Vážení čtenáři,

bezesporu nejvýznamnější knihovnickou událostí měsíce lásky je vznik staronové knihovní instituce: Národní technické knihovny (NTK), která se na svět vyklubala 1. května 2009 transformací Státní technické knihovny a která začne svůj život v nové a moderní budově v pražských Dejvicích. Historie NTK sahá až k roku 1718 [4], dějiny však nejsou to, na co by krom pojmenování konferenčního sálu po zakladateli knihovny, Karlu Josephu Napoleonu Ballingovi (1805-1868), NTK sázela. Svou hypermoderní budovu totiž pojala jako technickou učebnici, která hned na fasádě dává velkými číslicemi vědět o svém obvodu (263 metrů) a výšce (21 metrů). I interiér budovy je technickými údaji přímo prošpikován, např. na schodech je údaj (v jednotkách kalorií) o tom, jaké množství energie při výstupu schodů průměrně spálíte, u výtahu je piktogram obsahující i informaci o rychlosti vertikálního přesunu (18 km/hod.) a na podlaze v hale služeb je vyznačen přesný střed budovy. Na hříčce s technickými parametry je postaveno i nové logo NTK, které obsahuje přesné údaje o poloze budovy (zeměpisná šířka a délka); logo je však variabilní, takže může inkorporovat i jiné informace.

O tom, jak to v budově NTK vypadá a jak budou fungovat knihovní služby, se můžete dočíst v samostatném článku Miroslavy Kopecké [5]. Zde už jen zmiňme skutečnost, že architektonicky krásná a funkční budova bude hostit celkem tři knihovní instituce, a totiž Národní technickou knihovnu, Ústřední knihovnu Českého vysokého učení technického v Praze (ÚK ČVUT) a dejvickou pobočku Městské knihovny v Praze. Kromě toho ještě v prostorách NTK najde své místo depozit časopisů Ústřední knihovny Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (ÚK VŠCHT). Je jen škoda, že se fondy a služby těchto tří subjektů (tj. NTK, ÚK ČVUT a ÚK VŠCHT) nepodařilo (prozatím) v nové budově skloubit do jednoho funkčního celku. Podle oficiálních informací tomu brání legislativní překážky, z kuloárních zpráv však vyplývá, že na vině nejsou jen zákony, ale i nedostatek skutečné (nikoliv jen deklarované) vůle ke spolupráci.

NTK se tak zatím reálně „národní“ nestala, protože vítězí partikulární zájmy. Ale jak tvrdí ředitel NTK, ing. Martin Svoboda, „příběh Národní technické knihovny pokračuje“, a třeba i v tomto směru se dočkáme příjemných překvapení. Už dnes je však jasné, že vznik NTK a její postupné usídlení v nové budově bude znamenat další důležitý přelom v informačních službách pro technické obory. V magické datum 9. 9. 2009 bude NTK po několikaměsíčním zkušebním provozu oficiálně otevřena a my jen pokračovatelům K. J. N. Ballinga popřejme mnoho zvídavých uživatelů a přinejmenším dalších 191 let úspěšného provozu.