na konci kanálů, blízko kampusu, je i nová koncertní hala, která letos, stejně jako pražská stanice metra Střížkov, získala prestižní ocenění soutěže Steel Design Awards

V každé knihovně jsme se zajímali o online zdroje a kurzy informační gramotnosti. V knihovně fakulty humanitních studií žádné aktuální časopisy neodebírají v tištěné formě, ale pouze online. Mají dostupných cca 500 odborných databází, financovaných státem a sponzory. Kurzy pro uživatele jsou pořádány velmi často - průběžně, mají různé úrovně od začátečníků až po velmi pokročilé uživatele s praktickými „vychytávkami“.

Druhý den byl věnován švédským knihovnám v Malmö, Lommě a dvěma knihovnám v univerzitním areálu v Lundu. Veřejná knihovna v Malmö - Malmö stadsbibliotek - je tvořena starší budovou, postavenou na počátku 20. století, a budovou zcela novou, která byla otevřena na konci 20. století. Ta je tvořená ohromným proskleným rozsáhlým průčelím [12]. Naše průvodkyně, paní Eva Olsonová, nás informovaa též o tom, že tato knihovna v době naší návštěvy byla hodně medializovaná. Chtěli vyřadit staré knihy, které se již několik desítek let nepůjčují, a jeden novinář z Malmö z toho udělal aféru.

[13]

Prosklené průčelí moderní budovy knihovny v Malmö ji dodává spoustu světla a optického prostoru

Po knihovně v Malmö jsme všichni společně jeli na exkurzi do malé nové veřejné knihovny v  městečku Lomma - Lomma bibliotek [14]. Kouzelnou knihovnou umístěnou hned na pobřeží Baltského moře u přístavu jachet nás provázela Gun Anderssonová. Představa, že uživatelé knihovny jsou též jachtaři a jejich rodinní příslušníci či přátelé ze zakotvených jachet pod okny, nás docela pobavila.

[15]

Knihovna přímo na břehu moře byla pro nás Středoevropany romantickým zážitkem

Poté se skupina specializovaných knihoven vydala do univerzitní knihovny v Lundu - Lunds universitets bibliotek, Universitetsbiblioteket [16]. Lund je typické univerzitní městečko plně spjaté s univerzitním životem, neboť univerzita v něm vznikla již v polovině 17. století.

Přivítala nás Kai Ericssonová, která nám stručně představila historii univerzity a provedla nás starou univerzitní knihovnou. Knihovna velmi připomínala naše staré univerzitní a fakultní knihovny.

Z online služeb knihoven je zajímavá služba „Ask a Librarian“, kde se uživatel může po síti prostřednictvím formuláře ptát knihovníka na pomoc s vyhledáváním informačních zdrojů, nebo univerzitní digitální knihovna (portál LUB), ve které jsou již primárně vzniklé online zdroje, stejně jako zdigitalizované tisky. LUB je přístupný přes kampusovou počítačovou síť a pro přístup mimo kampus je potřeba se přihlásit studentským či zaměstnaneckým ID.

[17]

Krásná stará univerzitní budova vypadá jako z příběhů o Harry Potterovi

Nejnovější fakultní knihovnou Lundské univerzity je knihovna určená pro výuku jazyků - Knihovna Střediska pro jazyky a literaturu - Språk-och litteraturcentrums bibliotek [18].

Je tvořena prosklenou budovou, která spojila dvě kamenné budovy, a tím vznikl jeden větší knihovní komplex. Exkurze pokračovala v počítačové učebně při sledování powerpointové prezentace o výstavbě této zajímavé „propojovací budovy“ a rozšíření univerzitního kampusu.

Poslední den jsme cestou domů v Dánsku navštívili dvě malé městské knihovny v Middelfartu a Koldingu. Na obou bylo vidět, jaký je současný trend knihoven: místo pro veřejný a společenský život. Průvodkyní v Middelfart Library byla Charlotte C. Pedersenová a v Kolding Library Kis Michaelsenová. Z Koldingu jsme pokračovali přes Hamburk do Prahy.

[19]

Jachty zakotvené před budovou knihovny jsme Skandinávcům skutečně záviděli

Co jsem si přivezli? Mimo odborných materiálů a poznámek z jednotlivých knihoven též cenné poznatky o online zdrojích, dostupných databázích, přístupu k nim, poznatky o pořádaných kurzech informační gramotnosti. Poznatky o tom, že ve všech knihovnách, které jsme ve Skandinávii navštívili, bylo zřetelné, jak stojí o to, aby se jejich návštěvníci cítili dobře a knihovny navštěvovali a vraceli se do nich i jako do místa, kde mohou v klidu relaxovat. V žádné tedy nechybělo propojení regálu s knihami s místy s pohodlným sezením, možností pustit si do sluchátek vybranou, na místě zapůjčenou hudbu apod. Dětské koutky a počítačová zákoutí a samostatné studovny jsou také samozřejmostí.

Hodně knihoven také své prostory pojímá i šířeji pro výchovu a kulturu, a tak bývá součástí např. i kinosál nebo výstavní či koncertní prostory.

[20]

[21]

Snaha o příjemný, víceúčelový prostor knihoven nás nadchla