M. Ojalová zahájila svou přednášku příměrem, že pro výzkum competitive intelligence je potřeba využít 360° pohled. Novou příležitostí pro získávání těchto informací jsou sociální média - tedy nástroje webu 2.0, sociální networking, tagování atd. Pro competitive intelligence lze využít komentáře pod články nebo diskuzní příspěvky (pozor, některé nemusí být užitečné, ale hloupé). Podobně je to s blogy a mikroblogy. U všech těchto zdrojů je důležité zvážit, kdo a s jakou motivací je plní obsahem. Facebook se pomalu také stává profesionálním nástrojem, nevyužívají ho jen děti pro nacházení nových kamarádů. LinkedIn se dá využít např. pro vyhledávání pracovních kontaktů nebo expertů či sledování reputace firmy. Při vyhledávání je nutné mít na paměti, že v těchto prostředích neexistují kontrolované slovníky, lidé píší rychle, hodně zkracují, nepoužívají diakritiku, dělají chyby apod. Při práci s informacemi je potřeba být obezřetný nebo dokonce skeptický. Sociální média umožňují ale také obrácené competitive intelligence. Všímejme si proto, kdo nás sleduje a uvědomme si, že naše příspěvky jsou naprosto veřejné. Z publika zazněla otázka, jak vlastně v záplavě neověřených informací poznat, co je a není pravda - to bohužel není jednoduché a záleží to na úsudku každého.

(text konferenčního příspěvku [4])

(kp)