Milan Špála si připravil přednášku na téma Mezinárodní spolupráce autorů a editorů na standardizaci vědeckých časopisů. Význam pro rozvoj výzkumu a další kritéria pro hodnocení vědy (na okraj čtyřicátého výročí založení Vancouverské skupiny - ICMJE). Své vystoupení zahájil zmínkou o citačních rejstřících a o slovech jejich tvůrce Eugena Garfielda, která se týkala vhodnosti IF a jeho správného používání.

International Committee of Medical Journal Editors (ICMJE) byla zvolena šesti sty redakčními radami jako hybný mechanismus pro definování požadavků pro standardizaci vědeckých časopisů, jejíž pravidla vyšla v roce 1978. Ustavila se tak disciplína žurnalologie (pojednal o ní Stephan Lock). Žurnalologie se věnuje struktuře časopisu, "výrobě" článku, konečnému významu a smyslu časopisu a má za cíl bojovat proti podvodům při publikování, a to zvláště v souvislosti s evalucí. M. Špála zmínil např. metodu "salami slicing", ke které se často uchylují málo publikující autoři. RVV ČR by měla taktéž vzít v potaz zveřejněné jednotné požadavky a tato pravidla zavést do praxe, resp. vytvořit jakýsi manuál.

Klíčové prvky veškerého vědeckého hodnocení spočívají na všech čtyřech aktérech procesu: autoru, editoru, časopisu a impakt faktoru. Hodnocení vědecké práce se existenčně týká mnoha lidí a je třeba postupovat citlivě - nesmí se jednat o vyřizování osobních účtů. Hodnocení postihuje decisní sféru (řídicí pracovníci), vědecké pracovníky vedoucí i řadové a účastníky publikačního řetězce (editoři, recenzenti); je důležité nepodcenit ani administrativní a technické zázemí.

O první kroky na poli standardizace se zasloužil Oppenheimer ve spolupráci s National Library of Medicine, která standardizovala reference; následně byly standardizovány formy článku a posléze byla založena zmiňovaná Vancouverská skupina. Ta tuto problematiku dále řešila a vydala Uniform Requirements for Manuscripts Submitted to Biomedical Journals (URM) - materiál je pravidelně revidován, poslední verze je z loňského roku. Standardy řeší např. jisté požadavky na právo na autorství. Byla také stanovena definice recenzovaného (peer-review) časopisu: většina článků musí být podrobena recenzi, mnoho aspektů se však může měnit (počet a druh rukopisů zaslaných k recenzi, počet recenzentů, recenzní postupy), nicméně tyto informace by společně s pokyny pro autory měly být zveřejněny. Ožehavou otázkou je zamezení konfliktu zájmů - autoři by neměli být spojeni s činnostmi, které by mohly ovlivnit posudek, nebo mít finanční vztahy s průmyslem (včetně rodinných příslušníků).

M. Špála poukázal na několik faktů o scientometrii, zmínil původní a zakladatelské dílo V. V. Nalimova Naukometria a Dereka de Solla Price, dnes uznávaného otce scientometrie. Své poznámky zasadil do kontextu situace v ČR, kdy je hodnocení vytvářeno úředníky - vědecké zázemí však chybí. Dále citoval novinový článek, který apeluje na zřízení instituce, která by se systematicky a odborně zabývala scientometrií a oblastí hodnocení vědy.

(text konferenčního příspěvku [4])

(lv)