Benchmarking ve slovenských knihovnách

0 comments

Autoři:

Vydání:

2009, ročník 13, číslo 11 [2]

Rubrika:

Informační seminář Benchmarking verejných knižníc (Meranie a porovnávanie výkonov knižníc – moderný nástroj riadenia) navazoval na konferenci Meranie výkonov a benchmarking v knižnicích (srpen 2008). Tentokrát se v Krajské knižnici v Žilině sešli kolegové ze slovenských knihoven, aby si vyslechli přednášky a zkušenosti českých knihoven s benchmarkingem.

Seminář organizovala Slovenská asociácia knižníc [4] (SAK), Slovenská národná knižnica [5] a Krajská knižnica v Žilině [6] – Žilinský samosprávný kraj [7].

Seminář uvedla ředitelka žilinské knihovny Mgr. Katarína Šušoliaková, která je zároveň vedoucí sekce veřejných knihoven SAK. První a také nosný příspěvek na tomto semináři patřil PhDr. Vítu Richterovi (Národní knihovna ČR), který shrnul hlavní zásady a cíle benchmarkingu, probral jednotlivé indikátory, kterými lze hodnotit knihovny v České republice, ukázal i systém hodnocení a porovnávání jednotlivých knihoven v rámci velikostních kategorií. Zajímavé pro slovenskou stranu byly i informace o tom, že zapojení do benchmarkingu je bezplatné (na rozdíl od jiných států, které jej používají). O tom, jak využít výstupy a o čem svědčí jednotlivé srovnávací postupy, hovořil V. Richter ve druhé části svého příspěvku. Třetím, velmi podnětným blokem jeho vystoupení bylo zhodnocení výzkumu spokojenosti uživatelů Národní knihovny ČR.

[8]

Ředitelka Krajské knižnice v Žilině a vedoucí sekce veřejných knihoven SAK Mgr. Katarína Šušoliaková

[9]

PhDr. Vít Richter (NK ČR) a zaujatí posluchači

Po krátké přestávce následoval vstup Bc. Marie Šedé (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě [10]), která hovořila o práci krajské metodiky a hodnocení veřejných knihoven z různých časových i kvalitativních pohledů. Na praktickém příkladu ukázala slovenským kolegům porovnání výkonů knihoven v kategorii do 1000 obyvatel a známkování knihoven v kategorii od 20 001 do 40 000 obyvatel. Zmínila se také o motivačních faktorech zřizovatelů a o tom, co benchmarking nezměří a po čem knihovny touží.

[11]

Marie Šedá (MSVK) a benchmarking v Moravskoslezském kraji

Využití benchmarkingu v praxi konkrétní knihovny představila Bc. Irena Liberdová (Městská knihovna Frýdek-Místek [12]). V úvodu představila městskou knihovnu, podmínky pro poskytování služeb a zhodnotila a porovnala její výkony s další knihovnou v téže kategorii. V návaznosti na hodnocení knihovny metodou benchmarkingu probíhá v současné době v Městské knihovně ve Frýdku-Místku výzkum uživatelské spokojenosti [13].

[14]

Bc. Irena Liberdová z Městské knihovny ve Frýdku-Místku

[15]

Kolegové a kolegyně ze Slovenska

[16]

Ještě jednou pozorně naslouchající kolegové

S konkrétními informacemi o projektu Benchmarking veřejných knihoven ve Slovenské republice vystoupila krajská metodička Mgr. Mária Balkóciová (Krajská knižnica v Žilině). Projekt je podporován z grantových schémat Ministerstva kultury Slovenské republiky, žadatelem o dotaci je Slovenská asociace knihoven, zpracovatelem je Krajská knižnica v Žilině.

M. Balkóciová seznámila všechny přítomné s hlavními úlohami implementace projektu: výběrem indikátorů, analýzou a doporučeními pro výběr softwaru, tvorbou obsahu webového sídla pro benchmarking, realizací informačního semináře a především monitoringem zájmu knihoven o zapojení se do projektu.

Velice zajímavou částí byl výběr indikátorů, a to nejen pro slovenské kolegy. Předpokládá se, že půjde o podmínky pro poskytování knihovnických a informačních služeb, rozbor služeb a výkonů knihovny, financování, internetové služby a další doplňující údaje. Zapracování návrhů a připomínek k indikátorům benchmarkingu budou tvořit další část přípravné práce na jeho realizaci.

[17]

Krajská metodička a spolutvůrce slovenského benchmarkingu Mgr. Mária Balkóciová

Doufáme, že se v brzké době setkáme s již hotovým projektem. Jistě by nebylo nezajímavé porovnat se s knihovnami ve Slovenské republice, navázat s nimi bližší spolupráci a také se nechat inspirovat novými podněty.

Benchmarking není soutěž o to, kdo je lepší, má výborné známky a podmínky pro svou práci. V centru naší pozornosti by vždy měl stát ten, pro koho tady jsme – ČTENÁŘ.

[18]