V pátek 23. října 2009 se v Ballingově sále Národní technické knihovny v pražských Dejvicích uskutečnil seminář Elektronické informační zdroje pro technické obory, na jehož organizaci se podílela Národní technická knihovna spolu s Ústřední knihovnou ČVUT. Hlavním cílem bylo seznámit uživatele obou knihoven s elektronickými zdroji a dalšími nadstavbovými nástroji a službami, které mají prostřednictvím své knihovny k dispozici, a současně je seznámit s problematikou publikačního modelu Open Access – bezplatného přístupu k odborným publikacím.

Elektronické informační zdroje NTK

Dopolední dvouhodinový blok byl věnován představení zdrojů a služeb obou knihoven, přičemž první hodina patřila Národní technické knihovně. Program zahájila Andrea Kučerová prezentací elektronických informačních zdrojů NTK, ve které shrnula všechny plnotextové, bibliografické i faktografické (encyklopedické) zdroje, které NTK zpřístupňuje. Celkem se jedná o 20 zdrojů, v rámci nichž je 10 zdrojů plnotextových, včetně šesti kolekcí různých vydavatelů. Souhrnný přehled všech těchto zdrojů, které NTK zpřístupňuje, je dostupný na webových stránkách NTK [4] (viz též obr. 1). Jádrem prezentace pak byla informace o centrálním přístupu ke všem těmto zdrojům pomocí oborové brány TECH [5] (Technika). Tato brána a s ní spojený portál poskytují řadu informací o elektronických zdrojích, dále vyhledávání ve volně dostupných i licencovaných databázích a knihovních katalozích, a pokud je to možné, tak i propojení přímo na plný text požadovaného dokumentu.

[6]

Obr. 1: Seznam elektronických informačních zdrojů NTK

Po této prezentaci pokračoval Milan Janíček s informacemi o dalších službách nad rámec uvedených elektronických zdrojů. Představil nástroj SFX na propojení záznamů z brány TECH s nabídkou návazných služeb a popsal, na jakém principu linkovací nástroj SFX pracuje a jaké výsledky je možné jeho prostřednictvím získat. Jsou to mj. odkaz na plný text, popřípadě abstrakt dokumentu nacházející se v dostupných databázích, odkaz na vyhledávání dokumentu v jiných (externích) zdrojích, které jsou též napojeny na SFX, odkaz na získání dokumentu jinou cestou (DDS) či odkaz umožňující uložení citace dokumentu. Tímto způsobem je možné bez nutnosti dalšího vyhledávání nalézt daný dokument či odkaz na něj v předplacených elektronických zdrojích NTK, v katalozích českých knihoven či jen volně na internetu prostřednictvím vyhledávače Google Scholar nebo Wikipedie.

Pro přístup k licencovaným zdrojům z počítačů mimo rozsah IP adres NTK je možné využít vzdálený přístup přes EZproxy [7] na server NTK. Uživatelé NTK se k ní přihlásí svým uživatelským jménem a dále využívají zdroje stejným způsobem, jako by byli přímo v knihovně.

Posledním nástrojem, který Milan Janíček představil, byl zdarma dostupný plugin do Mozilly Zotero [8], který dokáže spolupracovat s oběma výše zmiňovanými službami. Jedná se o velmi užitečný nástroj pro ukládání, spravování a sdílení záznamů dokumentů a vytváření bibliografických citací.

Jako poslední z týmu NTK vystoupila Monika Petřeková s prezentací projektu Virtuální polytechnické knihovny [9] (VPK) jako jednoho z dnes nejvyužívanějších systémů dodávání dokumentů, respektive článků z tištěných i elektronických periodik. Jedná se o projekt českých, převážně technicky zaměřených knihoven, prostřednictvím něhož může jakýkoli uživatel (fyzická osoba i instituce) za příslušný poplatek získat plný text článku z časopisu, který je ve fondu jiné knihovny. K přehledu titulů časopisů, které jsou v systému k dispozici, slouží volně dostupný Souborný katalog časopisů VPK.

Elektronické informační zdroje Ústřední knihovny ČVUT

Za Ústřední knihovnu ČVUT (ÚK ČVUT) vystoupily Lenka Němečková a Ilona Trtíková. Společně představily elektronické informační zdroje (EIZ) a služby, které Ústřední knihovna pro podporu studia, vědy a výzkumu (VaV) na ČVUT poskytuje. L. Němečková se věnovala představení cílové skupiny uživatelů ÚK ČVUT (akademické komunity ČVUT) a vývoji politiky knihoven ČVUT v poskytování informačních zdrojů na základě aktuálních potřeb a požadavků jejich uživatelů, daných měnícími se podmínkami v oblasti publikování výsledků VaV a současně celosvětovým vývojem na poli EIZ. Představeny byly klíčové zdroje pro technické obory, které jsou, převážně v rámci konsorcia, dostupné na většině technických univerzit a významných vědeckovýzkumných pracovišť v oboru v ČR. Jedná se o zdroje, které v technických oborech patří k celosvětově nejvíce využívaným zdrojům. Mezi těmito zdroji jsou plnotextové i bibliografické báze zaměřené v rámci technických disciplín polytematicky i zdroje oborové, specializované na konkrétní disciplíny. Vedle těchto zdrojů mají uživatelé z ČVUT k dispozici též kolekce časopisů tří nejvýznamnějších vydavatelů a citační databáze, které jsou klíčové pro hodnocení výsledků VaV v ČR. Seznam všech poskytovaných zdrojů je k dispozici na webových stránkách Ústřední knihovny [10] (viz též obr. 2).

[11]

Obr. 2: Seznam elektronických informačních zdrojů ČVUT

I. Trtíková pak představila další nástroje a služby, které uživatelům usnadňují vyhledávání v dostupných zdrojích a pomáhají v následné práci s vyhledanými záznamy. Mezi ně patří nástroj pro centrální vyhledávání ve všech dostupných zdrojích (360Search), dále vyhledávání v kolekci elektronických knih a časopisů (E-journal Portal), nástroj pro ukládání a sdílení záznamů či služba typu „alerts“ na sledování a oznamování novinek ze všech předplacených zdrojů a další. Obdobně jako NTK i ČVUT provozuje proxy server pro vzdálený přístup ke všem poskytovaným zdrojům (tzv. „brána EIZ“). Brána je dostupná všem studentům a zaměstnancům ČVUT na základě jejich jednotného uživatelského jména a hesla do systémů ČVUT (USERMAP).

Prezentaci ČVUT zakončila L. Němečková informací o možnostech pro sdílení odborných profilů vědeckých pracovníků a dalších nástrojů pro vyhledávání významných informací pro VaV.

Open Access

Odpolední blok semináře byl věnován problematice Open Access – otevřenému přístupu k odborným a vědeckým publikacím. Možnosti, principy a přínosy modelu Open Access představila PhDr. Jindra Planková, PhD., z Ústavu Informatiky Slezské univerzity v Opavě. Úvodem představila nové koncepce fungování informačního sektoru a změny v současné vědecké komunikaci jako klíčové aspekty pro nezbytnost zajištění otevřeného přístupu k informacím a definovala význam výrazu „Open Access“ a jeho nejpodstatnějších znaků. Dále shrnula nejvýznamnější iniciativy, které v této problematice od jejího představení v roce 2001 byly uskutečněny.

J. Planková definovala model Open Acess jako komplexní systém, jehož vzájemně propojenými prvky jsou autoři, vědecké a výzkumné instituce a pracoviště, univerzity, dále komerční vydavatelé, knihovny a koncoví uživatelé. Model otevřeného přístupu je celosvětově podporován několika významnými projekty. Nejpodstatnějším je projekt SHERPA [12], podporující zavádění otevřeného přístupu na univerzitách prostřednictvím institucionálních repozitářů. Významnou službou v rámci projektu SHERPA je služba RoMEO [13], která zařazuje vydavatele časopisů do čtyř kategorií na základě jejich postoji k autoarchivaci publikovaných článků. Autoři i uživatelé mají možnost si zde ověřit, jakým způsobem dovoluje každý vydavatel zacházet s autorskou kopií publikovaného díla. Autorskoprávní problematiku pro otevřený přístup též usnadňují licence Creative Commons [14], které jsou českým autorským zákonem definovány jako legitimní prostředek pro definování způsobu zacházení s publikovaným dílem.

Na závěr příspěvku byl zmíněn význam otevřeného přístupu pro odbornou komunikaci ve vědě a výzkumu a současná situace v této oblasti, kde dochází k paralelnímu rozvoji jak předmětově orientovaných repozitářů (např. arXiv.org pro přírodní vědy) a institucionálních repozitářů jednotlivých univerzit či vědeckovýzkumných pracovišť, stejně tak jako bezplatně dostupných online vědeckých časopisů. Pro orientaci ve zdrojích s otevřeným přístupem slouží registry Open Access zdrojů. Známým rejstříkem je registr repozitářů ROAR [15] (Registry of Open Access Repositories), případně registr časopisů DOAJ [16] (Directory of Open Access Journals).

Nejnovější iniciativou na podporu otevřeného přístupu je smlouva Compact for Open-Access Publishing Equity [17] uzavřená 14. září 2009 pěti významnými univerzitami ohledně dalšího vývoje systému finančních náhrad za publikování v odborných časopisech s otevřeným přístupem.

Projekt DRIVER

Po tomto úvodním příspěvku, shrnujícím problematiku otevřeného přístupu, byl dán prostor pro prezentaci zahraničních hostů. První vystoupila Sophia Jonesová z University of Nottingham z Velké Británie, která prezentovala evropský projekt DRIVER [18] určený na podporu zveřejňování vědeckých a odborných publikací prostřednictvím institucionálních repozitářů. DRIVER je projekt financovaný 7. rámcovým programem Evropské komise a plánovaný pro období 12/2007 – 11/2009. Na jeho řešení se podílelo dvanáct univerzit a vědeckovýzkumných pracovišť z deseti zemí Evropy. S. Jonesová zasadila projekt do výše zmíněného rámce modelu otevřeného přístupu a představila aktivity, které se v rámci řešení projektu uskutečnily.

Cílem projektu DRIVER bylo vytvořit spolehlivou a dlouhodobou infrastrukturu digitálních repozitářů na evropské úrovni, která by měla perspektivu se rozšířit i mezinárodně. Již nyní je propojen s organizacemi a projekty ve světě (Spojené státy americké, Kanada, Jižní Amerika, Čína, Japonsko, Indie a další).

Současně měla být v rámci projektu vytvořena formální komunita evropských digitálních repozitářů, která by maximálně zviditelnila aktivity v oblasti vytváření digitálních repozitářů a publikování výsledků vědy a výzkumu na národní úrovni. Z této iniciativy byla právě nyní, k 20. říjnu 2009, založena konfederace repozitářů s otevřeným přístupem (COAR – Confederation of Open Access Repositories). Konfederace si – zcela v souladu s cílem celého projektu – klade za cíl zviditelnit výstupy vědecko-výzkumné práce prostřednictvím globální sítě digitálních repozitářů.

Projekt SCOAP3

Druhým zahraničním hostem byla Anne Gentil-Beccotová z knihovny ve švýcarském CERNu. Představila zde další významný projekt v oblasti otevřeného přístupu – SCOAP3 [19] (Sponsoring Consortium for Open Access Publishing in Particle Physics). Projekt se zaměřuje na rozvoj publikování v modelu otevřeného přístupu a rozvoj otevřených repozitářů v oboru fyziky částic (HEP – High Energy Physics nebo též Particle Physics). Specifikem tohoto oboru je jeho velmi rychlý vývoj a potřeba okamžitého zveřejňování výsledků, což se v praxi projevuje vysokou mírou rozšiřování a poskytování preprintů, a to i samotnou knihovnou. V této komunitě jsou nejčastěji (z cca 88 %) využívány dva zdroje: Spires (vlastní bibliografická a citační databáze z r. 1974) a arXiv (repozitář pro oblast přírodních věd, zejména fyziky, z r. 1991), kde je volně k dispozici až 97 % publikací v oboru částicové fyziky. Zároveň autorka poukázala na skutečnost, že na 82 % vědeckých pracovníků vyhledává informace přímo v repozitáři arXiv spíše, než by využívali knihovnou předplacené časopisy, které jsou klíčovými informačními zdroji pro tuto komunitu. Z tohoto důvodu model SCOAP3 předpokládá vytvoření konsorcia, které by mělo jako celek financovat veškeré poplatky spojené s publikováním v režimu otevřeného přístupu. Jednotlivé zapojené instituce by tedy nefinancovaly předplatné časopisů dnes běžným způsobem, ale přispívaly by do konsorcia SCOAP3, které pak zajistí otevřený přístup k těmto časopisům včetně úhrady všech souvisejících poplatků pro všechny členy konsorcia. Podle současné teorie, že každá země zapojená do této komunity bude participovat na pokrytí celkových nákladů, by centralizované zajištění a financování modelu otevřeného přístupu nemělo převýšit současné celkové náklady na pořizování předplatných těchto časopisů. Podíl příspěvku do konsorcia pro jednotlivé státy by byl stanoven na základě procentuálního podílu využívání daných časopisů.

Závěrem lze uvést, že seminář byl velmi pěkně členěn na dva základní logické celky oddělené přestávkou na oběd a v obou blocích přinesl k danému tématu velmi podnětné informace, a to jak v dopoledním bloku věnovaném podrobně všem zdrojům a službám, které jsou v rámci institucí sídlících v nové budově Národní technické knihovny k dispozici, tak i v odpoledním bloku, kde byla detailně představena problematika otevřeného přístupu a prezentovány nejdůležitější a nejaktuálnější aktivity, které se v této oblasti v současné době odehrávají.

Všechny prezentace ze semináře jsou vystaveny a volně k dispozici na webových stránkách NTK [20] nebo též v systému SlideShare [21].