Pokud nevíte, kolik váží internet, ale vždycky jste to chtěli vědět, nezoufejte – vědeckými metodami již bylo přesně zjištěno, že internet váží přes 498 438 559 990 kg [4]! Pokud jste tedy dosud pochybovali o tom, že internet má velkou váhu, teď máte v ruce opravdový důkaz o této skutečnosti.

Jedna věc však je suše konstatovat, že internet váží tolik a tolik, druhá věc je zamyslet se nad tím, co to vlastně znamená a jaké to může mít důsledky.

Je všeobecně známo (ano, přiznáváme, byli jsme líní dohledávat původní zdroj, snad nám to v posledním čísle Ikara odpustíte – tedy posledním letošním, aby nedošlo k mýlce [5]), že zvýšená hmotnost je u lidí spojena s různými zdravotními potížemi, jak se mohou každý týden přesvědčovat například i diváci pořadu Jste to, co jíte [6]. Je proto na místě se ptát, zda a jaký vliv má zvýšená hmotnost internetu také na informace jeho prostřednictvím dostupné – autoři výzkumné studie naneštěstí o těchto zdravotních důsledcích příliš nehovoří (tedy pokud jsme něco nepřeslechli, nejsme už nejmladší a sluch není už to, co býval).

Právě zdravotní nezávadnost a vhodnost informací obecně – a tedy i informací z internetu – přitom hraje klíčovou roli i pro jejich konzumenty – lidi. Obecně je třeba konstatovat, že zdravý jedinec by měl konzumovat pouze výživné informace a naopak se vyvarovat těch, které sice nabízejí krátkodobé uspokojení informačního hladu, ale lidská mysl na to již krátce po jejich požití zapomene a žádá si příliv dalších informací. To ve svém důsledku způsobuje, že tyto informace jsou ukládány podobně jako tuk, nejsou však již zpětně vyhledatelné, způsobují zvýšenou únavu a těžko se jich lze zbavit. Je proto nezbytné dodržovat následující zásady správné informační výživy a věnovat se pravidelně také informačnímu cvičení:

1. Konzumovat výhradě informace s vysokou výživnou hodnotou (ty mohou zároveň být velmi lahodné – infogurmánství spočívá ve schopnosti vybrat si ke konzumaci chuťově výbornou a zároveň výživnou informaci, k plnému uspokojení informační potřeby postačí malá porce informací).
2. Informace konzumovat v menších porcích, ale zato v pravidelných intervalech. Tím se snadno dosáhne informační rovnováhy – nedojde k informační deprivaci ani k informačnímu zahlcení.
3. Na noc konzumovat pouze lehčí informace, nejlépe v podobě lehké literatury. Těžké informace je možné na noc konzumovat pouze ve velmi malém množství, jejich výhodou je silný uspávací účinek. (Pokud tedy pravidelně usínáte nad svou oblíbenou stránkou z Heideggerova Bytí a času, nezoufejte.)
4. Zjištěné informace transformovat a předávat dál, tím dochází ke spalování infokalorií. Vhodným prostředkem jsou zejména sociální sítě.
5. Každý den se alespoň dvacet minut věnovat intenzivnímu informačnímu cvičení s virtuálními i reálnými informačními nástroji – lze se věnovat např. informační gymnastice, při níž se informace střídavě protahují a uvolňují (mj. tvorbě redukovaných textů a jejich následnému zpětnému prodlužování), štafetovému běhu s knihami (vhodnější jsou klasické tištěné knihy, elektronické knihy jsou pro tento účel příliš lehké), plavání v informačním prostoru internetu (je třeba umět alespoň tři plavecké styly, jinak akutně hrozí utopení v moři informací) či vzpírání knih (zde je podle pokročilosti možno volit mezi knihami lehkými, těžšími a vysloveně těžkými).

Budete-li těchto pět jednoduchých zásad pečlivě dodržovat, nehrozí vám informační nadváha a máte jistotu, že se nebudete muset svěřit do rukou informačních specialistů!