Přednášku Evaluace publikačních aktivit na 1. LF UK v kontextu aktuálního hodnocení vědy dle kritérií Registru informací o výsledcích. Předpoklady, podmínky, výsledky přednesla místo Aleše Žáka Hana Skálová. Příspěvek uvedla jako ryze praktický - měl ukázat, co se vlastně děje na té nejnižší úrovni. Otázka, která se řeší denně, je, má-li vůbec cenu výsledky výzkumu evidovat. Cílem této činnosti je vytvořit přehledy za osoby, týmy, ústavy, kliniky aj. 1. LF UK má v této oblasti dlouhou historii, průkopníkem byl doc. Choc, který v 60. letech minulého století sestavil první bibliografii. 1. LF UK vydávala výroční bibliografie v letech 1993-96 jako samostatné publikace. U zrodu základů dnešního systému stál doc. Milan Špála [4], emeritní vedoucí Ústavu vědeckých informací 1. LF UK, jímž zavedené principy se velmi osvědčily.

H. Skálová upozornila na hlavní problémy - autoři nechtějí být obtěžování dodáváním záznamů o výsledcích, metodika se často mění, je obtížné se stále přizpůsobovat a znovu vychovávat uživatele. Proces evidence má několik etap, H. Skálová uvedla jejich výčet; kategorie jsou dány kritérii metodiky hodnocení VaV v ČR RVV. Podotkla, že je škoda, že některé typy dokumentů nejsou uznávány, i když je zřejmá jejich kvalita. Do systému jsou evidovány i publikační výstupy zájmové činnosti, nicméně do RIVu pak předávána nejsou.

Na 1. LF UK probíhá interní evaluace výsledků. Autoři sami si už dnes provádějí sumarizaci citačních ohlasů. Za rok 2007 byly uznány citační ohlasy pouze těch prací, které mají dedikaci 1. LF UK; v rámci interních předpisů ukládá opatření děkana č. 10/2009 autorům uvádět jednoznačnou afiliaci (jen pro Všeobecnou fakultní nemocnici ve WoS existuje minimálně 58 variant). Již před dvěma lety byla zavedena evidence H-indexu pro jednotlivce a instituci jako celek. Interní evaluační kritéria jsou sestavena kolegiem děkana, které je ke schválení předkládá Vědecké radě (VR); po schválení VR jsou závazná. Samotná evaluace probíhá v několika krocích - data jsou validována (duplicity, skryté chyby, dělené úvazky), problémy jsou operativně řešeny s autory, vedoucími pracovišť, proděkanem i děkanem. První verze výstupu je rozeslána ke korekturám na pracoviště a k danému termínu navrácena. Nejúspěšnější autoři jsou pak finančně hodnoceni. Data jsou následně prezentována ve formě přehledů, tabulek, grafů, a dávají tak přehled bibliometrický (typy dokumentů) či scientometrický (indikátory). Výsledky evaluace slouží jako informace pro autory i pracoviště, do výroční zprávy a k mnoha dalším účelům.

Na 1. LF UK se pokusili výsledky přepočítat podle bodů metodiky hodnocení. Akademici tak v předstihu získali obraz, jak bude v budoucnu fakulta financována. Celý proces s sebou nese několik aspektů. Autoři musí změnit své postoje, přijmout změny, je třeba řešit ochranu osobních údajů. Taktéž jsou kladeny velké nároky na zpracovatele - H. Skálová zdůraznila zejména dostatečnou komunikaci a nutnost zpětné vazby. Zamyslela se také nad budoucností, kdy se přejde na institucionální financování. Jsou vyvíjeny nové evaluační hodnoty (pětiletý IF, eigenfactor), možná budou nové databáze, kritéria hodnocení se mění a budou měnit. Informační pracovníci mají nyní velkou příležitost se v tomto obrou uplatnit. Závěrem H. Skálová upozornila na webové stránky Ústavu vědeckých informací 1. LF UK, kde je zveřejněno velké množství materiálů právě k této problematice, včetně výše zmíněných dokumentů a vnitřních předpisů.

Spoluautoři: Jana Patočková, Marek Vecka, Aleš Žák (Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta)

(text konferenčního příspěvku [5])

(lv)