Proč považujete knihovní zákon ve stávajícím znění z hlediska vysokoškolských knihoven za nevyhovující?

Chtěla bych zdůraznit, že vysokoškolské knihovny přijetí knihovnického zákona [4] přivítaly, oceňují jeho přínos, tj. vymezení legislativního rámce pro poskytování veřejných knihovnicko-informačních služeb. Naše výhrady se týkají pouze § 3 Systém knihoven a navazujících §§ 9 -13. Vysokoškolské knihovny jsou významnou součástí systému knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby už od počátku 90. let. Jejich poskytování upravovala vyhláška MŠMT ČR č. j. 13 527/93-33, o poskytování veřejných informačních služeb. S platností zákona č. 257/2001 Sb., který vyžaduje registraci knihovny podle druhu do evidence Ministerstva kultury ČR, vznikl pro vysokoškolské knihovny problém, protože zákon vysokoškolskou knihovnu jako druh nezná. Zákon je v § 3 nesystémový. Tvůrci zákona mohli vyjít z reality, zmapovat druhy knihoven, které poskytují veřejné knihovnické a informační služby, a na základě této skutečnosti pak formulovat jednotlivé prvky systému knihoven. Je škoda, že zvolili jiný postup, tj. určili dva druhy: základní a specializovaná, do nichž se mají vejít všechny zbývající knihovny kromě těch, které jsou v zákoně explicitně vyjmenovány. Pro vysokoškolskou knihovnu je registrace jako základní knihovna podle § 12 nebo specializovaná knihovna podle § 13 nevyhovující, nereflektuje její skutečné postavení a funkci v systému veřejných knihovnických a informačních služeb. Stejný problém s registrací mají kromě vysokoškolských i jiné druhy knihoven, např. zdravotnické, muzejní apod., protože vymezení funkcí v § 12 je příliš obecné a v § 13 příliš specializované, odpovídající v podstatě typu "ústřední specializovaná knihovna". Setkala jsem se s názorem, že jde o nepodstatnou věc, o uměle zveličovaný problém. Nemohu s tímto názorem souhlasit. Nový knihovní zákon je základním východiskem pro budování národního knihovního systému, měl by tedy správně definovat jeho prvky, základní funkce těchto prvků a jejich vzájemné vazby. Současný zákon tento požadavek nesplňuje. Proto si myslím, že je třeba prosadit novelu.

Můžete konkrétně vysvětlit, jak by se jeho znění mělo změnit?

Změny jsou navrhovány v § 3 Systém knihoven. Rozšířením odstavce 1 o další druh knihovny - vysokoškolská knihovna (mohou být doplněny i další druhy, pokud i jiné knihovny budou mít o tuto změnu zájem a znění si naformulují) a změnou v odstavci 2 který se týká zřizovatelů knihoven, zůstane druh knihovny pod písmenem c) vyhrazen knihovnám základním ve smyslu "obecní" a pod písmenem d) knihovnám specializovaným ve smyslu "ústřední specializované". Z tohoto rozšíření pak vyplynou změny v oddíle Druhy knihoven (§§ 9-13), kde je navrhováno doplnění o § 14, kde budou specifikovány základní funkce vysokoškolské knihovny, resp. o další paragrafy týkající se dalších druhů knihoven. Jiné změny v zákoně nenavrhujeme.

Jakým způsobem chce Asociace vysokoškolských knihoven dosáhnout novelizace zákona?

Víme, že v příštím roce by měl být knihovní zákon novelizován v souvislosti se zakotvením standardu veřejných knihovnických a informačních služeb. Navrhneme rozšířit věcný záměr novelizace o změny § 3 a ustanovení souvisejících. Byli bychom velmi rádi, kdyby se nám podařilo přesvědčit zástupce knihoven v Ústřední knihovnické radě a ve výkonném výboru SKIP o tom, že takováto změna by byla ku prospěchu celé knihovnické komunity, protože by mohla přispět k těsnější spolupráci, k omezení nevraživosti a rivality mezi některými knihovnami a tím k vybudování skutečně fungujícího národního knihovního systému. Pokud se nám to podaří, mohli bychom postupovat oficiální cestou pro novelizaci společně. O jiném postupu zatím nebudu spekulovat. Přestože jsem založením pesimista, pokusím se býti v tomto případě optimistou.