Elektronické zdroje a digitální knihovny pro zrakově postižené (Jiří Stodola)
Přednáška Jiřího Stodoly (Masarykova univerzita - Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, Brno) vycházela z projektu Specifika vysokoškolských knihoven pro zrakově postižené a jejich uživatele v České republice. J. Stodola se zaměřil na specifika dokumentů pro zrakově postižené, elektronické zdroje pro zrakově postižené a digitální knihovny. Přednášející představil typologii uživatelů se zrakovým postižením – jedním typem jsou uživatelé pracující s vizuálními informacemi ve speciální podobě (slabozrací), druhým pak uživatelé závislí na nevizuálních informacích (haptických či auditivních). Na základě této typologie je možné vytvořit typologii dokumentů pro zrakově postižěné – jde o dokumenty upravené vizuální, nevizuální (haptické a auditivní) a kombinované (elektronické zdroje). Pro práci s kombinovanými zdroji je nutné užít speciálních softwarových a hardwarových zařízení (softwarová lupa, odečítač obrazovky, hmatový displej).
J. Stodola uvedl, že pro zrakově postižené jsou budovány speciální digitální knihovny – důvodem jejich budování jsou zejména problematická ochrana autorských práv v prostředí internetu a složitě strukturované dokumenty, v nichž hraje velkou roli grafická složka. Tyto dokumenty nejsou často vhodné pro uživatele se zrakovým postižením, přestože jsou k dispozici v elektronické podobě.
Dále přednášející hovořil o specifikách akvizice dokumentů pro zrakově postižené – ta je vlastně spojena s vydáváním, protože probíhá adaptace dokumentu, resp. jeho formátu a grafické složky. S ohledem na katalogizaci je nutné poznamenat, že upravený dokument je oproti původní předloze dokumentem nově vydaným (údaje o přeloze je pak potřeba uvést do poznámky). V praxi lze digitální knihovny pro postižené rozčlenit na neakademické a akademické.
Neakademické digitální knihovny typicky užívají vlastní katalogizační systém a katalogizují elektronické zdroje jako tištěné texty. Akademické knihovny naproti tomu užívají standardních knihovních systémů a postupují podle knihovnických pravidel. Mezi neakademické knihovny patří Knihovna digitálních dokumentů (Braillnet), mezi akademické se řadí mj. knihovna Centra Tereza při ČVUT v Praze a Univerzitní knihovna pro studenty se specifickými nároky Masarykovy univerzity. Aby katalogy byly dostupné z jednoho místa, vznikl portál vysokoškolských knihoven pro zrakově postižené – cílem bylo sjednocení katalogů jednotlivých knihoven prostřednictvím protokolu Z39.50 v uživatelsky přívětivém rozhraní.
(text konferenčního příspěvku [4])
(ls)